1 VSPH 15/2014-B-27
KSPH 35 INS 985/2012 1 VSPH 15/2014-B-27

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Františka Kuery a soudc JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ji ího Goldsteina v insolvenní vČci dlužníka: Mate ská škola KINDERWELT MAJA, s.r.o., IýO 25596357, sídlem Dolní B ežany, Pražská 636, o odvolání LIQUIDATORS, v.o.s., IýO 24817465, sídlem Praha 2, Budeská 851/28, insolvenní správce, proti usnesení Krajského soudu v Praze .j. KSPH 35 INS 985/2012-B-22, ze dne 3. prosince 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze .j. KSPH 35 INS 985/2012-B-22, ze dne 3. prosince 2013, se v bodech I. a II. výroku m Č n í tak, že se uruje odmČna insolvenního správce LIQUIDATORS, v.o.s. ve výši 54.450,-K vetnČ danČ z p idané hodnoty.

Od vodnČní:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodČ I. výroku schválil konenou zprávu ze dne 7.8.2013, podle které p íjmy majetkové podstaty inily 66.595,-K, výdaje inily 66.595,-K, istý výtČžek zpenČžení byl nulový, v bodČ II. výroku uril vyútování insolvenního správce (dále jen odvolatel ) tak, že odmČna inila 35.000,-K, DPH inila 7.350,-K, hotové výdaje a náklady spojené s udržováním majetkové podstaty inily 2.545,-K, tj. celá odmČna a náhrada hotových výdaj odvolatele inila 44.895,-K, v bodČ III. zrušil konkurs na majetek dlužníka a v bodČ IV. výroku uložil odvolateli povinnost splnit povinnosti podle § 313 odst. 2 IZ a podat o tom soudu zprávu.

V od vodnČní usnesení soud zejména odkázal na usnesení Nejvyššího soudu .j. 29 NSýR 27/2010-B-33 ze dne 29.9.2010, uvedl, že odvolatel zpenČžil toliko dvČ pohledávky, a by odvolatel provedl v ízení d kladné šet ení ohlednČ majetku dlužníka, rozhodl o odmČnČ odvolatele podle § 5 vyhlášky . 313/2007 Sb. ve výši 35.000,-K. Pohledávky zástupce vČ itel a pracovnČprávní pohledávky se uspokojily v pomČru 21,262 %, když k jejich uspokojení zbyla ást majetkové podstaty ve výši 21.700,-K. Soud podle § 308 odst. 1 písm. d) IZ schválil konenou zprávu a zrušil konkurs, když pro uspokojení vČ itel byl majetek zcela nedostaující. Proti shora uvedenému usnesení se vas odvolal odvolatel do bod I. a II. výroku, namítal, že aplikace § 5 vyhlášky . 313/2007 S. nebyla namístČ, když v ízení došlo ke zpenČžení pohledávek dlužníka, a odkázal na usnesení Nejvyššího soudu .j. 29 NSýR 27/2010-B-33 ze dne 29.9.2010. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zmČnil a schválil konenou zprávu tak, že odmČna odvolatele bude urena podle § 1 odst. 5 vyhlášky . 313/2007 Sb. na 54.450,-K, hotové výdaje ve výši 545,-K, náklady spojené se správou majetkové podstaty 2.000,-K, celkem tedy odvolateli bude náležet ástka 56.995,-K.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal usnesení soudu prvního stupnČ v ásti napadené odvoláním vetnČ ízení jeho vydání p edcházejícího a dospČl k tČmto zjištČním a závČr m:

Pro posouzení d vodnosti odvolání je dle odvolacího soudu podstatné, že s úinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem . 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován IZ, p iemž dle l. II. p echodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znČní úinném ode dne nabytí úinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenní ízení zahájená p ede dnem nabytí úinnosti tohoto zákona, právní úinky úkon , které v insolvenním ízení nastaly p ede dnem nabytí úinnosti tohoto zákona, z stávají zachovány.

Podle § 38 odst. 1 IZ má insolvenní správce právo na odmČnu a náhradu hotových výdaj . V p ípadČ konkursu se výše odmČny urí z potu p ezkoumaných p ihlášek pohledávek a z výtČžku zpenČžení ureného k rozdČlení mezi vČ itele. Je-li insolvenní správce plátcem danČ z p idané hodnoty, náleží mu k odmČnČ a k náhradČ hotových výdaj ástka odpovídající této dani, kterou je insolvenní správce povinen z odmČny a z náhrady hotových výdaj odvést podle zvláštního právního p edpisu.

OdmČna a náhrada hotových výdaj insolvenního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestaí, ze zálohy na náklady insolvenního ízení; není-li jejich uspokojení z tČchto zdroj možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-K na odmČnČ insolvenního správce a 50.000,-K na náhradČ hotových výdaj insolvenního správce (odst. 2).

Vyútování odmČny a hotových výdaj provede insolvenní správce v konené zprávČ, a není-li jí, ve zprávČ o své innosti. Insolvenní soud m že podle okolností p ípadu po projednání s vČ itelským výborem odmČnu insolvenního správce p imČ enČ zvýšit nebo snížit. D vodem ke snížení odmČny je zejména skutenost, že insolvenní správce porušil nČkterou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení ásteného rozvrhu, akoliv to stav zpenČžení majetkové podstaty umož oval (odst. 3).

Ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky . 313/2007 Sb. stanoví, že odmČnu insolvenního správce, pokud je zp sobem ešení dlužníkova úpadku konkurs, iní souet odmČny urené z výtČžku zpenČžení p ipadajícího na zajištČného vČ itele a odmČny urené z výtČžku zpenČžení ureného k rozdČlení mezi nezajištČné vČ itele. Odstavce 2 a 3 téhož ustanovení stanoví, že odmČna urená z výtČžku zpenČžení p ipadajícího na zajištČného vČ itele iní 2 % z ástky urené k vydání zajištČnému vČ iteli a odmČna urená z výtČžku zpenČžení ureného k rozdČlení mezi nezajištČné vČ itele závisí na výši výtČžku, p iemž odstavec 4 vymezuje, co se pro úely vyhlášky rozumí výtČžkem zpenČžení ureným k rozdČlení mezi nezajištČné vČ itele. Pokud je zp sobem ešení dlužníkova úpadku konkurs, iní dle odst. 5 téhož ustanovení odmČna insolvenního správce nejménČ 45.000,-K.

Ustanovení § 2, 3 a 4 vyhlášky urují odmČnu insolvenního správce v p ípadČ ešení úpadku dlužníka reorganizací, oddlužením i v p ípadech, kdy dojde k p emČnČ reorganizace nebo oddlužení v konkurs.

KonenČ, § 5 vyhlášky stanoví, že nelze-li odmČnu urit postupem podle § 1 až 4 vyhlášky, rozhodne o výši odmČny insolvenní soud s p ihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náronosti vykonávané innosti insolvenního správce.

Podle § 2a vyhlášky pokud je zp sobem ešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvennímu správci dále odmČna z potu p ezkoumaných p ihlášek pohledávek vČ itel , která iní za každou p ezkoumanou p ihlášku pohledávky vČ itele ástku 1.000,-K, nejvýše však 1.000.000,-K celkem za p ezkoumané p ihlášky pohledávek. Za p ezkoumanou p ihlášku pohledávky vČ itele se považuje taková p ihláška pohledávky vČ itele, kterou insolvenní správce za adil do seznamu p ihlášených pohledávek podle insolvenního zákona. Pokud je zp sobem ešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpenČžení, náleží insolvennímu správci odmČna z potu p ezkoumaných p ihlášek pohledávek vČ itel nejménČ 45.000,-K.

Podle l. II vyhlášky . 398/2013 Sb. (P echodná ustanovení) se v insolvenních ízeních zahájených p ede dnem nabytí úinnosti této vyhlášky postupuje podle vyhlášky . 313/2007 Sb., ve znČní úinném do dne nabytí úinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí úinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o zp sobu ešení úpadku. V insolvenních ízeních zahájených p ede dnem nabytí úinnosti této vyhlášky náleží insolvennímu správci odmČna podle § 2a vyhlášky . 313/2007 Sb., ve znČní úinném ode dne nabytí úinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí úinnosti této vyhlášky nedošlo k p ezkoumání p ihlášek pohledávek insolvenním správcem podle insolvenního zákona.

Ze shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu .j. 29 NSýR 27/2010-B-33 ze dne 29.9.2010, jež je pro dané pomČry využitelné s ohledem na citovaný druhý odstavec lánku II vyhlášky . 398/2013 Sb., plyne, že se m že stát, že proces zpenČžování majetkové podstaty dlužníka vyústí v nulový výtČžek zpenČžení urený k rozdČlení mezi vČ itele (že náklady spojené se zpenČžením spolu s náklady vynaloženými na udržování a správu posléze zpenČženého majetku spot ebují výtČžek zpenČžení). PrávČ to je d vodem, pro který vyhláška v § 1 odst. 3 poítá (ve spojení s § 1 odst. 5 vyhlášky) s tím, že insolvenní správce obdrží minimální odmČnu za zpenČžování majetkové podstaty (zohled ující typovou náronost jeho práce), i když výsledek zpenČžení bude nulový, a pro tento p ípad iní odmČna insolvenního správce 45.000,-K (§ 1 odst. 5 vyhlášky).

Z dikce insolvenního zákona (jeho § 38 odst. 1 vČty druhé) i vyhlášky (jejího § 1) lze ovšem i za použití jazykového výkladu dovodit, že samoz ejmým p edpokladem pro výpoet odmČny insolvenního správce pro p ípad, že zp sobem ešení dlužníkova úpadku je konkurs, je vlastní proces zpenČžování majetkové podstaty (bez zpenČžení majetkové podstaty nebo její ásti nelze hovo it ani o výtČžku zpenČžení ureném k rozdČlení mezi vČ itele).

Jakkoli dikce § 1 odst. 5 vyhlášky sama o sobČ nepodmi uje p iznání minimální výše odmČny insolvenního správce v konkursu (45.000,-K) zpenČžením (tento výraz není v textu použit), je zjevné, že odstavec 5 navazuje na p edchozí odstavce daného paragrafu a dopl uje úpravu obsaženou v ustanoveních § 1 odst. 2 a 3 vyhlášky, jež se zpenČžováním poítají.

Vrchní soud v Praze se již ve své rozhodovací praxi problematikou aplikace § 1 a § 5 vyhlášky v konkursu zabýval, a to nap . v rozhodnutí sp.zn. MSPH 88 INS 5284/2008, 2 VSPH 348/2009-B ze dne 30.9.2009 (jehož od vodnČní opravil usnesením z téhož dne), v nČmž vyslovil p esvČdení, že obsah § 1 vyhlášky lze vyložit pouze v mezích stanovených § 38 odst. 1 vČty druhé IZ, a zd raznil, že pokud zákon váže výši odmČny insolvenního správce v p ípadČ ešení úpadku dlužníka konkursem na výtČžek zpenČžení urený k rozdČlení mezi vČ itele, je vyloueno, aby mu odmČna urená podle § 1 vyhlášky náležela i v p ípadČ, že v konkursu žádného výtČžku zpenČžení ureného k rozdČlení mezi vČ itele dosaženo nebylo. SouasnČ konstatoval, že v takovém p ípadČ je t eba aplikovat § 5 vyhlášky a odmČnu insolvenního správce urit podle kritérií v nČm stanovených.

V usnesení sp.zn. KSPH 38 INS 7106/2009, 3 VSPH 1360/2011-B ze dne 2.3.2012 odvolací soud dovodil, že pokud je zp sobem ešení dlužníkova úpadku konkurs, urí se odmČna insolvenního správce postupem podle § 1 vyhlášky za p edpokladu, že v insolvenním ízení bylo dosaženo alespo jednoho z výtČžk , z nichž se odmČna podle tohoto ustanovení vypoítává, tedy že je tu výtČžek zpenČžení p ipadající na zajištČného vČ itele dle § 1 odstavce 2 vyhlášky nebo výtČžek urený k rozdČlení mezi nezajištČné vČ itele dle § 1 odst. 3 a 4 vyhlášky, jímž se rozumí výtČžek urený k uspokojení nezajištČných vČ itel vyjma vČ itel pohledávek za majetkovou podstatou dle § 168 IZ, tedy výtČžek urený k uspokojení pohledávek postavených na rove pohledávkám za podstatou dle § 169 IZ a pohledávek ostatních nezajištČných vČ itel zahrnutých do rozvrhu.

Jestliže souet odmČn p íslušejících správci z tČchto rozhodných výtČžk anebo výtČžek z jednoho z nich, pokud druhý rozhodný výtČžek k dispozici není, iní ménČ než 45.000,-K, náleží insolvennímu správci podle § 1 odst. 5 vyhlášky odmČna v této výši. JedinČ pokud v insolvenním ízení nebylo žádného z uvedených rozhodných výtČžk dosaženo (protože tu nebylo zpenČženého majetku sloužícího k zajištČní a nejsou tu finanní prost edky podstaty získané zpenČžením majetku podstaty i p edstavované dlužníkovými finanními prost edky na hotovosti nebo na jeho útech, nebo tyto postaují jen k uspokojování pohledávek za podstatou dle § 168 IZ), jde o situaci, kdy nelze odmČnu insolvenního správce urit dle § 1 vyhlášky a kdy ji urí insolvenní soud úvahou podle § 5 vyhlášky podle kriterií v nČm uvedených.

Z obsahu spisu plyne, že na základČ smluv o postoupení pohledávek ze dne 9.7.2013 byly zpenČženy dvČ pohledávky dlužníka za svoji nominální cenu, tj. celkem 16.595,-K.

Výsledek insolvenního ízení vyplývající z konené zprávy je (byl) tedy takový, že p íjmy podstaty ve výši 66.595,-K zjevnČ nepostaují (nepostaovaly) ani k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou dle § 168 IZ a pohledávek jim narove postavených (pracovnČprávní pohledávky) vetnČ odmČny odvolatele.

Z uvedeného je z ejmé, že bylo namístČ vyútování odmČny odvolatele podle § 1 odst. 5 vyhlášky, nebo bylo dosaženo výtČžk zpenČžení ve výši 16.595,-K, na jehož základČ by bylo možno odmČnu dle tohoto ustanovení urit. Soud prvního stupnČ proto postupoval nesprávnČ, když odmČnu odvolatele uril dle § 5. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 obanského soudního ádu zmČnil napadené usnesení, jak shora uvedeno, tedy výši odmČny správce za daného stavu vČci uril ástkou 45.000,-K, k níž p ipoetl i da z p idané hodnoty.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže na základČ dovolání podaného do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 27. ledna 2014

JUDr. František K u e r a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva