1 VSPH 1496/2014-B-34
KSPA 56 INS 1999/2011 1 VSPH 1496/2014-B-34

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníka: Zemědělské družstvo Moravany, v likvidaci, IČO 00127515, sídlem Moravany, Smetanova 1, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 1999/2011-B-27 ze dne 24. března 2014,

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích nadepsaným usnesením udělil insolvenční správkyni 1. správcovské a konkurzní, v.o.s. souhlas s vynětím majetku z majetkové podstaty (kravín Týnišťko, pohledávky za Rostislavem Solilem ve výši 24.740,-Kč a Petrem Novotným ve výši 6.660,-Kč) zapsaných v soupisu majetkové podstaty ze dne 16.6.2011 pod položkou C.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 4.4.2011 (A-23) soud zjistil úpadek dlužníka a usnesením ze dne 13.12.2011 (B-10) prohlásil na jeho majetek konkurs. Podáním doručeným soudu dne 20.3.2014 (B-26) žádala správkyně o udělení souhlasu k vynětí shora uvedených věcí ze soupisu majetkové podstaty s tím, že kravín je v havarijním stavu, nelze předpokládat jeho zpeněžením příjem pro majetkovou podstatu, a v případě pohledávek se správkyni nepodařilo dlužníky dlužníka kontaktovat, jde o promlčené pohledávky. Protože šlo o nepatrný konkurs, soud odkázal na § 227 a § 315 odst. 1 písm. c) IZ s tím, že správkyně mohla věci vyjmout z majetkové podstaty i bez souhlasu soudu.

Proti tomuto usnesení se i přes poučení o nepřípustnosti podání odvolání odvolal likvidátor dlužníka a namítal, že správkyně disponuje možnostmi k zajištění, případně ke zbourání neprodejného kravína, který zpět připadne družstvu, které nebude možno zlikvidovat.

Odvolání není přípustné.

Usnesení, jímž insolvenční soud udělil předchozí souhlas s tím, aby insolvenční správce vyňal z majetkové podstaty věc, která nemůže sloužit k uspokojení věřitelů (§ 227 věty druhá IZ), je opatřením, které insolvenční soud činí coby potřebné k zajištění účelu insolvenčního řízení při výkonu dohlédací činnosti; proti takovému usnesení není odvolání přípustné (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.1.2010 sp. zn. KSHK 42 INS 1063/2008, 29 NSČR 37/2009-B).

Proto odvolací soud postupoval podle § 218 písm. c) o.s.ř. a odvolání odmítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 9. září 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková