1 VSPH 1488/2012-A-30
KSUL 77 INS 587/2012 1 VSPH 1488/2012-A-30

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení dlužnice: Linda Salfická, nar. 3. ledna 1977, identifikační číslo 76422933, bytem a místem podnikání Litvínov-Šumná, Sokolská 38, o insolvenčním návrhu věřitele: TRYSK, s.r.o., identifikační číslo 60068230, sídlem Litvínov-Horní Litvínov, Tržní 423, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 587/2012-A-24 ze dne 9. října 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 587/2012-A-24 ze dne 9. října 2012 se m ě n í tak, že se insolvenčnímu navrhovateli-věřiteli TRYSK, s.r.o., identifikační číslo 60068230, sídlem Litvínov-Horní Litvínov, Tržní 423, ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením uložil insolvenčnímu navrhovateli-věřiteli povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 10.1.2012 mu byl doručen insolvenční návrh věřitele. Usnesení soudu ze dne 16.2.2012 (A-13), které věřiteli uložilo povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení, bylo změněno usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 310/2012-A-19 ze dne 6.9.2012 tak, že se povinnost uhradit zálohu neukládá, a to z důvodu vad insolvenčního návrhu. Věřitel insolvenční návrh podáním ze dne 20.9.2012 doplnil a vady návrhu odstranil. Protože dlužnice k výzvě soudu nepředložila seznam majetku, vyšel soud z údajů obsažených v insolvenčním návrhu, podle kterého dlužnice vlastní vůz, prodejní stánek se zásobami a nemovitosti. Soud odkázal na § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a uložil věřiteli povinnost uhradit shora uvedenou zálohu.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a navrhoval, aby napadené usnesení změnil a věřiteli uložil povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč a aby určil, zda je nezbytné předkládat originál směnky ze dne 21.6.2011 vystavené dlužnicí na částku 20.000,-Kč směnečníkovi Petru Bretschneiderovi, případně, aby určil novou lhůtu k předložení. Věřitel namítal, že záloha by měla sloužit k úhradě počátečních nákladů řízení, že dlužník má majetek v hodnotě minimálně 1.000.000,-Kč, že uložená záloha je vysoká a nezohledňuje možnost úhrady nákladů řízení z majetkové podstaty. Věřitel souhlasil s rozhodnutím o insolvenčním návrhu bez jednání. Originál směnky navrhoval soudu předložit po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 108 odst. 1 až 3 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost hradit zálohu nelze podle § 108 odst. 1 věty in fine IZ uložit insolvenčnímu navrhovateli, jenž je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, předejít hrozbě nedostatku finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň minimálně předpokládaných nákladů insolvenčního řízení pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Mezi náklady insolvenčního řízení totiž náleží mimo jiné vždy i odměna a hotové výdaje insolvenčního správce; v případě konkursu činí odměna insolvenčního správce dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. minimálně 45.000,-Kč a je spolu s jeho nárokem na náhradu vzniklých hotových výdajů hrazena z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty.

Za předpokladu, že by byl zjištěn úpadek dlužníka a ten by nebylo možné řešit jiným způsobem, než konkursem, složená záloha umožní insolvenčnímu správci výkon jeho funkce bezprostředně poté, kdy bude do ní ustanoven. Prostředky, které získá později-např. zpeněžením majetkové podstaty-v počáteční fázi řízení k dispozici nemá a použít je nemůže.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrhem doručeným soudu dne 10.1.2012 se věřitel domáhal zjištění úpadku dlužnice, tvrdil existenci pohledávky ve výši 20.000,-Kč zajištěné směnkou, jako další věřitele se splatnou pohledávkou uvedl Městský úřad Litvínov, UPC Česká republika, s.r.o., Hanu Horálkovou a Okresní správu sociálního zabezpečení. Věřitel tvrdil, že dlužnice vlastní vůz Škoda Felicia, 1/2 podílu na rodinném domě a garáži v Šumné u Litvínova, prodejní stánek s vybavením a zásobami potravin. Byť dlužnice ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu doručeném soudu dne 13.2.2012 uvedla, že vybavení obchodu Bezručova nevlastní , nepopřela, že vlastní shora uvedený vůz a nemovitosti.

Insolvenční návrh není standardním nástrojem k vymáhání pohledávek za dlužníkem (slouží ke zjištění úpadku dlužníka); věřitel proto není nucen-ochrana jeho práv to nevyžaduje-aby nad rámec svého práva vymáhat pohledávku suploval povinnosti dlužníka, který neřeší svůj úpadek sám. Jestliže věřitel podává insolvenční návrh, pak je srozuměn se všemi podmínkami insolvenčního řízení včetně případné povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Protože prostředky nutné ke krytí počátečních nákladů insolvenčního řízení nelze v daném případě zajistit jinak, dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně nepochybil, když po navrhovateli-věřiteli zaplacení zálohy požadoval. S ohledem na počet věřitelů uvedených v insolvenčním návrhu, vyjádření dlužnice ze dne 13.2.2012 týkající se závazků vůči těmto věřitelům a existenci movitého a nemovitého majetku dlužnice má odvolací soud za to, že pro úhradu prvotních nákladů řízení jako přiměřená se jeví záloha ve výši 20.000,-Kč, přičemž další náklady řízení budou hrazeny v závislosti na způsobu řešení úpadku dlužnice buď v případě podání návrhu na povolení plněním splátkového kalendáře v rámci měsíčních splátek věřitelům nebo v případě konkursu z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno, a současně prodloužil lhůtu ke splnění uložené povinnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 6. listopadu 2012

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová