1 VSPH 1487/2013-B-2382
MSPH 96 INS 714/2009 1 VSPH 1487/2013-B-2382

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudc JUDr. Františka Kuery a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenní vČci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, IýO 00033243, sídlem Praha 5-Jinonice, Na Hutmance 300/7, zastoupeného JUDr. Ji ím Kozákem, advokátem, sídlem MČlník, Jiráskova 236, do nČhož vstoupilo státní zastupitelství, o odvolání Patricie Herrery, bytem Praha 4, Vodnická 303/8, proti usnesení MČstského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2013, .j. MSPH 96 INS 714/2009-B-2126,

takto:

Usnesení MČstského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2013, .j. MSPH 96 INS 714/2009-B-2126, se mČní tak, že se uruje odmČna insolvenního správce JUDr. Tomáše Pelikána ve výši 5.082,-K za bezúplatný p evod nebytové jednotky uvedené v jeho návrhu ze dne 5. prosince 2011 (B-1560) do vlastnictví oprávnČné osoby Patricie Herrery a náhrada náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon s tím spojených ve výši 1.000,-K.

Od vodnČní:

Ve výroku uvedeným usnesením MČstský soud v Praze rozhodl o tom, že odmČna insolvenního správce JUDr. Tomáše Pelikána (dále jen správce) podle § 285 odst. 4 insolvenního zákona (dále jen IZ) p i p evodu nebytové jednotky popsané v jeho návrhu zve ejnČném pod .u. B-1560 iní 13.333,-K + DPH (bod I. výroku), a správci uložil, aby vyíslil náhradu náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon k postupu podle § 285 odst. 4 IZ v urené lh tČ 14 dn , pokud je bude požadovat (bod II. výroku).

V od vodnČní usnesení soud I. stupnČ p edevším uvedl, že se správce dlužníka Pražské stavební bytové družstvo domáhal návrhem (B-1560) urení své odmČny podle § 285 odst. 4 insolvenního zákona (dále jen IZ) za p evod nebytové jednotky (garáže) a p íslušného spoluvlastnického podílu na spolených ástech budovy a na pozemku (dále jen jednotka) do osobního vlastnictví lenky družstva dlužníka-oprávnČné osoby Patricie Herrery (dále jen odvolatelka) ve výši 21.840,-K a na nákladech s tím spojených útoval 500,-K. Správce v návrhu rozepsal své jednotlivé úkony, jež musel provést za úelem p evodu jednotky, což si celkem vyžádalo 16 hodin asu.

Odvolatelka nesouhlasila se správcem vykázaným potem hodin, nebo mČla za to, že jsou nadsazeny, že ada úkon byla provádČna nadbytenČ i duplicitnČ, že šlo o standardizované úkony stejné u všech oprávnČných osob a že ástka 21.840,-K za 16 hodin práce je nep imČ enČ vysoká.

Dle stanoviska Vrchního státního zastupitelství v Praze by mČlo být mČ ítkem pro stanovení výše odmČny insolvenního správce množství úelnČ vynaložené námahy, tedy jak kvantitativní složka odvedené práce, tj. poet úkon a jejich asová náronost, tak i kvalitativní složka, tj. sazba, jakou by mČla být hodinová práce odmČnČna.

Soud I. stupnČ si pro své rozhodnutí opat oval celou adu podklad dotazy na nejr znČjší subjekty, z nichž ást uvedla, že pro urení odmČny za bezúplatné p evody jednotek nejsou kompetentní, a zbylá ást v odpovČdi uvedla r znou výši odmČn, které se pohybovaly v ástkách 5.000,-K, 13.000,-K, 5.000,-K, 4.500,-K, 100.000,-K, 15.000,-K, 20.000,-K nebo 30.000,-K. Proto k urení odmČny ustanovil soud I. stupnČ znalce, avšak k jím vypracovanému posudku (B-2028) nep ihlédl, nebo nebyl dle jeho názoru použitelný.

Soud I. stupnČ podrobnČ rozebíral § 5 vyhlášky . 313/2007 Sb., o odmČnČ insolvenního správce, o náhradách jeho hotových výdaj , o odmČnČ len a náhradník vČ itelského výboru a o náhradách jejich nutných výdaj , se závČrem, že p i urení odmČny insolvenního správce je t eba p ihlédnout zejména k délce doby, rozsahu a náronosti vykonávané innosti.

OhlednČ délky doby konstatoval, že úpadek dlužníka byl zjištČn dne 17.4.2009, že první žádost o urení odmČny správce obdržel 15.4.2010 (B-549), že první nesouhlas se správcem navrženou odmČnou obdržel dne 30.12.2010 (B-769) a že poslední nesouhlas obdržel v ervenci 2012 (B-1850), tedy že proces p evodu jednotek trvá od prohlášení úpadku do ervence 2012. Proto uzav el, že správcem kalkulovaných 16 hodin práce u oprávnČné osoby považuje za reálný.

Kritérium rozsahu a náronosti úkon správce naplnil soud I. stupnČ jednotlivými úkony správce tak, jak je správce vykázal, se závČrem, že jednotlivé vČci oprávnČných osob jsou v obdobném stadiu rozpracovanosti a že daná vČc není žádnou výjimkou.

Soud I. stupnČ zaujal názor, že se odvolatelka mýlí, pokud mČla za to, že správce nadbytenČ kontroloval a ovČ oval nČkteré listiny. Dle soudu I. stupnČ nelze klást správci k tíži jeho pelivost, když ovČ oval, studoval a provČ oval doklady a listiny týkající se jednotlivých oprávnČných osob, nebo v minulosti byly zaznamenány p ípady, kdy se nČkteré osoby vydávaly za oprávnČné osoby, akoliv jim nebyly, nebo že anuita jednotky nebyla ádnČ splacena nebo nebyly vypo ádány vzájemné závazky apod. P ipomenul, že správce u dlužníka postrádal výhodu spoívající ve vedení ádných záznam a složek len družstva. Proto byla na místČ pelivost správce, jak ve vztahu k jeho odpovČdnosti, tak i ve vztahu k vČ itel m.

Soud I. stupnČ vyšel z internetových nabídek právních služeb, jež se pohybují v rozmezí od 1.000,-K do 7.000,-K za hodinu práce, protože analogie profese insolvenního správce a advokáta je v projednávané vČci srovnatelnČ nejbližší, když hodinová sazba práce se nejastČji pohybuje mezi 2 000 K a 3 000 K. V dané vČci nemČl soud I. stupnČ d vod pochybovat o tom, že správce vynaložil na p ípad odvolatelky 16 hodin práce. Odhadl, že 2/3 z vykázaných hodin byla odborná práce, která vyžadovala specifické znalosti, zkušenosti, praxi a vzdČlání a že 1/3 z vykázaných hodin byla práce jen administrativního charakteru. Odbornou práci ocenil soud I. stupnČ ástkou 1.500,-K za hodinu. Ovšem s p ihlédnutím k tomu, že správce musel evidentnČ d kladnČ nastudovat specifika dané problematiky, v. p iléhající judikatury, avšak takové nastudování je použitelné pro všechny obdobné kauzy (s výjimkou na každý p ípad naléhajících rozdílností) , a s p ihlédnutím k opakujícím se faktor m, ji snížil na ástku 1.000,-K za hodinu odborné práce. Jako p imČ enou odmČnu za práce administrativního charakteru, pak stanovil ástku 500,-K za hodinu rovnČž s p ihlédnutím k tomu, že i tyto práce podléhají urité shodnosti ve více projednávaných kauzách.

P i urení výše odmČny správce vzal soud I. stupnČ v úvahu i odpovČdi vyzvaných respondent , by pouze z orientaního hlediska. ZávČrem shrnuto: soud I. stupnČ vzal v úvahu poet pracovních hodin vykázaných správcem, stadium rozpracovanosti p evodu v p ípadČ odvolatelky, rozsah a náronost provádČných úkon v návaznosti na odborné, informaní p edpoklady a znalosti. Tak dospČl k závČru, že jako p imČ enou odmČnu lze správci p iznat odmČnu ve výši 13.333,-K sestávajících z 2/3 odborných hodin po 1.000,-K/hod. (10.666,-K) a z 1/3 administrativních hodin po 500,-K (tj. 2.666,-K).

Protože má správce vedle odmČny též právo na náhradu náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon , vyzval jej soud I. stupnČ k jejich uplatnČní a doložení ve lh tČ 14 dn .

Proti tomuto usnesení se odvolatelka vas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a vČc vrátil soudu I. stupnČ k dalšímu ízení. Dovolávala se stenografických záznam ze sch zí Poslanecké snČmovny a po ad ýeské televize, z nichž shodnČ vyplývá, že insolvenní správce dČlá normální advokátní úkon, který spoívá v jednoduchých kancelá ských pracích p i p evodu jednotky, za což mu od oprávnČných osob náleží náhrada náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech úkon a odmČna v obvyklé výši, která dosahuje ádovČ nČkolik tisíc K. MČla za to, že její nárok na bezúplatný p evod jednotky byl dostatenČ osvČden listinami p edloženými správci dlužníkem (seznam len družstev, seznam jednotek dlužníka, úvČrové smlouvy k investiním úvČr m anuitám, knihy len ) a že správce jen p edstírá, že mu dlužník neposkytl souinnost, což považovala za úelové s cílem navýšit jeho odmČnu za údajnČ ztíženou administrativu p evod jednotek. Polemizovala s vykázaným potem hodin, jež správce vynaložil na její vČc, p edkládala svoji p edstavu o potu hodin na jednotlivé úkony a na jednotlivých p íkladech dovozovala jeho nadsazenost a nereálnost, nebo v adČ p ípad šlo o rutinní úkony, které šlo zvládnout bČhem nČkolika minut (zasílání všeobecných výzev) a nikoliv hodin. K analýze jednotlivých úkon správce uvádČla konkrétní okolnosti a dokumenty, které mČl správce k dispozici a nemusel si je duplicitnČ obstarávat nebo provádČt složité analýzy. Za absurdní považovala, že správce strávil 5,5 hodiny studiem 3 doklad , na což mu mohla stait-p i jeho odborné erudici-nejvýše 1 hodina. Uvedla, kdy a co všechno správci zaslala na jeho výzvy, a že správce mČl vše pot ebné již ke dni 1.11.2010. Prostým pronásobením správcem vykázaných potem hodin a 369 oprávnČnými osobami dospČla k závČru, že jím údajnČ spot ebovaný as p esahuje fond možné pracovní doby, p iemž správce se nezabývá pouze tímto (jedním) dlužníkem, ale také dalšími asovČ náronými insolvenními vČcmi. Dle jejího názoru by mČl správce dostat odmČnu za administrativní zpracování p evodu . P ipomnČla, že dle zpráv blíže neurených bytových družstev se pohybuje odmČna za bezúplatný p evod jednotky ve výši 4.500,-K až 6.000,-K vetnČ DPH s tím, že pokud by do náklad mČly být zahrnuty všechny nejnutnČjší innosti, které by bylo t eba uinit, nemČla by cena p esáhnout ástku 5 až 7 tisíc K. P ipomnČla, že dle soudem I. stupnČ objednaného posudku, by cena za p evod jednotek do vlastnictví manžel ýechových a Ing. Kolody inila jen 6.000,-K, což však soud I. stupnČ neakceptoval a posudek oznail za nevČrohodný. Vyjád ila názor, že výsledek práce znalce z ejmČ neodpovídal p edstavČ soudu I. stupnČ; to však nem že být záminkou pro jeho odmítnutí. Kritizovala soud I. stupnČ za to, že nekriticky p ejímá správcem vykázaný poet hodin. Uvedla, že dlužník nebyl nikdy vyzván k doplnČní údajnČ neúplných a nekompletních doklad týkajících se osobních složek len družstva. Nesouhlasila s tím, že soud I. stupnČ nerozhodl o výši náklad na provedení krok pot ebných k p evodu, akoli je správce specifikoval v ástce 500,-K, ímž ji uvrhl do stavu nejistoty, jaká bude jejich konená výše, když v 260 jiných p ípadech, o nichž soud I. stupnČ již rozhodoval, jejich výše inila právČ 500,-K. ZávČrem shrnula, že za administrativní úkon bezúplatného p evodu by mČla být stanovena odmČna obvyklá, a to ve výši zjištČné soudem I. stupnČ ze zpráv bytových družstev a advokáta i znalce, což soud I. stupnČ ignoroval.

Vrchní státní zastupitelství v Praze ve vyjád ení k odvolání ze dne 4.10.2013 (B-23336) navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení zmČnil tak, že správci urí odmČnu za p evod jednotky ve výši, kterou považovalo za p imČ enou v rozmezí 7 až 8 tisíc K s akceptací p vodního požadavku správce na náhradu náklad ve výši 500,-K. P ipomnČlo sv j d ívČjší názor, že mČ ítkem odmČny správce za innost spojenou s p evodem bytu má být nikoli hodnota bytu, nýbrž množství jím úelnČ vynaložené námahy s ohledem na kvantitu správcovy práce (t.j. nap . kolik hodin se jednotlivým p ípadem zabýval) a její kvalitu (tedy, kolik penČz m že správce nap . za 1 hodinu požadovat). Vodítkem v tomto smČru by nemČl být ani (modifikovaný) advokátní tarif nebo odhadem stanovený hodinový výtČžek práce správce p i samotném spravování podstaty, ale skutenost, že bezúplatné vydání bytu bytového družstva jeho lenovi p edstavuje nejen urité množství práce, ale je zárove uritým produktem, majícím na tuzemském trhu svoji relativnČ ustálenou cenu, jež je v ýR dosti frekventovaná. Akoliv si soud I. stupnČ v souladu s pokyny odvolacího soudu obstaral pot ebné podklady pro své rozhodnutí na výpoet odmČny správce podle nich však prakticky rezignoval a odmČnu vypoetl vynásobením nekriticky p evzatého údaje správce o potu nutných hodin práce a sazby stanovené volnou úvahou s použitím snížených cen advokátních služeb. Zopakovalo, že honorována má být úelnČ vynaložená námaha a že koneným a rozhodujícím kritériem by mČla z stat cena obvyklá, nebo není ospravedlnitelné, aby za tutéž práci (resp. za tentýž výsledek) mČl jeden družstevník platit správci diametrálnČ více než jiný u normálního družstva. Z podaných odvolání v jiných obdobných p ípadech poukazovalo na výstižné a rozsahem p imČ ené odvolání na .l. B-2074 (proti usnesení na .l. B-2044).

Odvolací soud se v prvé adČ zabýval tím, zda je odvolatelka subjektivnČ legitimována k podání odvolání proti napadenému usnesení, a dospČl k závČru, že tomu tak je, nebo urení odmČny insolvenního správce a náhrady jeho náklad podle § 285 odst. 4 IZ se dotýká jejích práv i povinností (§ 15 IZ) a napadeným usnesením by jí mohla být zp sobena újma na jejích majetkových právech.

Vrchní soud v Praze, aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ na izoval jednání, proto p ezkoumal usnesení MČstského soudu v Praze vetnČ ízení jeho vydání p edcházejícího a dospČl k tČmto zjištČním a závČr m:

Podle § 285 odst. 4 IZ je insolvenní správce p i zpenČžování podstaty vázán zákonným p edkupním právem a právy nájemc podle zvláštního právního p edpisu. Nakládání s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví bytového družstva je omezeno právem fyzických osob-len družstva, již jsou nájemci byt i nebytových prostor, na výluné nabytí vlastnictví tČchto byt i nebytových prostor podle § 23 odst. 1 a 3 a § 24 zákona . 72/1994 Sb., o vlastnictví byt , ve znČní pozdČjších p edpis , a insolvenní správce je proto musí nejprve nabídnout k bezplatnému p evodu osobám oprávnČným k výlunému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených zvláštním právním p edpisem. Insolvenní správce je povinen provést všechny úkony, které jsou k p evodu tČchto byt a nebytových prostor pot ebné. Za to mu od osob oprávnČných k výlunému nabytí vlastnictví náleží náhrada náklad nezbytnČ vynaložených na provedení všech pot ebných úkon a odmČna stanovená podle zvláštního právního p edpisu. Nep ijme-li osoba oprávnČná k výlunému nabytí vlastnictví takovou nabídku do t í mČsíc od jejího doruení, p ikroí insolvenní správce ke zpenČžení, p iemž ustanovení zvláštního zákona o ochranČ práv nájemc se v tČchto p ípadech již nepoužijí.

Odvolací soud již ve své rozhodovací praxi, nap . v usnesení ze dne 31.1.2011, .j. MSPH 96 INS 714/2009, 3 VSPH 1068/2010-B-874, opakovanČ vyložil, že nárok oprávnČné osoby na bezplatný p evod bytu i nebytového prostoru do jejího vlastnictví dle výše citovaného ustanovení je zvláštním druhem zákonného p edkupního práva. Okolnost, že jde o p evod bezplatný, v pomČrech insolvenního práva znamená, že akoli se tak dČje v rámci zpenČžování majetkové podstaty, není tu výtČžek použitelný pro uspokojení pohledávek vČ itel . Zákon souasnČ podmi uje nárok na p evod tím, že oprávnČná osoba je povinna zaplatit jak náklady, jež si vyžádají všechny k tomu pot ebné úkony insolvenního správce, tak odmČnu insolvenního správce za toto zpenČžení majetkové podstaty.

Insolvenní správce p itom není oprávnČn (a to ani zálohovČ) hradit náklady spojené s p evodem z majetkové podstaty, proto je nezbytné, aby je oprávnČná osoba uhradila p edem. Rozsah a výše tČchto náklad bude záviset na tom, v jakém stadiu se proces uspokojování nárok oprávnČných osob v insolvenním ízení nalézá, nap . zda byl zapoat proces vyle ování bytových jednotek nebo prostor i zda byly p ipraveny návrhy smluv o p evodu.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že p evod bytu nebo nebytového prostoru do vlastnictví oprávnČné osoby je inností správce p i zpenČžování majetkové podstaty. Tomuto závČru odpovídá i to, že § 285 IZ je souástí dílu pátého, jenž upravuje právČ zpenČžování majetkové podstaty. OdmČnu správce za zpenČžování majetkové podstaty upravuje vyhláška . 313/2007 Sb., o odmČnČ insolvenního správce, o náhradách jeho hotových výdaj , o odmČnČ len a náhradník vČ itelského výboru a o náhradách jejich nutných výdaj ; právČ tato vyhláška je tedy tím zvláštním právním p edpisem, jenž zmi uje § 285 odst. 4 IZ.

S p ihlédnutím k tomu, že-jak zd raznČno výše-zde není výtČžku zpenČžení, je odvolací soud p esvČden o tom, že se odmČna správce za provedení úkon pot ebných k bezplatnému p evodu byt a nebytových prostor do vlastnictví oprávnČných osob podle § 285 odst. 4 IZ-v p ípadech, kdy se na ní oprávnČná osoba se správcem nedohodla-urí podle § 5 vyhlášky.

Právo na výplatu této odmČny vzniká rozhodnutím insolvenního soudu, jenž jí urí podle kritérií stanovených právČ v § 5 vyhlášky, není-li o její výši uzav ena dohoda mezi správcem a oprávnČnou osobou. P i úvaze o výši odmČny soud p ihlédne zejména k délce doby, rozsahu a náronosti úkon správce pot ebných k p evodu bytu i nebytového prostoru do vlastnictví každé z oprávnČných osob. Její výše bude (logicky) záviset i na tom, v jakém stadiu se bude proces uspokojování nároku konkrétní oprávnČné osoby v insolvenním ízení nalézat.

V dané vČci uril soud I. stupnČ správci jeho odmČnu vycházeje z toho, že pravdivým je rozsah jím vykázaných inností a jejich asová náronost (16 hodin práce), a 2/3 jím vykázaných hodin honoroval hodinovou sazbou 1.000,-K a zbývající 1/3 ocenil hodinovou sazbou 500,-K. Pokud jde o rozsah a náronost úkon správce pot ebných k p evodu jednotky do vlastnictví odvolatelky nemá ani odvolací soud-ve shodČ se soudem I. stupnČ-d vod pochybovat o vČcné správnosti jednotlivých inností (doložených p íslušnými listinami) popsaných v návrhu správce ze dne 5.12.2011 (B-1560), dle nČhož správce: -sepsal a odeslal výzvu odvolatelce k p edložení doklad , -p evzal složku odvolatelky od dlužníka, -p evzal a zaevidoval podklady p edložené odvolatelkou, -analyzoval podklady p evzaté od odvolatelky a od dlužníka a zjiš oval, zda odvolatelce svČdí právo na p evod (tj. zda odvolatelka je lenkou družstva k okamžiku vzniku nájemního vztahu, zda splatila lenský podíl, zda uinila výzvu k p evodu jednotky ve lh tČ do 30.6.1995, zda je lenkou družstva i nadále a zda trvá její nájemní vztah), -sepsal a odeslal nabídku k bezúplatnému p evodu, -sepsal výzvu k doplnČní, -sepsal a odeslal návrh na rozhodnutí soudu o odmČnČ, -vyhotovil smlouvu o p evodu vlastnictví jednotky, -vyhotovil výzvu k uzav ení smlouvy o p evodu vlastnictví jednotky, -vyhotovil návrh na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, -sepsal prohlášení o zániku zajiš ovacích práv, -vedl celkovou evidenci oprávnČných osob.

Odvolací soud proto neshledal d vodnou tu ást odvolání, v níž odvolatelka zpochyb uje vČcný rozsah innosti správce, nebo shora popsané úkony shledal též odvolací soud nezbytnými k p evodu jednotky podle § 285 odst. 4 IZ.

Pokud jde o správcem vykázanou dobu 16 hodin, které nad posuzovanou vČcí strávil, zastává odvolací soud názor, že kritérium délky doby je jen jedním z hledisek, nikoliv však jediným i rozhodujícím, p i úvaze o výši odmČny.

Zbývá urit, zda ve shora vymezeném skutkovém rámci, správcem navržená odmČna ve výši 21 840 K (vetnČ DPH) je p imČ ená zejména s p ihlédnutím k délce doby, rozsahu a náronosti úkon správce pot ebných k p evodu jednotky do vlastnictví odvolatelky.

Odvolací soud-ve shodČ se soudem I. stupnČ (a s odvolatelkou)-zastává názor, že správcem navržená odmČna ve výši 21.840,-K p imČ ená povaze vČci zjevnČ není. Dle názoru odvolacího soudu-ve shodČ se stanoviskem Vrchního státního zastupitelství v Praze (B-2336)-by mČla být základním a rozhodujícím východiskem obvyklá cena spojená s p evodem jednotek do vlastnictví oprávnČných osob s event. p ihlédnutím k ponČkud vČtší pracnosti, jde-li o družstvo, jehož majetek byl prohlášen konkurs. Akoliv v dané vČci innost správce spoívala na individuálním posouzení podklad vztahujících se k právnímu postavení odvolatelky, v další fázi ízení se již zhusta jednalo o typizovanou innost, p i které správce vycházel ze šablonovitých formulá vetnČ znČní výzev, nabídek k p evodu, znČní smluv nebo návrh soudu na urení své odmČny, které používal univerzálnČ v i všem oprávnČným osobám podle jednotnČ vytvo eného vzoru. Z uvedeného je z ejmé, že nikoliv veškerá innost správce byla inností istČ odbornou, ale v podstatném rozsahu šlo o innost administrativní, jejíž hodnota práce je výraznČ nižší, a o innost typizovanou a rutinní, vzhledem ke znanému potu opakujících se p ípad (družstvo má 369 len ). OstatnČ odvolatelka (stejnČ jako nČkte í další lenové družstva) správci iniciativnČ dodávala pot ebné podklady, ímž mu jeho innost do urité míry usnad ovala. Kompletní cena za zpracování bezúplatného p evodu vlastnictví bytové jednotky ze strany bytového družstva (i jiného vlastníka) se pohybuje v rozmezí 4.000,-K až 6.000,-K (bez DPH) na území hl.m. Prahy (B-2074), jak lze zjistit p edevším z relevantních odpovČdí soudem I. stupnČ dotázaných bytových družstev. Tak nap . SBD POKROK dle svého sdČlení ze dne 2.11.2012 (.l. B-1931) útuje oprávnČným osobám za takový p evod poplatek ve výši 5.000,-K vetnČ DPH a Stavební bytové družstvo Praha dle svého sdČlení ze dne 12.11.2012 (B-1963) útuje svým len m 4.500,-K. Ze sdČlení Svazu eských a moravských bytových družstev ze dne 12.11.2012 (B-1965) odvolací soud zjistil, že se dle jeho neoficiálních informací pohybuje cena p evodu jednoho bytu zhruba mezi 3.500,-K až 5.000,-K. V obdobných mezích se ostatnČ pohybuje též znalecký posudek ze dne 25.5.2013, . 190/04/2013 Ing. Ireny Votavové, jejž si soud I. stupnČ za tím úelem objednal (a k nČmuž následnČ nep ihlédl) a dle nČhož hodnota práce správce za úkony pot ebné k bezúplatnému p evodu byt a nebytových prostor do vlastnictví oprávnČných osob Jaroslava ýecha, Magdaleny ýechové a Ing. Pavla Kolody iní maximálnČ 6.000,-K vetnČ DPH a vetnČ dostatené rezervy. Dlužno dodat, že za p imČ enou odmČnu správce považuje Vrchní státní zastupitelství v Praze ástku cca 7-8 tisíc K.

Pokud jde o soudem I. stupnČ dotazované realitní i advokátní kancelá e, jež se bezúplatnými p evody bytových jednotek do vlastnictví oprávnČných osob podle zvláštního zákona standardnČ nezabývají, a které se výlunČ vyjad ovaly ke komerním-úplatným p evod m, s nimiž sice mají bohaté zkušenosti, ale o takový p evod v posuzované vČci nejde, nepovažoval odvolací soud jejich sdČlení za rozhodující. OstatnČ odvolací soud již ve svých d ívČjších kasaních rozhodnutích (nap . v usnesení ze dne 3.5.2011, sp.zn. 1 VSPH 88/2011-B-1005) vyložil, pro pro výpoet odmČny nelze použít zp sob výpotu odmČny podle advokátního tarifu (z tarifní hodnoty vycházející z tržní ceny p evádČné jednotky), nebo takový postup zjevnČ neodpovídá zákonné konstrukci tohoto nároku správce, jenž je honorován p edevším za administrativní zpracování p evodu.

Na rozdíl od soudu I. stupnČ a s p ihlédnutím ke všem shora uvedeným okolnostem vČci dospČl odvolací soud k závČru, že p imČ ená odmČna správce za bezúplatný p evod jednotky do vlastnictví odvolatelky iní dle § 5 vyhlášky ástku 4.200,-K, což s p ipotením 21 % DPH iní 5.082,-K. Pokud jde o náklady nezbytnČ vynaložené na provedení všech pot ebných úkon (jedná se toliko o hotové výdaje správce spojené s vkladovým ízením), došlo ode dne 1.1.2012 ke zvýšení správního poplatku za p ijetí návrhu na zahájení ízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí z ástky 500,-K (jak správce p vodnČ požadoval) na ástku 1.000,-K (položka 120 zákona . 634/2004 Sb., o správních poplatcích). Proto odvolací soud rozhodl též o jejich náhradČ v p edepsané výši tak, aby i v této otázce byla nastolena pot ebná jistota.

P o u e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání p ípustné.

V Praze dne 14. íjna 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva