1 VSPH 148/2013-A-13
KSPL 54 INS 32334/2012 1 VSPH 148/2013-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení dlužníka: Zdeněk Vondrys, nar. 23. června 1964, bytem Horní Slavkov, Poštovní 789/40, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 32334/2012-A-6 ze dne 5. ledna 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 32334/2012-A-6 ze dne 5. ledna 2013 se m ě n í tak, že se dlužníkovi ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 2.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením uložil dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 20.12.2012 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka. Soud odkázal na § 38 IZ, vyhlášku č. 313/2007 Sb., vyložil účel zálohy, odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 VSOL 119/2008-A-16 ze dne 30.9.2008 a na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 620/2010-B-19 ze dne 25.8.2010, zjistil příjmové poměry dlužníka a s ohledem na očekávané výdaje insolvenčního správce za období od rozhodnutí o úpadku uložil dlužníkovi povinnost uhradit shora uvedenou zálohu.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že z důvodu dvou vyživovacích povinností a výživného ve výši 3.300,-Kč není v současné době schopen zálohu uhradit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 občanského soudního řádu). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let.

Insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení se dlužník domáhá zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře, z něhož vyplývá, že má celkem 14 věřitelů a 17 závazků v celkovém objemu přes 600.000,-Kč, dlužník má průměrný měsíční příjem u zaměstnavatele Česká pošta, s.p. ve výši 14.900,-Kč, pobírá výsluhový příspěvek od Vězeňské služby ČR ve výši 7.703,-Kč, jeho manželka pobírá měsíční příjem od zaměstnavatele Makro Cash&Carry ČR, s.r.o. ve výši 10.000,-Kč, dlužník má vyživovací povinnost vůči dvěma dětem, které s ním žijí ve společné domácnosti a na další dítě platí výživné ve výši 3.300,-Kč měsíčně. Manželka souhlasila s podáním insolvenčního návrhu, sama insolvenční návrh rovněž podala (řízení vedeno pod sp.zn. KSPL 54 INS 32332/2013). Dlužník vlastní běžné vybavení domácnosti a vůz Škoda Fábia pořízení v roce 2010 v aktuální hodnotě asi 30.000,-Kč. Závazky vznikly za dobu trvání manželství.

Odvolací soud dospěl k závěru, že pro řešení dlužníkova úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře dávají jeho očekávané příjmy reálný předpoklad, že bude schopen svým věřitelům hradit více než 30 % hodnoty jejich pohledávek, že v takovém případě budou nároky insolvenčního správce hrazeny v měsíčních splátkách a že při tomto způsobu řešení dlužníkova úpadku je třeba jen zajistit prostředky pro správce v prvotní fázi insolvenčního řízení, jež skončí schválením oddlužení. Nelze však také přehlédnout, že náklady insolvenčního řízení mohou představovat i jiné výdaje, než jaké si vyžádá uspokojení nároků správce, a že v dané fázi insolvenčního řízení také není jisté, zda bude oddlužení povoleno (srov. § 395 a § 396 odst. 1 IZ), či zda již povolené oddlužení bude schváleno (srov. § 404 až 406 IZ), a stejně tak nelze předvídat, zda schválené oddlužení nebude v jeho průběhu zrušeno (§ 418 IZ). Všechna tato rozhodnutí mají vždy za následek řešení úpadku konkursem, popř. nepatrným konkursem dle § 314 a § 315 IZ, v němž jen odměna insolvenčního správce příslušející dle § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb. dosahuje nejméně 45.000,-Kč.

Po posouzení všech okolností věci dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně, když dlužníkovi povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení uložil. S ohledem na výši příjmů dlužníka, skutečnost, že v současnosti je manželka dlužníka bez příjmů, jak plyne z jejího podání ze dne 14.1.2013 založeného v řízení vedeném pod sp.zn. a KSPL 54 INS 32332/2012), souhrnné výši závazků a předpokládané řešení úpadku oddlužením (kdy lze předpokládat uspokojení nezajištěných věřitelů v daleko vyšší míře než je minimální výše 30 % pohledávek vč. zapravení nákladů insolvenčního řízení) se v prvotní fázi řízení jako přiměřená jeví záloha ve výši 2.000,-Kč, přičemž další náklady řízení (odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce) budou hrazeny při oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci jednotlivých měsíčních splátek, v případě řešení úpadku nepatrným konkursem z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud postupem podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno, a současně prodloužil lhůtu ke splnění uložené povinnosti.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 1. února 2013

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva