1 VSPH 1478/2012-B-27
KSCB 28 INS 21341/2011 1 VSPH 1478/2012-B-27

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužnice Jany Pilbauerové, bytem Sídliště 683, Trhové Sviny, zahájené na návrh Equa bank, a.s., sídlem Karolinská 661/4, Praha 8, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. října 2012 č.j. KSCB 28 INS 21341/2011-B-20

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. října 2012 č.j. KSCB 28 INS 21341/2011-B-20 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 5. října 2012 č.j. KSCB 28 INS 21341/2011-B-20, v bodě I. výroku rozhodl o odmítnutí návrhu dlužnice Jany Pilbaureové (dále jen dlužnice) na povolení oddlužení a v bodě II. výroku na její majetek prohlásil konkurs.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 28 INS 21341/2011-A-11 ze dne 27.1.2012 byl zjištěn úpadek dlužnice. Dlužnice, jež se domáhala návrhem ze dne 29.2.2012 povolení oddlužení, byla soudem I. stupně v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným v usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 1042/2012-B-16 ze dne 28.8.2012 vyzvána usnesením č.j. KSCB 28 INS 21341/2011-B-19 ze dne 14.9.2012, aby svůj návrh doplnila a byla současně poučena o následcích nesplnění této výzvy soudu. Toto usnesení bylo dlužnici doručeno 21.9.2012, avšak dlužnice na předmětnou výzvu nijak nereagovala. Proto soud I. stupně návrh dlužnice na povolení oddlužení odmítl dle § 393 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a dle § 396 odst. 1 téhož zákona prohlásil na majetek dlužnice konkurs.

Toto usnesení napadla dlužnice včasným odvoláním, v němž namítala, že svůj návrh na povolení oddlužení nedoplnila, neboť poučení soudu neporozuměla a neměla dostatečné informace od věřitele Equa bank, a.s. o tom, zda bude možné sjednat splátkový kalendář na dlužný závazek vůči tomuto věřiteli. Dlužnice dále poukázala na svou špatnou majetkovou situaci, potřebu pečovat o své zdravotně postižené dítě a na riziko, jemuž by byla se svou rodinou vystavena v případě prohlášení konkursu a zpeněžení bytu, v němž se svou rodinou žije.

Vrchní soud v Praze v rozsahu vymezeném odvoláním přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není opodstatněné.

Dle § 393 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat (odst. 3).

Z insolvenčního rejstříku vyplývá, že dlužnice svým podáním ze dne 29.2.2012 navrhla jako způsob řešení svého úpadku oddlužení. K podání návrhu nevyužila zákonem předpokládaný formulář. Soud I. stupně proto vyzval dlužnici usnesením č.j. KSCB 28 INS 21341/2011-B-19 ze dne 14.9.2012, které bylo doručeno dlužnici dne 21.9.2012 k opravě návrhu na povolení oddlužení. V usnesení je uvedeno i poučení, jakým způsobem má dlužnice návrh podat. Dlužnice ve stanovené lhůtě 7 dnů svůj návrh neopravila, soud proto její návrh odmítl.

Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužnice nevyužila lhůty k opravě svého návrhu na povolení oddlužení, kterou jí poskytl (v souladu s pokynem odvolacího soudu) soud usnesením ze dne 14.9.2012, které jí bylo doručeno dne 21.9.2012.

Odvolací soud proto stejně jako soud I. stupně dospěl k závěru, že v řízení o oddlužení nelze pro vady návrhu pokračovat a jsou zde dány podmínky dle § 393 odst. 3 IZ k odmítnutí návrhu podaného dlužnicí. K námitkám dlužnice, jež se vztahovaly k nepříznivým následkům prohlášení konkursu pro ni a pro její rodinu, přitom přihlížet nelze, neboť lhůta k opravě návrhu na povolení oddlužení, kterou zákon stanoví na 7 dnů, je pro dlužníky závazná a prominutí jejího zmeškání není dle § 83 IZ přípustné. Protože bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice a jiný způsob řešení jejího úpadku než konkurs již nepřichází v úvahu, shledal odvolací soud správným i bod II. výroku, jímž soud I. stupně na majetek dlužnice prohlásil konkurs.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud proto odvolání dlužnice proti bodům I. a II. výroku důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 občanského soudního řádu a usnesení soudu I. stupně v obou napadených bodech výroku jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 18. prosince 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Brožová Eva