1 VSPH 1467/2012-B-128
MSPH 91 INS 4920/2010 1 VSPH 1467/2012-B-128 1 VSPH 1468/2012-B-128

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužníka CONTAKTIVE, s.r.o., sídlem Praha 8-Kobylisy, Kyselova 1185/2, IČO 25160036, do níž vstoupilo státní zastupitelství, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2012, č.j. MSPH 91 INS 4920/2010-B-101, a o námitce podjatosti

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2012, č.j. MSPH 91 INS 4920/2010-B-101, se mění tak, že návrh dlužníka na zproštění JUDr. Dagmar Mixové funkce insolvenční správkyně se n e o d m í t á .

II. Soudkyně JUDr. Jitka Šťastná není vyloučena z projednávání a rozhodování insolvenční věci vedené u Městského soudu Praze pod sp.zn. MSPH 91 INS 4920/2010.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl návrh jednatele dlužníka CONTAKTIVE, s.r.o. (dále jen dlužník) na zproštění JUDr. Dagmar Mixové funkce insolvenční správkyně.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že podáním ze dne 2.4.2012 navrhla jednatelka dlužníka Ludmila Janatová zproštění JUDr. Dagmar Mixové funkce insolvenční správkyně (dále též správkyně) v souladu s § 32 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) s tvrzením, že ji valná hromada dlužníka konaná dne 29.3.2012 jmenovala do funkce jednatelky a že dosud není zapsána v obchodním rejstříku. Z obchodního rejstříku soud I. stupně zjistil, že v něm Ludmila Janatová není zapsána jako jednatelka dlužníka ani v něm nejsou založeny listiny, jež by tuto skutečnost osvědčovaly. Proto uzavřel, že Ludmila Janatová vydávající se za jednatelku dlužníka není účastníkem insolvenčního řízení a její návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Zdůraznil, že na valné hromadě konané dne 29.3.2012 byla jeho novou jednatelkou jmenována Ludmila Janatová a že návrh na zproštění správkyně funkce podal dlužník jednající právě Ludmilou Janatovou. Vysvětloval, že důvodem nezapsání nové jednatelky do obchodního rejstříku bylo to, že z podnětu minoritního společníka Petra Štětky probíhalo řízení ohledně sporného uplatnění předkupního práva při převodu obchodního podílu a že již byla uzavřena dohoda o narovnání, jež je obsažena v notářském zápisu. Připomněl, že rozhodnutí valné hromady je deklaratorní a nemusí být ve shodě s rejstříkovým zápisem a že notářský zápis o valné -2-MSPH 91 INS 4920/2010 1 VSPH 1468/2012 hromadě byl připojen u návrhu na zproštění správkyně funkce. Dále rozvedl některé skutečnosti týkající se insolvenčního řízení, z nichž dovozoval, že je nevhodné, aby ve věci rozhodovala insolvenční správkyně a zástupce věřitelů o právech a povinnostech svých kamarádů, a že správkyně odlišně přistupuje k dlužníkovi Jakubu Kučerovi a Janě Muchové. Současně vznesl námitku podjatosti soudkyně JUDr. Jitky Šťastné spočívající v nevyváženém postupu v řízení , jenž je implicitně podmíněn právě negativním či pozitivním vztahem soudu k některému z účastníků řízení . Kdyby soud neměl k některému z účastníků bezprostřední vztah, nepostupoval by dle dlužníka takto formalisticky a netoleroval by netransparentní a svévolné počínání dua IS a zástupce věřitelů . Podjatost soudu se dle dlužníka projevuje zejména pokud jde o povinnosti IS dohledat a vymáhat majetek insolvenčního dlužníka . Proto požadoval, aby věc byla předána jinému soudci, který je schopen transparentnost ve věci procesně prosadit nezpochybňovaným způsobem .

Soudkyně JUDr. Jitka Šťastná ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že se ve věci necítí být jakkoliv podjatá ve vztahu k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, kteří jsou jí osobně neznámí, a na věci nemá jakýkoliv osobní zájem.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

1) K napadenému usnesení:

Z návrhu na zproštění správkyně funkce ze dne 2.4.2012 (B-98) Vrchní soud v Praze zjistil, že ho nepodala Ludmila Janatová jako fyzická osoba, jež není účastníkem insolvenčního řízení, jak uzavřel soud I. stupně, ale učinil jej přímo dlužník (jako účastník insolvenčního řízení), za něhož jej Ludmila Janatová podepsala jako jeho jednatelka. Z připojeného notářského zápisu ze dne 29.3.2012 zn. N 265/2012, NZ 198/2012 sepsaného JUDr. Jaroslavou Voclovou, notářkou v Praze, totiž vyplývá, že valná hromada dlužníka rozhodla dne 29.3.2012 o jmenování Ludmily Janatové jeho novou jednatelkou. Na základě těchto zjištění má odvolací soud za osvědčené, že Ludmila Janatová je jednatelkou dlužníka, a to bez ohledu na (neaktuální) stav zápisu v obchodním rejstříku, v němž tato skutečnost (jež nemá konstitutivní povahu) dosud zapsána není a z něhož soud I. stupně nesprávně vycházel. Jinými slovy řečeno, dlužníkův návrh na zproštění správkyně funkce ze dne 2.4.2012 (B-98) podepsaný jeho jednatelkou Ludmilou Janatovou nelze považovat za návrh učiněný k tomu neoprávněnou osobou a z toho důvodu ho odmítat. Proto napadené usnesení neobstojí. Protože dlužník je legitimován k podání takového návrhu (§ 32 odst. 1 IZ), je na soudu I. stupně, aby se jeho návrhem věcně zabýval a rozhodl o něm.

2) K námitce podjatosti:

Podle § 14 o.s.ř. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak, totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali -3-MSPH 91 INS 4920/2010 1 VSPH 1468/2012

(odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

V citovaném ustanovení jsou formulovány předpoklady pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí ve věci jednak pozitivně (odst. 1 až 3), jednak negativně, když je stanoven důvod, pro který nelze námitce podjatosti vyhovět (odst. 4). Důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce nemůže být jeho postup v řízení a jeho rozhodování v jiných věcech, neboť pouze tak se projevuje výkon samotného soudnictví, resp. soudní moc státu ovládaná principem soudní nezávislosti, což však neznamená, že by účastníci řízení byli vystaveni libovůli soudce, neboť jeho procesní postup a rozhodování musí mít základ v zákonné úpravě, jež je pro něj závazná, a podléhají přezkumu jiným soudcem za zákonem stanovených podmínek v rámci řádných a mimořádných opravných prostředků. Subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí může dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. Je tomu tak proto, že je třeba chránit ústavní imperativ, dle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), který je ochranou především proti libovolnému či účelovému obsazení jednajícího soudu ad hoc.

V dané věci založil dlužník námitku podjatosti soudkyně na svém subjektivním pocitu spočívajícím v nevyváženém postupu v řízení , ve formalistickém postupu a v toleranci netransparentního a svévolného počínání dua IS a zástupce věřitelů , pokud šlo o povinnost správkyně dohledat a vymáhat majetek insolvenčního dlužníka .

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník odůvodnil vznesenou námitku podjatosti soudkyně JUDr. Jitky Šťastné nikoliv skutečnostmi uvedenými v prvém a druhém odstavci § 14 o.s.ř., nýbrž ji argumentačně postavil na tom, že nesouhlasí s jejím postupem v insolvenčním řízení, tedy uplatnil důvod, jehož aplikaci občanský soudní řád při rozhodování o námitce podjatosti ve čtvrtém odstavci citovaného § 14 výslovně zapovídá.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným. Protože neshledal žádný důvod pro vyloučení soudkyně JUDr. Jitky Šťastné ve smyslu § 14 o.s.ř., rozhodl též o tom, že jmenovaná soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci (§ 16 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 5. listopadu 2012

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová