1 VSPH 1460/2014-A-13
KSHK 41 INS 11530/2014 1 VSPH 1460/2014-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníků: a) Pavel Koza, nar. 11. září 1971, b) Radka Kozová, nar. 27. června 1976, oba bytem Černožice, Okružní 235, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 11530/2014-A-6/celk.3 ze dne 22. května 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 11530/2014-A-6/celk.3 ze dne 22. května 2014 se v bodě I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové nadepsaným usnesením v bodě I. výroku nařídil předběžné opatření, který se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, že soudní exekutorce Mgr. Zuzaně Sobíškové, Exekutorský úřad Praha 6, se umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 180 EX 22131/11, s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí dlužníka (povinného), byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS 11530/2014, k dispozici v tomto řízení, a v bodě II. výroku uložil exekutorce jako navrhovatelce ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 24.4.2014 podali dlužníci společně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dne 19.5.2014 byl soudu doručen návrh na nařízení předběžného opatření. Navrhovatelka (exekutorka) v návrhu na nařízení předběžného opatření uvedla, že dlužníci opakovaně podali insolvenční návrh s cílem omezit provedení nařízených dražeb, přičemž předchozí insolvenční návrhy sp. zn. KSHK 41 INS 7795/2013, KSHK 41 INS 27059/2013 a KSHK 41 INS 5650/2014 byly pravomocně odmítnuty. Soud dovodil snahu dlužníků zamezit či oddálit provedení dražby v exekučním řízení a v argumentaci exekutorky spatřoval za důvody hodné zvláštního zřetele pro postup podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a namítali, že soud I. stupně nesprávně zhodnotil skutkový stav věci, popírali, že by důvodem hodným zvláštního zřetele pro postup podle § 82 odst. 2 písm. b) IZ měla být skutečnost, že nařízená dražba byla dvakrát odročena, že se snažili o povolení řešení úpadku oddlužením. Namítali, že předběžné opatření odporuje společnému zájmu věřitelů s ohledem na skutečnost, že jejich nemovitost, která má být dražena, je předmětem zástavního práva. Namítali nepřezkoumatelnost napadeného usnesení. Proto navrhovali, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 82 odst. 1 IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle § 82 odst. 2 IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také a) ustanovit předběžného správce, b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, nebo c) uložit insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, aby složil jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení opatřeními přijatými v jeho průběhu.

Podle § 109 odst. 1 písm. c) IZ výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 IZ a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Předně je třeba uvést, že smyslem § 82 odst. 2 písm. b) IZ je eliminovat účinky vyvolané nepoctivými insolvenčními návrhy, tedy omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. b) a písm. c) IZ. Účelem tohoto zákonného ustanovení je zabránit pokusům o zneužití insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškozování zájmu třetích osob nebo dlužníka. U dlužnických insolvenčních návrhů může jít zejména o záměr blokovat exekuční řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně a jejichž jediným účelem je dosáhnout účinků zahájení insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Proto insolvenční zákon v § 82 odst. 2 písm. b) IZ upravuje možnost předběžným opatřením omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedený mimo jiné v § 109 odst. 1 písm. c) IZ, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. V případě tzv. věřitelských návrhů (insolvenční řízení zahájená k návrhu věřitele, nikoliv dlužníka) pak nepochybně bude na navrhovateli takového předběžného opatření, aby osvědčil, že insolvenční návrh na majetek dlužníka byl zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil, a lze očekávat, např. vzhledem k předchozím krokům, že bude vzat zpět.

Účelem insolvenčního řízení je řešení úpadku dlužníka některým ze způsobů stanovených insolvenčním zákonem a podle zásad insolvenčního zákona. S ohledem na zvláštní charakter insolvenčního řízení, jímž jsou zpravidla dotčena nejen práva a právní zájmy dlužníka a věřitelů jako účastníků řízení, ale též dalších osob, vyvolává zahájení insolvenčního řízení zvláštní účinky, mezi něž náleží i nemožnost provést nařízený výkon rozhodnutí či exekuci na majetek dlužníka, neboť insolvenční zákon upravuje postup při uspokojení všech přihlášených pohledávek dlužníkových věřitelů, a zachování individuální možnosti vymáhání práv jednotlivých věřitelů by kolidovalo s účelem insolvenčního řízení.

Z insolvenčního rejstříku odvolací soud zjistil, že dlužník podal insolvenční návrh již počtvrté, tentokrát jde o návrh podaný společně s dlužnicí. V rámci předchozích insolvenčních řízení soud I. stupně insolvenční návrhy dlužníka pravomocně odmítl pro vady usneseními č.j. KSHK 41 INS 5650/2014-A-4, č.j. KSHK 41 INS 7795/2013-A-5 a č.j. KSHK 41 INS 27059/2013-A-5. Insolvenční návrhy dlužnice pro vady odmítl týž soud pravomocnými usneseními č.j. KSHK 41 INS 7797/2013-A-5, č.j. KSHK 41 INS 27064/2013-A-4 a č.j. KSHK 41 INS 5651/2014-A-4. Usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu vydané v této věci dne 17.6.2014 (KSHK 41 INS 11530/2014-A-8) nabylo právní moci 8.7.2014, neboť je dlužníci odvoláním nenapadli.

Odvolací soud je shodně s Krajským soudem v Hradci Králové též toho názoru, že s ohledem na počet podaných insolvenčních návrhů a s ohledem na důvody, pro které byly tyto návrhy odmítnuty, byli dlužník a dlužnice vedeni záměrem bránit provedení dražby. V podrobnostech lze odkázat na odůvodnění napadeného usnesení, jež odvolací soud shledává za popsaného stavu věcně správným, a proto je dle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 26. srpna 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková