1 VSPH 1456/2013-A-18
KSUL 69 INS 16320/2013 1 VSPH 1456/2013-A-18

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudc JUDr. Františka Kuery a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenní vČci dlužníka Rolanda anonymizovano , anonymizovano , bytem Bílina, Síbová 331, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. ervence 2013, .j. KSUL 69 INS 16320/2013-A-11,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. ervence 2013, .j. KSUL 69 INS 16320/2013-A-11, se m Č n í tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenního ízení se dlužníkovi neukládá.

Od vodnČní:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem uložil Rolandu Gutschovi (dále jen dlužník), aby do 7 dn ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 50.000,-K.

V od vodnČní svého usnesení soud I. stupnČ zejména uvedl, že se dlužník domáhal insolvenním návrhem rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení. Z návrhu na povolení oddlužení zjistil, že by dlužník nemohl uspokojit pohledávky nezajištČných vČ itel v minimální výši 30 %, nebo má nedostatený p íjem ve výši 8.900,-K, z nČhož nelze zabavit žádnou ástku. Tak soud I. stupnČ dospČl k závČru, že úpadek dlužníka bude ešen konkursem. Proto rozhodl o uložení povinnosti dlužníka zaplatit zálohu na náklady insolvenního ízení podle § 108 insolvenního zákona (dále jen IZ) v maximální výši, nebo není jasné, zda dlužník bude schopen navýšit sv j p íjem tak, aby splnil ekonomické požadavky oddlužení.

Proti tomuto usnesení se dlužník vas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zmČnil tak, že vymČ enou zálohu sníží na co nejmenší možnou míru, nebo na její zaplacení nemá pot ebné prost edky. Tvrdil, že jeho p íjem bude vyšší, že doloží pracovní smlouvu a své p íjmy a že do p ezkumného jednání p edloží darovací smlouvu, jež bude zpracována tak, aby nezajištČní vČ itelé obdrželi zákonné minimum.

Vrchní soud v Praze, aniž na izoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl p itom k závČru, že odvolání je opodstatnČno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenního ízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle nČjž insolvenní soud m že p ed rozhodnutím o insolvenním návrhu uložit insolvennímu navrhovateli, aby ve stanovené lh tČ zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení až do ástky 50.000,-K, je-li to nutné ke krytí náklad ízení a prost edky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenního ízení ve stanovené lh tČ zaplacena, m že insolvenní soud p ed rozhodnutím o insolvenním návrhu insolvenní ízení zastavit, a neuiní-li tak, m že p ikroit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenního navrhovatele pouit.

Úelem institutu zálohy dle § 108 IZ je p edevším p eklenout po rozhodnutí o úpadku nedostatek finanních prost edk pot ebných k úhradČ prvotních náklad insolvenního ízení a umožnit tak insolvennímu správci výkon jeho funkce, a rovnČž poskytnout záruku úhrady celkových náklad insolvenního ízení, vetnČ hotových výdaj a odmČny insolvenního správce, pro p ípad, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (srovnej § 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenního ízení soud nepožaduje, jen pokud jde o insolvenního navrhovatele odlišného od dlužníka, který je jeho zamČstnancem a jehož pohledávka uplatnČná v návrhu spoívá pouze v pracovnČprávních nárocích (§ 108 odst. 1 vČta druhá IZ).

Z obsahu spisu se podává, že dlužník v insolvenním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení na p edepsaném formulá i ze dne 31.5.2013 tvrdil, že má 6 závazk v i 6 vČ itel m v celkové výši 359 350,50 K, jeho istý mČsíní p íjem iní 8.900,-K, hodnota jeho movitého majetku (vybavení bytu, auto) iní 80.000,-K (v po izovacích cenách) a má vyživovací povinnost v i jednomu dítČti a manželce.

Dle názoru odvolacího soudu I. stupnČ dostatenČ nedocenil skutenost, že podle údaj obsažených v návrhu na povolení oddlužení je dlužník ženatý, a že v kolonce . 22 formulá e návrhu p ipojila jeho manželka (dle § 392 odst. 3 IZ) sv j souhlas s oddlužením, který opat ila ú ednČ ovČ eným podpisem. Jestliže majetek a závazky dlužníka a její manželky tvo í jejich spolené jmČní manžel (§ 143 a násl. ob. zák.), a v daném p ípadČ tato domnČnka niím zpochybnČna zatím není, pak souhlas manželky dlužníka s oddlužením znamená, že souhlasí s tím, aby byl majetek náležející do jejich spoleného jmČní manžel pro úely oddlužení použit, a tedy aby v p ípadČ splátkového kalendá e byly pro jeho plnČní použity i p ípadné její budoucí p íjmy. Jen za podmínky takovéto spoluúasti manželky dlužníka mohou oba dosáhnout osvobození od placení zbytku spolených dluh dle § 414 a násl. IZ.

Z uvedeného je z ejmé, že pro posouzení dosažitelnosti oddlužení provedeného splátkovým kalendá em je v daném p ípadČ podstatné, zda manželka dlužníka má p íjmy užitelné pro úely oddlužení, a jaká je jejich výše. Jelikož dlužník v návrhu na povolení oddlužení p íjmy své manželky nijak nekonkretizoval a soud I. stupnČ ho k tomu dosud nevedl-v d sledku odlišného právního názoru-nelze ani p ijmout závČr o tom, zda dlužník spl uje podmínky pro povolení oddlužení, i nikoliv. Teprve až bude k dispozici úplný skutkový podklad pro úsudek o p edpokládaném zp sobu ešení úpadku dlužníka, bude možno posoudit i d vody pro složení zálohy na náklady insolvenního ízení a její výši. P i oddlužení (zvláštČ má-li jít o splátkový kalendá , kde jsou nároky správce hrazeny v mČsíních splátkách) je zpravidla zapot ebí zálohy v podstatnČ nižší výši, než v p ípadČ konkursu (k tomu viz nap . usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSBR 40 INS 2487/2008, 2 VSOL 119/2008-A ze dne 30.9.2008). OstatnČ manželka dlužníka rovnČž podala insolvenní návrh (v nČmž tvrdí shodné skutenosti jako dlužník) spojený s návrhem na povolení oddlužení (vČc je vedena u soudu I. stupnČ pod sp. zn. KSUL 69 INS 16317/2013), p iemž v uvedeném ízení jí soud I. stupnČ uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 50.000,-K, proti emuž se manželka dlužníka odvolala (vČc je vedena u odvolacího soudu pod sp. zn. 2 VSPH 1460/2013).

Na základČ tČchto zjištČní a veden názory vyjád enými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s. . a napadené usnesení zmČnil.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání p ípustné, jestliže na základČ dovolání podaného do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 10. zá í 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kate ina VanČková