1 VSPH 1448/2014-A-17
KSPH 60 INS 14883/2014 1 VSPH 1448/2014-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužnice Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Černuc 100, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. července 2014, č.j. KSPH 60 INS 14883/2014-A-12,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. července 2014, č.j. KSPH 60 INS 14883/2014-A-12, se m ě n í tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužnici n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze uložil dlužnici Marii anonymizovano (dále též dlužnice), aby do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byl dne 29.5.2014 doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že dlužnice je osobou samostatně výdělečně činnou, celková výše jejích nezajištěných závazků činí 469.758,95 Kč, z nichž 2 závazky pocházejí z podnikatelské činnosti dlužnice, a že příjem dlužnice tvoří rodičovský přípěvek ve výši 7.100,-Kč měsíčně a vedlejší příjem ve výši 7.000,-Kč měsíčně, což dává předpoklad, že by nezajištěné závazky dlužnice byly uspokojeny do výše 40 % jejich hodnoty. Avšak za situace, kdy dlužnice předložila jen jeden souhlas věřitele s tím, aby jeho pohledávka vzniklá při podnikání dlužnice byla řešena oddlužením, a druhý takový věřitel souhlasil jen pod podmínkou, že jeho pohledávka bude v oddlužení uspokojena v plné výši, soud I. stupně uzavřel, že úpadek dlužnice bude řešen konkursem, a nikoliv oddlužením. S ohledem na výši nákladů konkursního řízení a na majetkové poměry dlužnice, rozhodl soud I. stupně o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení podle § 108 insolvenčního zákona (dále též IZ) v předepsané výši.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala, neboť vyměřenou zálohou není s to zaplatit. Uvedla, že žádala o oddlužení a nikoliv o konkurs a že oba věřitelé, jejichž pohledávky vznikly z jejího podnikání, s jejím oddlužením souhlasili, i když jeden z nich jen pod podmínkou plného uspokojení jeho pohledávky. Tvrdila, že se jí v srpnu 2014 zvýší příjem o 1.500,-Kč na základě dohody o provedení práce, což umožní uspokojení tohoto věřitele ze 100 % a ostatních věřitelů z 50 %.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Z návrhu na povolení oddlužení (A-1), z jeho příloh (ze seznamu závazků; A-5) a z jeho doplnění (A-9, A-11) odvolací soud zjistil, že dlužnice má 15 nezajištěných závazků vůči 9 věřitelům v celkové výši 469.758,95 Kč, z nichž jsou 2 závazky z její podnikatelské činnosti ve výši 84.545,-Kč (Česká správa sociálního zabezpečení) a ve výši 47.657,-Kč s penále ve výši 27.271,-Kč (Česká průmyslová zdravotní pojišťovna). Dlužnice má pravidelné měsíční příjmy ve výši 7.100,-Kč (rodičovský přípěvek) a 7.000,-Kč (vedlejší příjem), jež jí dle kalkulátoru splátek (při započítání 1 vyživovaného dítěte) umožní měsíční splátky pro oddlužení ve výši 4.242,-Kč, což za pět let trvání splátkového kalendáře činí 254.520,-Kč. Z uvedeného je zřejmé, že ze zbývající částky 189.180,-Kč (po odečtení nároků insolvenčního správce ve výši 65.340,-Kč: odměna ve výši 750,-Kč měsíčně + hotové výdaje ve výši 150,-Kč měsíčně, vše s připočtením 21 % DPH x 60 měsíců) budou pohledávky nezajištěných věřitelů (469.758,95 Kč) uspokojeny ze 40,2 %. Z vyjádření České průmyslové zdravotní pojišťovny (A-8) odvolací soud zjistil, že tento nezajištěný věřitel souhlasil s oddlužením dlužnice. Z vyjádření České správy sociálního zabezpečení (A-10) bylo zjištěno, že tento nezajištěný věřitel-s ohledem na stávající právní úpravu-neměl námitky proti oddlužení dlužnice za předpokladu, že jeho nezajištěná pohledávka ve výši 84.545,-Kč bude uspokojena v plné výši.

Ze shora popsaného skutkového stavu dospěl odvolací soud-na rozdíl od soudu I. stupně-k předběžnému závěru, že řešení úpadku dlužnice oddlužením naopak možné, a to s ohledem na souhlas České průmyslové zdravotní pojišťovny a podmínečný souhlas České správy sociálního zabezpečení (§ 389 odst. 2 písm. a/ IZ) a s ohledem na ekonomickou nabídku dlužnice, jež je schopna uspokojit své nezajištěné věřitele nad zákonné minimum (30 %), a to v rozsahu přes 40 % hodnoty jejich pohledávek. Jinak řečeno, okolnost, že jeden z věřitelů dlužnice Česká správa sociálního zabezpečení nemohla souhlasit s nižším plněním, než s úhradou celého nedoplatku (neboť jí to předpisy neumožňují), nemusí dle názoru odvolacího soudu představovat nepřekonatelnou překážku pro povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 136 odst. 4 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) v rozhodnutí o úpadku rozhodne insolvenční soud také o žádosti dlužníka o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu (§ 316 odst. 5 a 6). V rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží insolvenční soud dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v takovém rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh.

V dané věci-jak vyloženo shora-lze úpadek dlužnice řešit oddlužením, v němž lze očekávat, že dlužnice bude schopna uspokojit pohledávky svých (nezajištěných) věřitelů nad zákonné minimum.

Protože však rozhodnutí o úpadku, s nímž by bylo spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, dosud vydáno nebylo, nelze dlužnici napadeným usnesením uložit povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 4. srpna 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková