1 VSPH 1437/2012-A-11
KSPL 54 INS 23473/2012 1 VSPH 1437/2012-A-11

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení navrhovatele-dlužníka Radislava anonymizovano , anonymizovano , IČO 45412596, bytem Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí 51, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. října 2012, č.j. KSPL 54 INS 23473/2012-A-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. října 2012, č.j. KSPL 54 INS 23473/2012-A-6, se mění tak, že dlužníkovi se ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 2.000,-Kč do 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením uložil Krajský soud v Plzni dlužníkovi povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč do 7 dnů ode dne jeho právní moci.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 25.9.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka na základě jeho insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Protože z obsahu spisu vyplynulo, že dlužník může splňovat podmínky pro povolení oddlužení, když jeho měsíční příjem (mzda) činí 11.000,-Kč a dlužník má splatné závazky vůči 8 věřitelům v celkové výši 230.559,-Kč, jevilo se soudu I. stupně logickým stanovit výši zálohy v relaci na předpokládanou výši nároků insolvenčního správce vzniklých od rozhodnutí o úpadku tak, aby v prvotní fázi řízení nechyběly finanční prostředky k jejich úhradě. Proto uložil dlužníkovi povinnost uhradit zálohu ve výši 5.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal z důvodu svého nízkého platu, neboť pokud by vyměřenou zálohu uhradil, nezbylo by mu ani nezabavitelné minimum na zaplacení režijních výdajů na bydlení a na živobytí.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Vzhledem k tomu, že insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž tyto nároky nejsou jakkoliv kryty paušálními platbami podle splátkového kalendáře (podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky mu náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře), je odvolací soud přesvědčen o tom, že určitá minimální záloha na náklady insolvenčního řízení je zásadně vždy zapotřebí.

Z obsahu návrhu na povolení oddlužení odvolací soud zjistil, že v návrhu uvedené závazky pocházejí zejména ze spotřebitelského úvěru. Soud dále zjistil, že dlužník má jen movitý majetek (vybavení bytu v pořizovací hodnotě ve výši 9 tisíc Kč) a jeho příjem tvoří mzda ve výši 11.000,-Kč. Dále zjistil, že celková výše osmi nezajištěných závazků dlužníka činí cca 230.559,-Kč, u nichž dlužník očekává, že je uspokojí v zákonem požadované výši.

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let.

Odvolací soud proto ve shodě se soudem I. stupně dospěl k závěru, že je tu předpoklad, že úpadek dlužníka by bylo možno řešit oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud přesvědčen o tom, že se zřetelem na rozsah insolvenčního řízení má za to, že pro jeho prvotní fázi pro dobu překlenutí nedostatku finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku postačí záloha ve výši 2.000,-Kč s tím, že v další fázi insolvenčního řízení budou náklady insolvenčního správce hrazeny již z měsíčních splátek. Třeba dodat, že záloha na náklady insolvenčního řízení uložená podle § 108 IZ není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v o.s.ř. ani v zákonu o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ dlužníkova požadavku na osvobození od placení zálohy, jemuž proto nelze vyhovět.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 19. října 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva