1 VSPH 1424/2014-A-14
KSPL 20 INS 3123/2014 1 VSPH 1424/2014-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníka: Pavel Turek, nar. 17. května 1961, bytem Toužim, Na Zámecké 504, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 20 INS 3123/2014-A-9 ze dne 19. května 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 20 INS 3123/2014-A-9 ze dne 19. května 2014 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením zamítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 7.2.2014 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka. Soud zjistil, že kromě věřitele CDV-3, LTD dlužník uvedl jako dalšího věřitele jen Karla Švece, který se však k výzvě soudu nevyjádřil a pluralita věřitelů tak nebyla osvědčena, a ani dlužník k výzvě soudu žádné další údaje o tvrzeném věřiteli Švecovi neuvedl, toliko vysvětlil, že mu není známo, kde se věřitel v současnosti zdržuje.

Soud odkázal na § 143 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) a insolvenční návrh zamítl z důvodu, že nebyla osvědčena pluralita věřitelů dlužníka.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že věřitele Švece znal osobně, bydlel s ním v jednom domě, avšak nedostal od něj žádnou písemnou upomínku k úhradě závazku. Smlouvu o půjčce na částku 3.000,-Kč uzavřel s věřitelem Švecem dne 20.9.2013. Současné místo bydliště věřitele Švece mu nebylo známo. Odkázal na insolvenční řízení své manželky vedené pod sp. zn. KSPL 20 INS 3126/2014 s tím, že dosavadní praxe insolvenčních soudů umožňovala spojení separátně podaných insolvenčních návrhů manželů. Protože splatnost půjčky byla stanovena k 30.11.2013, jde o splatný závazek. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh dlužníka nezamítá.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 143 odst. 1 IZ insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení (odst. 2).

Podle § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud (odst. 2).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenčním návrhem ze dne 5.2.2014 spojeným s návrhem na povolení oddlužení se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Jako své věřitele uvedl společnost sídlící ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska CDV-3, LTD a Karla Švece, bytem v Toužimi, Plzeňská 323. Poté, kdy jej soud uvědomil o tom, že adresa druhého věřitele neexistuje, sdělil dlužník podáním ze dne 9.5.2014, že se tento věřitel v lednu 2014 odstěhoval ze společného domu na adresu dlužníku neznámou.

Odvolací soud má za to, že zamítnutí insolvenčního návrhu dlužníka nebylo věcně správné, neboť za popsaného stavu věci nepřicházelo v úvahu jeho věcné projednání, nýbrž odmítnutí pro vady, jež nebyly odstraněny a pro něž nelze v řízení pokračovat (§ 128 odst. 1 IZ).

Dlužník zcela přehlíží, že napadené rozhodnutí stojí ve své podstatě na absenci tvrzení o druhém věřiteli. Soud I. stupně již v usnesené ze dne 18.4.2014 (A-7) dlužníkovi vysvětlil, že má pochybnosti o existenci Karla Švece co dlužníkova věřitele, neboť dlužníkem uváděná adresa neexistuje. Za tohoto stavu věci, kdy dlužník uvádí jako bydliště svého věřitele neexistující adresu, byly pochyby soudu I. stupně zcela namístě a bylo na dlužníku, aby je, byv k tomu řádně vyzván a poučen, rozptýlil, tedy aby svůj návrh doplnil o tvrzení, že další věřitel není osobou vymyšlenou, což se nestalo ani ve stadiu řízení předcházejícím vydání napadeného usnesení, ani do doby rozhodnutí odvolacího soudu.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 22o odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Odvolací soud pokládá za vhodné poukázat na to, že odmítnutím návrhu není dlužník zbaven možnosti podat (tentokráte řádný) insolvenční návrh opětovně.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 9. září 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková