1 VSPH 1418/2012-A-23
KSUL 79 INS 5880/2012 1 VSPH 1418/2012-A-23

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , IČO: 86823019, místem podnikání K.H.Borovského 301, 417 05 Osek, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 5880/2012-A-17, ze dne 13. srpna 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 5880/2012-A-17, ze dne 13. srpna 2012, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem zastavil podle ust. § 108 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) insolvenční řízení.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením ze dne 18.5.2012 č.j. KSUL 79 INS 5880/2012-A-8, vyzval dlužníka k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho doručení, s poučením o následcích nezaplacení zálohy ve stanovené lhůtě. Vrchní soud v Praze, který rozhodoval o odvolání dlužníka proti tomuto usnesení, rozhodl usnesením č.j. 1 VSPH 773/2012-A-13 ze dne 19. června 2012 tak, že uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč do 15 dnů od právní moci usnesení. Toto usnesení Vrchního soudu v Praze bylo dlužníku doručeno dne 9.7.2012 vhozením do domovní schránky a nabylo právní moci dne 25.7.2012.

Dlužník v uvedené lhůtě zálohu nezaplatil, proto postupoval soud I. stupně podle výše uvedeného ustanovení a řízení zastavil.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a uvedl, že s výší stanovené zálohy odvolacím soudem souhlasí, ale je schopen ji zaplatit až dne 15.9.2012. Požádal soud, aby mu zaplacení zálohy v této lhůtě umožnil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z ust. § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady 2 VSPH 1418/2012 insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, předejít hrozbě nedostatku finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň části nároků insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Ze spisu plyne, že odvolací soud svým usnesením ze dne 19.6.1012 (A-13) uložil dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení na uvedený účet insolvenčního soudu nebo do pokladny soudu s poučením, že pokud tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplní, insolvenční řízení zastaví, že mu uvedené usnesení bylo doručeno 9.7.2012, právní moci nabylo dne 25.7.2012 a že lhůta k zaplacení zálohy marně uplynula dne 9.8.2012.

Jestliže není ve stanovené lhůtě splněna povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je na úvaze soudu, zda před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastaví, anebo přikročí k jejímu vymáhání. Vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Je-li však insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ zjištění jeho úpadku, ať již lze očekávat jeho řešení oddlužením, anebo konkursem, nepřichází v úvahu zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání dlužníku uložené zálohy v průběhu řízení. Trvá totiž účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení, jenž spočívá v zákazu provedení výkonu rozhodnutí či exekuce postihující majetek dlužníka, či jiný majetek náležející do majetkové podstaty (ust. § 109 odst. 1 písm. c/ IZ). Za trvání konkursu dlužníka je podle ust. § 267 IZ provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihující majetek náležející do jeho majetkové podstaty umožněno toliko ve vztahu k pohledávkám, u nichž to zákon výslovně stanoví-to ovšem není případ nároku z titulu zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Z uvedeného plyne závěr, že pro účely zahájeného insolvenčního řízení je uložení zálohy na náklady tohoto řízení namístě. Dlužník sice požadoval v podaném odvolání lhůtu k zaplacení zálohy prodloužit do 15.9.2012, leč dosud zálohu nezaplatil.

Za této situace insolvenční soud postupoval správně, když řízení o insolvenčním návrhu dlužníka zastavil, a proto odvolací soud napadené usnesení z důvodu věcné správnosti podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 18. října 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva