1 VSPH 1407/2012-A-25
MSPH 78 INS 8587/2012 1 VSPH 1407/2012-A-25

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla ve věci dlužníka Team Michal, s.r.o. v likvidaci, IČO 27314898, sídlem Praha 1, Ovocný trh 572/11, zahájené na návrh a) UZIN, s.r.o., IČO 25730649, sídlem Praha 9, Českomoravská 12a/2255, b) ZAHRADNÍK PARKET, s.r.o., IČO 26174812, sídlem Praha 6, Za Oborou 22/1216, oba zast. Mgr. Ing. Vladimírem Mrázem, advokátem, sídlem Praha 1, Konviktská 12, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. září 2012, č.j. MSPH 78 INS 8587/2012-A-15,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. září 2012, č.j. MSPH 78 INS 8587/2012-A-15, se v bodě I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 18.9.2012, č.j. MSPH 78 INS 8587/2012-A-15, v bodě I. výroku zjistil úpadek Team Michal, s.r.o. v likvidaci (dále jen dlužník). V navazujících výrocích prohlásil konkurs na majetek dlužníka, ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Ing. Helenu Horovou, stanovil, že konkurs bude projednáván jako nepatrný a že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají dne 18.9.2012 ve 15:00 hod. a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku. Věřitele též vyzval, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách a osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi, uložil, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci. V usnesení současně stanovil termín přezkumného jednání, svolal schůzi věřitelů, uložil dlužníkovi a správci ve výroku uvedené povinnosti, konstatoval, že jeho rozhodnutí budou publikována v insolvenčním rejstříku, a navrhovatelům UZIN, s.r.o. (dále též navrhovatel a) a ZAHRADNÍK PARKET, s.r.o. (dále též navrhovatel b) uložil povinnost zaplatit na soudním poplatku 2.000 Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se navrhovatelé a), b) domáhali společným insolvenčním návrhem zjištění úpadku dlužníka s tím, že navrhovatel a) má za ním splatné pohledávky v celkové výši 824.334,50 Kč a že dalším věřitelem dlužníka je navrhovatel b). Navrhovatel b) tvrdil, že má za dlužníkem splatné pohledávky ve výši 61.487 Kč, 122.301 Kč a 429.529 Kč za zboží, které dlužník odebral, ale neuhradil, a že dalším věřitelem dlužníka je Koberce Breno, s.r.o. Na úpadek dlužníka navrhovatelé a), b) usuzovali z toho, že dlužník má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen platit.

Soud I. stupně konstatoval, že se dlužník k insolvenčnímu návrhu nevyjádřil a k nařízenému ústnímu jednání se nedostavil a že se do insolvenčního řízení přihlásilo 7 věřitelů dlužníka.

Na základě dokazování soud I. stupně zjistil, že navrhovatelé a), b) doložili své splatné pohledávky za dlužníkem spočívající v tom, že dlužníkovi dodávali různé zboží, které dlužník odebral a nezaplatil. Uzavřel, že dlužník má minimálně dva věřitele, jejichž pohledávky jsou po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů, a že své závazky není schopen plnit po dobu delší 3 měsíců. Proto zjistil úpadek dlužníka a prohlásil konkurs na jeho majetek s tím, že bude řešen jako konkurs nepatrný.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a rozhodl o tom, že se k insolvenčnímu návrhu nepřihlíží. Především namítal, že nebyly splněny podmínky § 97 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ), totiž, že ověření podpisu na insolvenčním návrhu nebylo zcela v souladu se zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, neboť přední strana insolvenčního návrhu sice byla opatřena uzávěrou přelepenou přes razítko a podpis ověřovatele, avšak poté, co byla uzávěra na zadní straně přetištěna razítkem Mgr. Ing. Vladimíra Mráze, došlo k rozlepení návrhu a k nahrazení novou uzávěrou, která byla přelepena přes uvedené razítko a podpis. Z toho dovozoval, že nebyla dodržena autentičnost insolvenčního návrhu a podle právních závěrů vyjádřených v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.6.2010, č.j. 2 VSOL 248/2010-A-98, nemělo být k němu přihlédnuto a celé insolvenční řízení je nicotné.

Navrhovatelé a), b) ve vyjádření k odvolání vyvraceli jeho vývody s tvrzením, že je účelové a zjevně nedůvodné, neboť soudu I. stupně doručili řádný insolvenční návrh s ověřenými podpisy, a že k rozlepení uzávěry došlo až v soudní kanceláři při skenování listin do insolvenčního rejstříku.

Vrchní soud v Praze aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 3 IZ), přezkoumal napadené usnesení Městského soudu v Praze včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 136 odst. 1 IZ vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 IZ v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ustanovení § 3 odst. 2 IZ vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné

části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 IZ.

Podle § 141 odst. 1 a 2 IZ se proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu I. stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel ztratil v průběhu odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení.

Pokud jde o úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti, má ho odvolací soud za osvědčený jednak z toho, že dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku a závazků podle § 104 odst. 1 IZ, ač k tomu byl řádně vyzván usnesením ze dne 12.4.2012 (A-6), jež mu bylo doručeno dne 10.5.2012, a jednak z existence splatných pohledávek navrhovatelů a), b), jež byla prokázána důkazy provedenými na jednání konaném dne 11.9.2012 (A-12), k němuž byl dlužník řádně předvolán obsílkou doručenou mu dne 12.8.2012 a jehož se dlužník neúčastnil ani se z něho neomluvil. Ostatně úpadek dlužníka vyplývá též z obsahu jeho odvolání, v němž dlužník ničím nezpochybňoval splatné pohledávky navrhovatelů a), b) a pohledávky sedmi přihlášených věřitelů a o svém majetku ničeho neuvedl.

Ohledně odvolací argumentace dlužníka, že insolvenční návrh nebyl řádně podepsán, zjistil odvolací soud z insolvenčního spisu předloženého v jeho listinné podobě, že v něm zažurnalizovaný insolvenční návrh (A-1/1 až A-1/12) čítající 12 stran byl řádně podepsán třemi jednateli navrhovatelů a), b) a bylo k němu připojeno prohlášení advokáta, jenž návrh sepsal, o pravosti podpisů (A-1/13) a všechny tyto listiny (v počtu 13 stran) byly pevně spojeny a toto spojení bylo přikryto uzávěrou (nálepkou) řádně opatřenou otiskem razítka advokáta a jeho podpisem (plné moci jsou založeny na A-1/14 a A-1/15). Odvolací soud tedy uzavírá, že insolvenční návrh byl opatřen úředně ověřeným podpisem osob, které jej podaly (§ 97 odst. 2 IZ), ve smyslu § 25a odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v návaznosti na čl. 6 odst. 1 a čl. 5 odst. 6 usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 11.4.2006 publikovaného ve Věstníku ČAK č. 4/2006.

Závěrem shrnuto, soud I. stupně postupoval procesně perfektním způsobem a úpadek dlužníka byl-na základě bezvadného insolvenčního návrhu navrhovatelů a), b)-správně osvědčen podle § 3 odst. 2 písm. d) IZ (z důvodu nepředložení seznamů majetku a závazků) a též podle § 3 odst. 1 IZ (z důvodu existence splatných pohledávek navrhovatelů a/, b/ a dalších přihlášených věřitelů dlužníka).

Protože úpadek dlužníka ve formě insolvence byl nepochybně osvědčen, zatímco žádná překážka bránící vydání rozhodnutí o úpadku zjištěna nebyla, postupoval odvolací soud proto podle § 219 o.s.ř. a usnesení insolvenčního soudu ve výroku o zjištění úpadku jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 9. listopadu 2012

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová