1 VSPH 1406/2013-B-19
KSPH 41 INS 1578/2013 1 VSPH 1406/2013-B-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení dlužnice: Petra Ptáčková, nar. 9. září 1983, bytem Benátky nad Jizerou, Dražická 739, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 1578/2013-B-13 ze dne 5. srpna 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 41 INS 1578/2013-B-13 ze dne 5. srpna 2013 se v bodech I. až III. výroku zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku neschválil oddlužení dlužnice a rozhodl o řešení jejího úpadku nepatrným konkursem (body II. a III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, usnesením ze dne 14.3.2013 (A-14) soud k návrhu dlužnice rozhodl o jejím úpadku a povolil jeho řešení oddlužením. Na přezkumném jednání konaném dne 3.5.2013 byla jak ze strany dlužnice, tak ze strany insolvenčního správce popřena pohledávka věřitele č. 1 ve výši 4.140.692,55 Kč z důvodu pravosti a výše, správce vzal později své popření zpět, pohledávka č. 2 ve výši 899.527,61 Kč byla zjištěna.

Dlužnice se neúčastnila schůze věřitelů konané dne 26.7.2013, podle soudu I. stupně se sice omluvila včas, ale nikoli řádně, když nedoložila důvod omluvy, a proto rozhodl, že schůze věřitelů proběhne. Na schůzi se nedostavili žádní věřitelé, soud I. stupně neobdržel ani žádný hlasovací lístek pro hlasování mimo schůzi.

Soud zjistil, že dlužnice má hrubý měsíční příjem ve výši 15.432,-Kč, příjem z darovací smlouvy uzavřené za účelem plnění oddlužení ve výši 6.000,-Kč měsíčně. Celková výše zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů činila 5.040.220,16 Kč, přičemž dlužnice by podle soudu I. stupně byla schopna uhradit během oddlužení toliko 8,76% pohledávek. Soud vytýkal dlužnici lehkomyslný přístup, když dlužnice ani po dvouměsíční lhůtě nezajistila písemný souhlas nezajištěných věřitelů s nižším než zákonem stanoveným plněním. Proto soud oddlužení neschválil a rozhodl o řešení úpadku nepatrným konkursem.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že z jednání konaného dne 26.7.2013 se řádně omluvila. Uvedla, že se stále snaží o dohodu s věřiteli, a žádala o umožnění doplnění odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení odvolání.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 389 odst. 1 IZ může dlužník, který není podnikatelem, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením.

Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení podle § 395 odst. 1 IZ, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení podle § 395 odst. 2 IZ i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle § 192 odst. 2 IZ insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek.

Podle usnesení Nejvyššího soudu č.j. KSCB 27 INS 13044/2010, 29 NSČR 22/2012-B-18 ze dne 31.7.2012 splňuje-li dlužník předpoklad pro schválení oddlužení obsažený v § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona jen s přihlédnutím k možným účinkům popření některé z přihlášených pohledávek, je insolvenční soud povinen pro účely rozhodnutí o tom, zda schvaluje oddlužení, předběžně posoudit význam popření pohledávky. Jestliže insolvenční soud (v procesní situaci vymezené stavem popřené pohledávky a obsahem popěrného úkonu) nevyloučí při předběžném posouzení úspěch uplatněného popření, pak oddlužení schválí. Vyjde-li posléze najevo, že popření pohledávky nebylo úspěšné a že s přihlédnutím k výši pohledávky není splněn předpoklad obsažený v § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, je to důvodem k postupu podle § 418 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.

Nejvyšší soud dále ve shora uvedeném usnesení uvedl, že není-li možné vyloučit úspěch uplatněného popření, insolvenční soud oddlužení schválí. Eventuální nesprávný úsudek o důvodnosti popření přihlášené pohledávky při tomto předběžném posouzení je zhojitelný v dalším průběhu insolvenčního řízení (v návaznosti na výsledky incidenčního sporu vyvolaného popěrným úkonem) přeměnou schváleného oddlužení v konkurs dle ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) IZ.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice se návrhem doručeným soudu dne 21.1.2013 domáhala zjištění úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Na přezkumném jednání konaném dne 3.5.2013 byla zjištěna pohledávka č. 2, pohledávku č. 1 věřitele VFS Financial Services Czech Republic s.r.o. ve výši 4.140.692,55 Kč popřel insolvenční správce i dlužnice, insolvenční správce pohledávku č. 1 dodatečně uznal na schůzi věřitelů konané dne 26.7.2013. Dne 29.5.2013 podal věřitel č. 1 VFS Financial

Services Czech Republic s.r.o. žalobu na určení pravosti a výše pohledávky proti dlužnici a insolvenčnímu správci.

Soud I. stupně se v napadeném usnesení ve smyslu výše citovaného rozhodnutí dovolacího soudu nezabýval tím, splňuje-li dlužnice předpoklad pro schválení oddlužení obsažený v ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ s přihlédnutím k možným účinkům popření pohledávky shora uvedeného věřitele, neboť své rozhodnutí především založil na neschopnosti dlužnice uhradit nezajištěným věřitelům minimální zákonem určenou výši jejich pohledávek, přičemž vycházel z toho, že celková výše pohledávek nezajištěných věřitelů činila 5.040.220,16 Kč.

Za lehkomyslný přístup k plnění povinností nelze pokládat to, že se dlužnici dosud nepodařilo opatřit si souhlas věřitelů k nižšímu než zákonem stanovenému minimálnímu uspokojení pohledávek, ani skutečnost, že se omluvila z účasti na schůzi věřitelů konané dne 26.7.2013 z důvodu rozvodového řízení u Okresního soudu v Mladé Boleslavi (jednání ve věci vedené pod sp.zn. 18 C 98/2013 bylo nařízeno na 26.7.2013 ve 12.30 hod.).

Ze shora uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že napadené usnesení je předčasné, když se soud I. stupně nevypořádal v rámci předběžného posouzení se skutečností, zda je nárok (pohledávka) věřitele č. 1 dán či nikoli, a zda v případě, že by nárok věřitele č. 1 nebyl dán, by příjem dlužnice k oddlužení plněním splátkového kalendáře postačoval či nikoli.

Protože se ani neztotožňuje s názorem soudu I. stupně o lehkovážném postoji dlužnice k oddlužení, postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení v bodech I. až III. výroku zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. září 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová