1 VSPH 1394/2015-A-13
KSUL 79 INS 15824/2015 1 VSPH 1394/2015-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka: Roman Nevím, nar. 6. prosince 1970, IČO: 18362133, bytem Jirkov, Krušnohorská 1670, zast. Mgr. Šárkou Zelenkovou, advokátkou se sídlem Praha 9, Drahobejlova 6, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 15824/2015-A-6 ze dne 19. června 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 15824/2015-

A-6 ze dne 19. června 2015 se m ě n í tak, že se dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením uložil dlužníkovi povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 40.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména vyložil § 108 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) a § 98 IZ, účel zálohy a odkázal na vyhlášku č. 313/2007 Sb., zjistil, že dlužník sice nenavrhoval řešení úpadku oddlužením, ale že splňoval podmínky pro oddlužení, když jeho závazky činily asi 7 mil. Kč, majetek činil asi 6 mil. Kč, měsíční příjem dlužníka jako OSVČ činil asi 30.000,-Kč. Protože dlužník vlastnil nemovitý majetek v hodnotě asi 6 mil. Kč, uložil mu soud povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve shora uvedené výši.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že v současné době podstoupil další lékařský zákrok, že nemá jistotu dalších příjmů, předpokládal další lékařský zákrok a měl za to, že jeho nemovitý majetek bude dostatečně pokrývat náklady insolvenčního řízení. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, případně aby umožnil úhradu zálohy ve splátkách po 5.000,-Kč.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že insolvenční zákon v § 128 předpokládá určitý sled úkonů. Insolvenční soud buď insolvenční návrh bez dalšího odmítne (neobsahuje-li všechny náležitosti, je-li nesrozumitelný nebo neurčitý), popř., je-li návrh neúplný, nejprve vyzve dlužníka, aby svůj návrh doplnil (ve lhůtě nepřesahující 7 dnů) o jeho obligatorní přílohy a poskytne mu poučení, jak má doplnění provést, a že když se tak nestane, bude návrh odmítnut. Teprve poté, jestliže v důsledku tohoto postupu bude podkladem pro další průběh insolvenčního řízení řádně doplněný návrh, soud zváží splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a pro stanovení její výše.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 17.6.2015 domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení konkursem. Dlužník má závazky v celkové výši přes 7mil. Kč, jeho majetek (nemovitosti) mají podle tvrzení dlužníka hodnotu asi 6 mil. Kč. Dlužník tvrdil existenci příjmu z podnikání ve výši asi 30.000,-Kč. Dlužník však k insolvenčnímu návrhu nepřipojil seznamy podle § 104 IZ, ani k tomu nebyl ze strany soudu I. stupně vyzván, ačkoli jde o obligatorní přílohy insolvenčního návrhu, přičemž údaje o závazcích uvedené přímo v insolvenčním návrhu nelze považovat za řádný seznam závazků ve smyslu § 104 odst. 3 IZ, protože tyto údaje nevykazují potřebné náležitosti, především u nich chybí čestné prohlášení o jejich úplnosti a správnosti, jakož i podpis dlužníka, u některých závazků chybí údaj o jejich splatnosti. Dlužník rovněž nepředložil řádný seznam majetku, a proto soud I. stupně ani nemohl kvalifikovaně dospět k závěru, ohledně majetku dlužníka a tím i k závěru o výši zálohy na náklady insolvenčního řízení.

V řízení nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby soud uložil dlužníku zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, neboť insolvenční návrh vykazuje nedostatky bránící jeho projednání. Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se dlužníku povinnost zaplatit zálohu neukládá. V další fázi řízení soud I. stupně vyzve dlužníka k řádnému předložení seznamů uvedených v § 104 IZ. V případě, že seznamy k insolvenčnímu návrhu nebudou doplněny, bude namístě insolvenční návrh odmítnout postupem dle § 128 odst. 2 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 11. listopadu 2015

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková