1 VSPH 1389/2014-B-15
KSUL 70 INS 7087/2014 1 VSPH 1389/2014-B-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužnice: Erna Palánová, nar. 25. července 1947, IČO 64684741, bytem Most, Pod Šibeníkem 1154/3, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 7087/2014-B-7 ze dne 26. května 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 7087/2014-B-7 ze dne 26. května 2014 se v bodě VI. výroku mění tak, že se dlužnici neukládá povinnost vydat v režimu § 412 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčnímu správci ke zpeněžení nemovitý majetek, zapsaný na LV 19066, k.ú. Most II, který neuvedla v seznamu svého majetku.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením v bodě I. výroku schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, dlužnici uložil po dobu následujících pěti let platit nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce částku, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí či exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a určil procentní poměry částek (bod II. výroku), přikázal plátci starobního důchodu dlužnice ČSSZ provádět z důchodu zabavitelné srážky a zasílat je na účet insolvenčního správce (body III. a IV. výroku), insolvenčnímu správci uložil rozvrhnout sražené částky mezi věřitele (bod V. výroku), dlužnici uložil povinnost podle § 412 odst. 1 písm. b) IZ vydat do majetkové podstaty nemovitý majetek na LV č. 19066 v k.ú. Most II, který neuvedla v seznamu majetku (bod VI. výroku), výkon funkce prozatímního věřitelského výboru vykonává insolvenční soud (bod VII. výroku), věřitelům uložil povinnost sdělit insolvenčnímu správci čísla účtů pro zasílání částek podle bodu II. výroku (bod VIII. výroku), insolvenčnímu správci uložil další povinnosti (body IX. až XI., bod XIII. výroku) a dlužnici uložil povinnost k 15.1. a 15.7. předložit soudu a správci přehled svých příjmů za uplynulých šest měsíců (bod XII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 2.4.2014 (A-9) zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením. Dlužnice podniká jako OSVČ s průměrným měsíčním příjmem ve výši 1.700,-Kč až 2.000,-Kč, pobírá starobní důchod ve výši 8.765,-Kč. Celkové nezajištěné závazky dlužnice činily 259.502,20 Kč. Dlužnice bude schopna věřitele uspokojit v rozsahu přes 42,19%.

Soud zjistil, že dlužnice v seznamu majetku neuvedla byt zapsaný na LV č. 19066 v k.ú. Most II v ceně 200.000,-Kč. Dlužnice tvrdila, že se tak stalo nedopatřením. Soud proto podle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) uložil povinnost vydat byt do majetkové podstaty.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala do bodu VI. výroku. Namítala, že návrh na povolení oddlužení jí zpracovala kancelář a ona již návrh nekontrolovala, že v případě prodeje bytu by se z ní stal bezdomovec, protože v současnosti má relativně nízké životní náklady ve výši asi 4.000,-Kč, avšak nájemní byt, pečovatelský dům či ubytovnu si nemůže dovolit. S odvoláním předložila darovací smlouvu uzavřenou s Renatou Palánovou jako dárkyní, na základě které dlužnice bude pobírat dar ve výši 500,-Kč po dobu 60 měsíců.

Insolvenční správce k odvolání dlužnice mimo jiné uvedl, že předmětný nemovitý majetek dlužnice neuvedla v seznamu svého majetku, který předložila soudu. Poté, kdy insolvenční správce tento majetek dohledal porovnáním s údaji v katastru nemovitostí a na pochybení ji upozornil, dlužnice své selhání odůvodnila stejně jako v odvolání, přičemž na jednání se správcem v jeho provozovně dne 24.3.2014 seznam svého majetku o předmětné nemovitosti doplnila. K plnění svých povinností přistupuje dlužnice řádně, je kontaktní, se správcem spolupracuje a své nepozornosti lituje. Situaci se snaží napravit i tím, že uzavřela darovací smlouvu, aby zvýšila uspokojení nezajištěných věřitelů.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 412 odst. 1 písm. b) IZ po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

Z protokolu o schůzi věřitelů konané dne 26.5.2014, jíž se žádný z věřitelů nezúčastnil, odvolací soud mimo jiné zjistil, že správce již v té době měl předmětný byt sepsán do soupisu majetkové podstaty a soud zde vyslovil, že s ohledem na výši přihlášených nezajištěných pohledávek lze zvažovat oba dva způsoby řešení oddlužení.

Odvolací soud je toho názoru, že povinnost dlužníka plynoucí z ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) IZ dopadá na situace, kdy po schválení oddlužení získá dlužník další majetek, s nímž nebylo kalkulováno při rozhodování o formě oddlužení, neboť v takovém případě je spravedlivé a v souladu se zásadami insolvenčního řízení

(§ 5 IZ) žádat po dlužníkovi, aby věřitelům vydal majetek, který jim zatajil a o němž dosud neměli povědomost, takže ani neměli důvod s ním kalkulovat při úvaze, který způsob oddlužení při svém hlasování zvolí. Jestliže však ale, jak tomu je v souzené věci, v době konání schůze věřitelů již správce předmětné nemovitosti v soupisu měl a soud (při absenci věřitelů na schůzi) neshledal jednání dlužnice do té míry nepoctivým, že by odůvodňovalo řešení jejího úpadku konkursem (§ 395 odst. 1 písm. a/ IZ), ba naopak schválil oddlužení formou splátkového kalendáře, pak existenci tohoto majetku zvažoval, jak je ostatně z protokolu z 26.5.2014 zřejmé. Za takového stavu věci není pro aplikaci § 412 odst. 1 písm. b) IZ prostor.

Jinak řečeno, pokud jako způsob řešení úpadku soud I. stupně při znalosti věci (že dlužnicí zatajené věci jsou v soupisu majetkové podstaty zahrnuty) určil oddlužení plněním splátkového kalendáře, je uvedené pochybení dlužnice zhojeno , tedy byt zůstává zahrnut v majetkové podstatě, leč nebude v režimu oddlužení insolvenčním správcem zpeněžován, a dispoziční právo k němu svědčí dlužnici (§ 409 odst. 2 IZ), která, pro úplnost to budiž uvedeno, bude plnit i nadále věřitelům prostřednictvím pravidelných splátek.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 26. srpna 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková