1 VSPH 1386/2012-A-13
KSPH 42 INS 21501/2012 1 VSPH 1386/2012-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužníka: NORTINO BK, s.r.o., IČO 28590210, se sídlem Veleňská 48, 250 73 Přezletice, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 42 INS 21501/2012-A-8 ze dne 10. září 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 42 INS 21501/2012-A-8 ze dne 10. září 2012 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužníka NORTINO BK, s.r.o. (dále jen dlužník), neboť dospěl k závěru, že jeho návrh je neurčitý.

V odůvodnění svého usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že insolvenční návrh podaný dlužníkem dne 3.9.2012 postrádá konkrétní vylíčení skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka, přestože takové tvrzení je obligatorní náležitostí každého insolvenčního návrhu. Dle soudu I. stupně dlužník neuvedl výši pohledávek označených věřitelů a v tomto směru odkázal pouze na listiny připojené k insolvenčnímu návrhu. Z toho soud I. stupně dovozoval, že v daném případě jde o takové vady návrhu, pro které nelze v řízení pokračovat.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž zejména navrhoval změnu rozhodnutí soudu I. stupně tak, že se návrh dlužníka neodmítá. Dále ve svém odvolání tvrdil, že návrh dlužníka splňuje požadavky § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ), neboť obsahuje konkrétní označení pohledávek dlužníkových věřitelů. Připustil, že údaje o výši konkrétních pohledávek jsou obsaženy v listině připojené k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Vzhledem k tomu, že tato listina je přílohou insolvenčního návrhu dle § 103 odst. 3 IZ, vyslovil dlužník přesvědčení, že k údajům obsaženým v této listině lze při hodnocení náležitostí insolvenčního návrhu přihlížet, neboť přílohy jsou součástí insolvenčního návrhu.

Vrchní soud v Praze podle § 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, -2-KSPH 42 INS 21501/2012 může insolvenční návrh podat jen dlužník. Insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Pojmovým znakem úpadku v obou jeho formách je mnohost věřitelů dlužníka. V případě úpadku ve formě insolvence (jak plyne z kumulativních podmínek stanovených v § 3 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) musí jít o víceré (alespoň 2) věřitele s pohledávkami již splatnými, a to nejméně po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, s tím, že tyto závazky dlužník není schopen plnit (platební neschopnost). Naproti tomu při úpadku předlužením, který ovšem přichází v úvahu jen u dlužníka podnikatele, se podmínka mnohosti věřitelů dlužníka neodvozuje pouze od jeho závazků již splatných; rozhodné tu je to, zda souhrn dlužníkových závazků (splatných i nesplatných) převyšuje reálnou hodnotu jeho majetku.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ. Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost-jak správně poznamenal soud prvního stupně-nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem -3-KSPH 42 INS 21501/2012 (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) předložil, a k nimž pak-jsou opatřené předepsanými náležitostmi-lze i v uvedeném směru přihlížet.

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužník insolvenčním návrhem došlým soudu dne 3.9.2012 domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení konkursem s tvrzením, že není schopen plnit své závazky. Údaje o splatnosti svých závazků označil v textu podaného návrhu toliko u věřitele Jana Janíčka a MASI-CO, s.r.o, zatímco konkrétní výši ostatních závazků uvedl v příloze svého insolvenčního návrhu. Seznam závazků, jenž obsahuje údaje o věřitelích a výši jejich pohledávek obsahuje prohlášení dlužníka o pravosti a úplnosti v něm uvedených údajů a byl u soudu podán současně s insolvenčním návrhem.

Dlužník tedy v insolvenčním návrhu ve spojení s připojenými seznamy nabídl tvrzení zjevně dostatečná k závěru, že se nachází v úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 IZ, když podle tohoto návrhu a seznamů dlužník má vůči vícerým řádně označeným věřitelům konkrétně označené závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Jelikož ze seznamu závazků současně plyne existence dlužníkových závazků, které jsou více než 30 dnů po splatnosti, a dokonce jsou splatné podstatně déle než 3 měsíce (z čehož plyne i domněnka platební neschopnosti dle § 3 odst. 2 písm. b/ IZ), jsou dlužníkova skutková tvrzení dostatečná také k závěru, že uvedené závazky není schopen platit, a že je tedy v úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 a 2 IZ.

Protože na základě těchto zjištění dospěl odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužníka nevykazuje nedostatky bránící pokračovat v řízení, pro něž by ho bylo namístě dle § 128 odst. 1 IZ odmítnout, postupoval podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 5. listopadu 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva