1 VSPH 1378/2015-A
KSHK 42 INS 17650/2014 č.j. 1 VSPH 1378/2015-A 97

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedý JUDr. Ladislava Derký a soudců ]UDr. Františka Kučerý a JUDr. Ivý Novotné v insolvenční včci dlužníka: RHPI, s. r. o., IČO 25089471, se sídlem Čechova 3810, Havlíčkův Brod, zastoupeného advokátem JUDr. Jaroslavem Bursíkem, se sídlem Praha 2, Belgická 38, zahájené na návrh včřitelů: a) Česká insolvenční, v.o.s., IČO 28810341, se sídlem Fráni Šrámka 1139/2, Hradec Králové, insolvenčního správce dlužníka ROSS Holding, a.s., IČO 25259741, zastoupeného advokátem JUDr. Janem Malým, se sídlem Sokolovská 5/ 49, Praha 8, b) PPF banka, a. s., se sídlem Praha 6, Evropská 2690/ 17, IČO 47116129, zastoupeného advokátem Mgr. Ing. _josefem Davidem, se sídlem Praha 1, Zlatnická 10, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. KSl IK 42 INS 17650/2014 A-60 ze dne 19. června 2015 takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j KSHK 42 INS 17650/2014-A-60 ze dne 19. června 2015 se v bodu I. výroku p o t v r z uj e .

Odůvodnénh

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 6. 2015 v bodu 1. výroku zjistil úpadek společnosti RI lPI, s. r. o. (dále jen dlužník), v bodu 11. výroku ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Barboru Novákovou, IČO 73734641, v bodu Ill. výroku Výslovil, že účinký rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. V bodech IV. a V. výroku uložil každému z insolvenčních navrhovatelů zaplatit soudní poplatek 2000 Kč, v bodu Vl. výroku věřitele výzval, abý do dvou mésíců od zveřejnění rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávký do insolvenčního řízení, pokud tak dosud neučinili, a abý insolvenčnímu správci neprodlené sdélili, jaká zajišťovací práva uplatní. Na den 7. 9. 2015 nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi véřitelů a stanovil její program (bod VII. výroku) a uložil insolvenčnímu správci, aby soudu předložil nejpozději do 24. 8. 2015 zpracovaný seznam přihlášených pohledávek (bod VIII. výrok )

V odůvodnéní bodu 1. výroku soud uvedl, že véřitel ROSS Holding, a. s, zahájil insolvenční řízení dne 27. 6. 2014 svým návrhem, ve kterém uvedl, že má vůči dlužníkovi neuhrazenou pohledávku ve výši 2.796.532,49 Kč představující nevrácenou část půjčký ze smlouvy o půjčce ze dne 12.11. 2012, dále neuhrazenou pohledávku ve výši 1.184.766,86 Kč, což je nevrácená část půjčký ze smlouvy o půjčce ze dne 29. 7. 2013. Jako dalšího véřitele označil insolvenční navrhovatel společnost PPF banku, a. s., IČO 47116129 s tím, že tento véřitel má vůči dlužníkovi po splatnosti pohledávku ve výši přibližné 30.000.000 Kč. Ve výjádření ze dne 14. 7. 2014 dlužník namítl, že obé uvedené pohledávky včřitele ROSS Holding, a. s. zaniklý započtením vzájemných pohledávek ze dne 25. 8. 2013, neboť dlužník započetí vůči insolvenčnímu navrhovateli pohledávky, jež mu vzniklý na základč nájemních smluv uzavřených mezi insolvenčním navrhovatelem jako nájemcem a dlužníkem jako pronajímatelem. Dále dlužník namítl, že se nenachází v úpadku, být připustil, že má závazek vůči včřiteli PPF bance, a. s. S tímto věřitelem je však v kontaktu a jedná o rcstrukturalizaci závazků. Navrhl proto zamítnutí insolvenčního návrhu.

POKI'HČDVÉHÍ 2 KSHK 42 INS 17650/2014 1 VSPI I 1378/2015

Podle odůvodnění usnesení insolvenční navrhovatel ROSS Holding, a. s. v podání ze dne 22. 8. 2014 poukázal na to, že dne 13. 8. 2013 býlo zahájeno insolvenční řízení ve věci navrhovatele, jež je vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS 22280/2013. Usnesením ze dne 30. srpna 2013 soud ve věci insolvenčního řízení vedeného na majetek insolvenčního navrhovatele předběžným opatřením zakázal započtení vzájemných pohledávek společnosti ROSS holding, a. s. a jeho věřitelů, a to až do právní moci rozhodnutí soudu o insolvenčním návrhu Insolvenční navrhovatel výslovil pochýbnost o možném antidatování dohod o zápočtu, namítl zároveň neplatnost takových dohod pro jejich neurčitost, a to pokud jde o specifikaci pohledávek dlužníka použitých kzapočtení; konečně poukazuje na to, že provedl li bý skutečně dne 25. 8. 2013 (již po zahájení insolvenčního řízení) ROSS holding, a. s. úkon směřující k započtení, jednalo bý se o úkon neúčinný, učiněný v rozporu s 5111 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon). Dlužník dále vpodání z 8. 4. 2015 vznesl námitku neplatnosti obou smluv o půjčce. Namítl, že k uzavření smluv nebýl dán předchozí souhlas valné hromadý insolvenčního navrhovatele, čímž býlý tyto úkoný zatížený neodstranitelnou právní vadou, jež má za následek absolutní neplatnost smluv ve smyslu 5 39 občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013. Uvedl, že pokud bý navrhovatel prokázal poskytnutí finančních prostředků, jednalo by se o bezdůvodné obohacení. K vrácení bezdůvodného obohacení však nebýl dlužník dosud vyzván.

Soud uvedl, že dne 25. 9. 2014 býl insolvenčnímu soudu doručen další insolvenční návrh, podaný věřitelem PPF banka, a. s. Tento insolvenční navrhovatel (dále i druhý navrhovatel) uvedl, že má vůči dlužníkovi pohledávký z nesplácených smluv o úvěru. Na základě úvěrové smlouvy číslo 40057512 uzavřené dne 15. 3. 2012 má věřitel vůči dlužníkovi pohledávku ve výši 5_346.812,01 Kč, zajištěnou zástavním právem knemovitostem a pohledávkám ve vlastnictví dlužníka. Dále věřitel uvedl, že na základě smlouvý o úvěru číslo 461812 uzavřené dne 15. 3 2012 má věřitel proti dlužníkovi pohledávku ve výši 22189368 Kč, přičemž z této částky je 4.960.793,04 Kč po splatnosti a zbývající část pohledávký může být kdýkoliv zesplatněna. l týto pohledávky jsou pohledávkami zajištěnými. Druhý navrhovatel dále uvedl, že vystavil ve prospěch společnosti ROSS Holding, a. s. řadu bankovních záruk, přičemž pohledávký druhého navrhovatele, které mohou z těchto Výstavených bankovních záruk vzniknout, přesahují 70000000 Kč a jsou v plném rozsahu zajištěný zástavním právem k majetku dlužníka. jako dalšího věřitele označil tento insolvenční navrhovatel společnost ROSS holding, a. S. V průběhu insolvenčního řízení dne 16. 4. 2015 došlo k zesplatnění veškerých peněžitých závazků ze smlouvý o úvěru číslo 461812. Nesplacený dluh z této smlouvy činil ke dni 16. 4. 2015 částku 22904797 Kč. Věřitel výčíslil ke stejnému datu pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo 457512 částkou 5.954.283,51 Kč. Věřitel PPF banka, a. s. poukázal na to, že proti dlužníkovi má ke dni 16. 4. 2015 splatné nepodmíněné pohledávky zajištěné majetkem dlužníka v objemu 28.859.080,52 Kč. Dále věřitel uvedl, že ke stejnému dní má vůči společnosti ROSS holding, a. s. splatné nepodmíněné zjištěné pohledávky; ve výši 244.226.993,10 Kč, jež jsou zajištěný rovněž nemovitým majetkem dlužníka. jedná se pohledávky z nesplaceného úvěru poskytnutého společnosti ROSS Holding, a. s. a o pohledávky z titulu čerpaných bankovních záruk. Insolvenční navrhovatel PPF banka, a. s. uvedl, že znaleckým posudkem číslo 42380/ 14 býla v rámci insolvenčního řízení vedeného na majetek ROSS Holding, a. s. stanovena hodnota majetkové podstaty dlužníka ROSS Holding, a. s. Dle znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem EQUITA Consulting, s.r.o. má na své zjištěné pohledávký v objemu 347292000 Kč obdržet věřitel PPF banka, a. s. v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka ROSS holding, a.s. částku ve výši zhruba 33000000 Kč. Část pohledávek, jež zjevně vinsolvenčním řízení vedeném na ROSS Holding, a. s. nebude uspokojena, pak přesahuje čtvrt miliardy korun. Za daného stavu bude PPP banka, a. s. žádat uspokojení části pohledávek, jež jsou zajištěný majetkem dlužníka RHPl, s. r. o. v tomto insolvenčním řízení.

1 v ort 1 LJIG/ zum

Soud učinil závěr, že navrhovatel ROSS holding, a_ & prokázal, že má vůči dlužníkovi pohledávky ve výši 279653249 Kč a 1.184.766,86 Kč z důvodu nevrácených finančních prostředků poskytnutých na základě dvou smluv o půjčce. Předloženými smlouvami a následnou prvotní obranou dlužníka o zániku těchto pohledávek započtením podle dohod o zápočtu, měl insolvenční soud za prokázané, že finanční prostředky byly dlužníkovi poskytnuty a nebyly mu vráceny. I kdyby se z důvodu nedostatku souhlasu valné hromady věřitele k poskytnutí půjček ukázaly obě smlouvy o půjčce neplatnými, existovaly by pohledávky věřitele z titulu bezdůvodného obohacení. Neobstojí námitka dlužníka, že k vrácení prostředků nebyl vyzván, když se dlužník pokusil dosáhnout zániku pohledávek započtením. Předložené dohody o zápočtu shledal insolvenční soud neplatnými pro neurčitost specifikace pohledávek dlužníka použi ích k započtení. Pohledávky navrhovatele PPF banky, a. S. nečinil dlužník spornými.

Soud se neztotožnil s názorem dlužníka, že má dostatek majetku, ze kterého mohou být věřitelé uspokojení. Dlužník sice tvrdí, že hodnota nemovitého majetku stanovená znaleckými posudky přesahuje 54000000 Kč a že výše úvěrů věřitele PPF banky, a. s. zajištěná těmito nemovitostmi je 28859000 Kč, avšak opomíjí fakt, že majetkem dlužníka nejsou zajištěný toliko jeho závazky, ale rovněž závazky dlužníka ROSS holding, a. 5., které hodnotu nemovitého majetku dlužníka násobné převyšují. "

Soud dovodil, že dlužník má nejméně 2 věřitele, jejichž pohledávky jsou po splatnosti déle než 3 měsíce. Ani přes opakované výsz insolvenčního soudu nepředložil dlužník řádný seznam závazků s náležitostmi předepsanými vg 104 insolvenčního zákona s prohlášením, že seznam je správný a úplný. Bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti ve smyslu ustanovení 5 3 odst. 1 insolvenčního zákona, proto soud rozhodl způsobem uvedeným v bodu 1. výroku usnesení.

Dlužník napadl bod l. výroku usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl v této části rozhodnutí zrušit. Odvolání odůvodnil tím, že smlouvy o půjčce uzavřené s věřitelem ROSS Holding, a. s. jsou neplatné, což má vliv i na splatnost pohledávek uvedeného věřitele. Dlužník nebyl vyzván kvrácení finančních prostředků, nelze proto z pokusu" úkonu započtení učinit závěr o splatnosti pohledávky. Věřitel ROSS Holding, a. s, nemá splatnou pohledávku, ezistuje proto pouze jeden věřitel se splatnými pohledávkami, a to PPF banka, a.s. Dlužník dále učinil sporným, že by vůči PPF bance, a. s. ručil za závazky dlužníka ROSS Holding, a. s., proto i nadále tvrdí, že majetek dlužníka převyšuje výši jeho závazků.

Odvolací soud usnesením ze dne 17.9. 2015 č. j 1V8PH137872015 A-76 potvrdil bod 1. výroku napadeného usnesení. K dovolání dlužníka Nejvyšší soud usnesením č.j. 29 NSCR136/2015 r 1 83 ze dne 31. 8. 2017 zrušil usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že se odvolací soud nevypořádal s námitkou dlužníka, že dlužníkův majetek převyšuje jeho závazky, což je právně podstatné pro určení dlužníkovy (ne)schopnosti plnit závazky ($ 3 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona). K 5 141 odst. 1 poslední věty insolvenčního zákona Nejvyšší soud uvedl, že v rozhodnutí, jímž odvolací soud posuzuje správnost usnesení soudu prvního stupně o zjištění dlužníkova úpadku (správnost rozhodnutí o úpadku), nezkoumá opodstatněnost opatření přijatých po tomto rozhodnutí a v jeho důsledku (R 43/2012). Novou skutečností, která ve smyslu ustanovení & 141 odst. 1 poslední věty insolvenčního zákona není způsobilá ovlivnit (je li uplatněna až v odvolacím řízenů správnost rozhodnutí o úpadku, je obecně vzato každá skutečnost, která nastala po vydání rozhodnutí o úpadku, včetně takové skutečnosti, která přivodila zánik pohledávky insolvenčního navrhovatele nebo některého z dalších (nebo i všech) věřitelů (splnění dluhu, započtení, prekluze) IR 43/2012]. Odvolací soud může přihlédnout v odvolacím řízení při

pokračovani 4 KSHK 42 INS 17650/2014 posouzení, zda dlužník je v úpadku, také ke skutečnostem nebo důkazům (týkajícím se pohledávky věřitele splatné v době delší než 3 měsíce před zahájením insolvenčního řízeni), jež zde byly (a jako takové mohly být uplatněny) již před rozhodnutím o úpadku, avšak do té doby nevyšly v insolvenčním řízení najevo (R 43/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 19/2010). Ve světle těchto závěrů je skutečností, která nastala po vydání rozhodnutí o úpadku, jak přezkumné jednání, jež se konalo 7. září 2015, a o němž insolvenční soud pořídil protokol (č.d. 13 10), z nějž odvolací soud činil skutková zjištění, tak upravený seznam přihlášených pohledávek ze 7. září 2015 ( přehledíí). K těm účinkům, jež ve vztahu k pohledávkám věřitelů nastaly (vznikly) jen na základě přezkumného jednání (jehož průběh zachycuje protokol) nebo jen podle přehledu, tedy v odvolacím řízení nelze vůbec přihlížet (srov. opět tj 141 odst. 1 poslední větu insolvenčního zákona). Právně bezcenná tedy jsou všechna zjištění o tom, kdo, případně jak, (ne)popřel tu či onu přihlášenou pohledávku. Není ovšem vyloučeno zabývat se v odvolacím řízení pro účely posouzení dlužníkova úpadku nově (rozuměj nově ve vztahu ke skutečnostem nebo důkazům, z nichž vyšel v rozhodnutí o úpadku insolvenční soud) těmi pohledávkamí, jež vznildy před rozhodnutím o úpadku dlužníka (případně i před zahájením insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka) a jež se před rozhodnutím o úpadku dlužníka staly též splatnými [ať již šlo ke dni rozhodnutí o úpadku dlužníka o dlužníkovy peněžité závazky (dluhy) po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti ($ 3 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona) nebo dokonce o dlužníkovy peněžité závazky (dluhy) po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (5 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona)]. Srov. k tomu opět (R 43/2012 a usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 19/2010). K takovým novým (rozuměj opět novým ve vztahu ke skutečnostem nebo důkazům, z nichž vyšel v rozhodnutí o úpadku insolvenční soud, nikoli nově nastalým nebo vzniklým po rozhodnutí o úpadku) skutečnostem nebo důkazům je v insolvenčních věcech (v nichž se v odvolacím řízení uplatňuje systém úplné apelace v režiinu plynoucírn 2 R 43/2012, a v nichž se osvědčení dlužníkova úpadku řídí pravidlem vyjádřeným v (c) 86 insolvenčního zákona) možné přihlédnout, jen když byly odvolacím řízení uplatněny některým z účastníků řízení. Odvolací soud nemůže vzít při projednání odvolání a při rozhodování o něm v úvahu nové skutečnosti nebo nové důkazy, i když vyšly za odvolacího řízení najevo, jestliže je žádný z účastníků v odvolání, ve vyjádření k odvolání a ani jinak za odvolacího řízení neuplatnil. V odvolacím řízení žádný z účastníků neuplatnil skutečnosti nebo důkazy týkající se věřitelů č. 12 (Finanční úřad pro kraj Vysočina), č. 13 (Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky), 14 (Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnancýi bank, pojišťoven a stavebnictvi), č_ 15 (\Waldviertler Sparkasse Bank AG), č. 16 (Ceská správa sociálního zabezpečení) a č 17 (Česká průmyslová zdravotní pojišťovna). Odvolací soud založil nepřípustně své závěry zčásti na zjištěních, k nimž mu bylo zapovězeno přihlédnout podle Š 141 odst, 1 poslední věty insolvenčního zákona [zjištění o tom, kdo, případně jak (ne)popřel tu či onu přihlášenou pohledávkuj, zčásti na zjištěních, která v odvolacím řízení nikdo neuplatnil (ohledně pohledávek věřitelů č. 15 a č. 16), a k nimž mu proto bylo zapovězeno přihlédnout ve smyslu ustanovení 5 212a odst. 3 o. s. ř., a zčásti na zjištěních (ohledně pohledávek věřitelů č. 12 až 14 a č. 17) učiněných způsobem, jenž nedovoluje uzavřít, že šlo o zjištění, jež neporušují pravidlo formulované v 5 212a odst. 3 o. s. ř. na

Odvolací soud uvádí, že v mezidobí soud prvního stupně usnesením ze dne 21. 10. 2015 na č. d. 13 13 prohlásil konkurs na majetek dlužníkai K odvolání dlužníka bylo toto usnesení potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 14. 4. 2016 na č. d. B-31. Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016 na č_ d. B 59. Ústavní stížnost dlužníka proti těmto usnesením byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu sen. zn. II. ÚS 155/17 ze dne 21. 2. 2017. i v DFI 1 13 fč/ avia

Navrhovatel Česká insolvenční, v. o. s. v podání ze dne 3. 11. 2017 (č. d. A-88) v návaznosti na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17_ 9. 2015 na č. d. jíl 76 uvedl, že soud prvního stupně marně opakovaně vyzval dlužníka k předložení seznamu závazků s náležitostmi dle Š 104 insolvenčního zákona. Z toho důvodu je na dlužníkovi, aby prokázal, že je schopen plnit své peněžité závazky. Nemovitým majetkem dlužníka jsou zajištěny pohledávky navrhovatele PPF banka, a. s. vůči dlužníkovi a ROSS Holding. a. 5. Další majetek dlužníka obchodní podíl ve společnosti ROSS Real Estate, s. r. o. nelze považovat za likvidní, neboť dlužník neprokázal jeho skutečnou hodnotu. Kromě toho nabytí tohoto podílu dlužníkem bylo napadeno žalobou o neúčinnost právního úkonu (sp. zn. KSHK 41 lCm 186/2015). O likviditě pohledávky dlužníka vůči

Dušanu Barnášovi není nic prokázáno.

Navrhovatel Česká insolvenční, v. o. s. dále uvedl, že před rozhodnutím o úpadku přihlásili své pohledávky: věřitel ALKORISA s. r. o., IČO: 24241075, pohledávka vůči dlužníkovi minimálně ve výši jistiny 1.210. 000 Kč, splatnostech 2. 5 2014, resp 24. 6 2014 (přihláška č 10) a věřitel Kč, splatné dne 31 12 2013. (přihláška č. 11) Po rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky věřitelé Finanční úřad pro kraj Vysočina, částka 733. 005 Kč v rozsahu 219 832 Kč splatná 1 12 2014 resp 5 5. 2015 (přihláška č. 14), Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, částka 8 597 Kč, splatná 19. 6 2015 (přihláška č. 15), Oborová zdravotní pojišt ovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, částka minimálně v rozsahu 97.602 Kč splatná 3. 8. 2014 (přihláška č. 16), Česká průmyslová zdravotní pojišťovna., částka minimálně v rozsahu 50,499 Kč splatná 7. 2. 2014 (přihláška č. 19). Ve zprávě předběžného insolvenčního správce ze dne 30. 9. 2014 jsou uvedeni další věřitelé, a to Finanční úřad pro kraj Vysočina, částka 322.377 Kč splatná 2. 6. 2014 resp. 1. 12. 2014 (do insolvenčního řízení bylo následně přihlášeno 733.005 Kč). Pohledávka tohoto věřitele uvedená výše je totožná v rozsahu 170.000 Kč splatných 1. 12. 2014, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, částka 15.679 Kč, splatná 14. 8. 2013 resp. 29 7 2014 (do insolvenčního řízení přihlášeno 8.597 Kč), Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, částka 17. 359 Kč splatná 17 7 2014 (do insolvenčního řízení přihlášeno 121.153 Kč), Česká průmyslová zdravotní pojišt ovna., částka 12898 Kč splatný ch 25. 7. 2013 resp 25 7 2014 (do insolvenčního řízení přihlášeno 57. 918 Kč). Česká insolvenční, v. o. s. navrhla provést důkaz přihláškamí a přílohami přihlášek č. 10, 11, 14, 15, 16, 19 a zprávou předběžného insolvenčního správce ze dne 30. 9. 2017.

Dlužník v podání ze dne 22. 11. 2017 (č_ d. AH92) uvedl, že jen s PPF bankou, a. s. uzavřel dvě úvěrové smlouvy, ale další úvěrové smlouvy byly uzavřeny mezi PPF bankou, a. s. a společností ROSS Holding. a. s., tudíž dlužníka se tyto závazky netýkají a zajištění těchto pohledávek ze zástavní smlouvy nevyplývá. Majetek dlužníka několikanásobně převyšuje jeho dluhy. jak též uvedl Nejvyšší soud, schopnost dlužníka uhradit splatné závazky se posuzuje též podle movitého i nemovitého majetku dlužníka, _jen není li dlužník schopen využít k úhradě svých dluhů svůj majetek pro jeho obtížnou dobytnost či zpeněžitelnost, nepřihlíží se k tomuto majetku.

Odvolací soud postupoval v odvolacím řízení v souladu s Čl. II Přechodná ustanovení bodu 1. věty za středníkem zákona č. 64/2017 Sb. podle zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění účinném do 30. 6. 2017. Napadené usnesení o zjištění úpadku bylo vydáno dne 19. 6. 2015, odvolací soud je proto přezkoumal podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30, 6, 2017 (dále jen insolvenčního zákona); opačný přístup, dle něhož by je přezkoumal již podle ustanovení insolvenčního zákona účinných od 1. 7. 2017 by byl v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty (šlo by o nepřípustnou pravou retroaktivitu).

PÚkf'člČDVání 6 KSI IK 42 INS 17650/2014 1 VSPI I 1378/2015

Odvolací soud podle Š212 o. s. ř. ve spojení s 57 insolvenčního zákona přezkoumal napadenou část usnesení (bod I. výroku) a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

V prvé řadě odvolací soud konstatuje, že v průběhu řízení u soudu prvního stupně, a to dne 4. 11. 2014, byla v insolvenčním řízení sp. zn. KSHK 41 INS 22280/2013 usnesením čd. B 158 reorganizace dlužníka ROSS Holding, a. s. přeměněna na konkurs. Tím v souladu s 8246 odst. 1 insolvenčního zákona přešel na insolvenčního správce výkon práv a plnění povinnosti, které souvisí s majetkovou podstatou dlužníka ROSS Holding a. s. (viz též usnesení odvolacího soudu č. j. 3 VSPH 1518/2013-31 46 ze dne 11. 3. 2014). Soud prvního stupně tedy postupoval správně, když bez dalšího pokračoval v insolvenčním řízení s insolvenčním správcem jakožto insolvenčním navrhovatelem (dále též první navrhovatel).

Při odvolacím jednání dne 7. 12. 2017 dlužník uvedl, že neexistují zástavní smlouvy, na které odkázal druhý navrhovatel, a navrhl provést důkaz zástavní smlouvou č. ZN 40055912 / 2 ze dne 15. 3. 2012 a úvěrovou smlouvou vztahující se k této zástavní smlouvě za účelem zjištění, že neezistuje tzv. křížové ručení (k tomuto zjištění navrhl i výslech insolvenčního správce a jednatele dlužníka), znaleckýrni posudky č. 1319 / 24 / 2014 a č. 1318 / 23 / 2014. K těmto znaleckým posudkům navrhl nařídit revizní znalecký posudek za účelem zjištění, že v mezidobí po dobu trvání odvolacího a dovolacího řízení se navýšil majetek dlužníka. Dále navrhl provést důkaz písemnou žádostí společnosti H 3 Ateliér, s. r. o. Gedná se o současného nájemce nemovitosti dlužníka, proto má zájem o odkoupení nemovitosti) a výslechem jednatele této společnosti, a to za účelem zjištění, že má dostatek finančních prostředků k uspokojení svých dluhů. Rozsah navrhovaného dokazování je přílišný pro odvolací řízení, proto navrhl napadenou část usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Úvěrové smlouvy uzavřené se společností ROSS Holding, a. s. jsou neplatné a eventuální bezdůvodné obohacení nebylo splatné.

První navrhovatel uvedl při jednání odvolacího soudu dne 7. 12 2017, že závěry dovolacího usnesení nezměnily procesní situaci. I kdyby se u pohledávek ROSS Holding, a. s. mělo jednat jen o bezdůvodné obohacení, stala se tato pohledávka splatnou okamžikem podání přihlášky pohledávky. Nicméně obě smlouvy považuje za platné. Není důvod provádět nadměrné dokazování navržené dlužníkem.

Druhý navrhovatel při jednání odvolacího soudu uvedl, že zástavní smlouva, o které dlužník tvrdí, že neexistuje, je součástí insolvenčního spisu a soud správně zjistil z této smlouvy ezistenci zástavního břemene dlužníka. Majetek dlužníka je zastaven jak ke splnění vlastních dluhů, tak i dluhů společnosti ROSS Holding, a. s. Celková výše dluhů spočívající v zástavním břemeni dlužníka činí přibližně 280000000 Kč. Pro zjištění úpadku je rozhodující doba, kdy bylo vydáno napadené usnesení, tj. v roce 2015. Nemá proto smysl provádět revizní znalecký posudek ke zjištění současného stavu majetku dlužníka.

Odvolací soud odkazuje na Š 136 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého Ifrreíarečnřiaad W662 ragáadaaní 0 a*paa'éa,yk íž vyztužena ÝÍÉJPÚ daéazaizdezia 3375820, 355 díaýaáéyk a zahraděa erbu :? raz apetit/é hraní

Dlužník je podleš 3 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností l v ort 1 rare; zum

(insolvenci) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž kvydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytně.

Ustanovení 13 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v Š104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. jestliže se nepodaří dlužníkovi některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu (; 3 odst. 1 insolvenčního zákona.

Podle Š 141 odst. 1 druhé a třetí věty insolvenčního zákona Prefa" rugbadezn' & vibrací; kar yydnaánra na gdkfadr tarafasačírřřm near/bz rentals ir marže advaita: psani Martiník; odesláním však lige FEQFFEEÍHÍ parity rs, vír reg/auditka nestála 4375 radám prutu, Že naar arar ararídčsa, atria prstu, že lazna brašna" překážka stanovená .v tantra gdéaaá Ke neznámými, která 735505373; nebo raná/éry pa writing ragbsdazn' fanda FFWHÍĚÚ tama Je .v ddndfdó'ižn' dama aepržhi'šgřá Podle odst. 2 ji, Zr vraždí "rz zapadala dlažaáéa, arar državami z teraz, al(a)) sdružení rozd grad! nebo změn! reghedaan' 0 západem tréninkem .v? raiaíieačaá navrátit-Jafe! namlsání že nad profi d/zžar'féeai golmana jaa/Jízdárna, než německou, vír imufaraěnr' navrhovala! arterií aprařřiěbz adventní/20 dřímá ambulanci! ký! Manažerka ůígraá jak plyne z $ 3 odst. 1 insolvenčního zákona, pro zjištění úpadku na straně dlužníka je nutná pluralita věřitelů (dlužník musí mít nejméně dva věřitele), jejichž pohledávky jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a dlužník není schopen tyto pohledávky uspokojit (tj je v platební neschopnosti). Podle odst. 2 platí vyvratitelná právní domněnka, že dlužník je v platební neschopnosti, neplní li své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.

Při odvolacím jednání odvolací soud k návrhu druhého navrhovatele (tedy v souladu s Š 212a odst. 3 o. s. ř.) provedl důkaz přihláškou č. P11 včetně částečného zpětvzetí přihlášky na č. P11 2 a vyjádření věřitele na č. Pll 5, dále přihláškami č. P14, 1315, P16 a 1319.

Z přihlášky pohledávky č. P11 odvolací soud zjistil, že věřitel Seczky nápoje, s. r. o. přihlásil dne 8. 4. 2015 pohledávku v celkové výši 731.701,02 Kč, splatné ve výši 66404002 Kč od 31. 12. 2013. Z částečného zpětvzetí přihlášky pohledávky ze dne 7. 7. 2015 (č. d. P11 2) ve znění podání ze dne 14. 8. 2015 (č. d. P11 5) odvolací soud zjistil, že věřitel vzal svou pohledávku zčásti zpět tak, že přihlášena zůstává jistina 52204002 Kč a příslušenství 53.307,44 Kč.

Zpřihlášky pohledávky č. P14 odvolací soud zjistil, že věřitel Finanční úřad pro kraj Vysočina přihlásil dne 2. 7. 2015 pohledávku v celkové výši 733.005 Kč, přičemž splatnost části pohledávky začíná od 13. 10. 2014. Cást pohledávek je označena jako vykonatelná.

Z přihlášky pohledávky č. Pl 5 odvolací soud zjistil, že věřitel Všeobecná zdravotní pojišťovna CR přihlásil dne 8. 7. 2015 pohledávku ve výši 8.597 Kč splatné od 19. 6. 2013.

Z přihlášky pohledávky č. P16 odvolací soud zjistil, že věřitel Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví přihlásil dne 15. 7. 2015 pohledávku v celkové výši 121.153 Kč, přičemž splatnost části pohledávky začíná od 19. 10. 2012 Pohledávka č. 3 80.243 Kč je označena jako vykonatelná.

pomacovam s ksuk 42 ms 17650/2014 1 VSPI I 1378/2015

Z přihlášky pohledávky č. 1319 odvolací soud zjistil, že věřitel Česká průmyslová zdravotní pojišťovna přihlásil dne 13. 8. 2015 pohledávku v celkové výši 57.918 Kč, přičemž splatnost části pohledávky začíná od 7. 2. 2014. Pohledávka č. 1 je označena jako vykonatelná.

Z provedených důkazů učinil odvolací soud skutkový závěr, že s pohledávkou více než tři měsíce po lhůtě splatnosti, má dlužník tyto věřitele: č. 7 Seczky nápoje, s. r o., č 12 Finanční úřad pro kraj Vysočina, č. 13 Všeobecná zdravotní poj išt ovna ČR, č 14 Oborová ždravotní pojišt ovna zaměstnanců, bank, pojišt oven a stavebnictví, a č 17 Česká průmyslová zdravotní poj išt ovna

Dlužník sice zpochybňoval aktivní legitimaci prvního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu, nicméně tento názor dlužníka nemá právní význam pro zjištění jeho úpadku. I kdyby první navrhovatel neměl vůči dlužníkovi žádnou pohledávku více než 30 dnů po lhůtě splatnosti ($ 3 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona), nebylo by to pro výsledek odvolací věci podstatné s ohledem na Š 141 odst. 2 insolvenčního zákona, neboť rozhodující je okolnost, že úpadek dlužníka byl osvědčen. _je dána pluralita věřitelů (včetně druhého navrhovatele PPF banky, a. s.) a osvědčena platební neschopnost dlužníka (nejméně 6 věřitelů má pohledávku vůči dlužníkovi, která je více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti). Nicméně odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že i první navrhovatel je věřitelem dlužníka s pohledávkou více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti. I kdyby" jak tvrdí dlužníkmbyly neplatné smlouvy o úvěru, ze kterých dovozuje první navrhovatel své pohledávky, měl by tento navrhovatel pohledávku spočívající v bezdůvodném obohacení. Není správné tvrzení dlužníka, že by v tom případě nebyla pohledávka z bezdůvodného obohacení splatná jak plyne z Š 173 odst. 4 insolvenčního zákona, přihláška pohledávky má stejné účinky jako podaná žaloba. Předmětná přihláška pohledávky byla soudu prvního stupně doručena dne 26. 6. 2014, proto v případě nároku z bezdůvodného obohacení by se splatnost odvíjela od uvedeného dne.

Odvolací soud se též ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že jsou podle Š 37 odst. 1 obč. zák. neplatné obě dohody o započtení ze dne 25.8. 2013 z důvodu neurčitosti pohledávek dlužníka použitých k započtení. Vobou dohodách dlužník započetl své pohledávky nájemného z několika nájemních smluv, avšak není zřejmé, jaké částky nájemného z které konkrétní nájemní smlouvy a za jaké období měly být započítány. Tyto konkretizace jsou nezbytné pro zánik pohledávek v důsledku započtení. V tomto směru odvolací soud poukazuje na rozsudek Vrchního soudu vPraze sp. zn. 9Cmo 109/2003 z9. 6. 2003, který byl publikován v časopise Soudní judikatura č. 2 / 2004 na str. 69 pod označením S] 20 / 2004 s právní větou: řikala gnpaiři'rirř (ý 530 také Éá&.)y kterým ar'/zázrak gaperžřdvrí prvn psů/taking areas ráz mýtů nabíráme/ě, pára/0201220 se rada mzda pali adam vážit/r, erný 7331 g na !Íýyáíi palma, která ržáif geparžírdannýrř) pařr/rddar/k gapařimakv nahrála a která arien/á, ylr pad/e jí 37 drž/ití. ? atrií gde. esp/eraýpra kratšími. Tento závěr odpovídá též např. rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1021/2006 ze dne 16.7. 2008 a sp. zn. 32 Cdo 3082/2007 ze dne 10. 4. 2008, ve kterých Nejvyšší soud odkázal na uvedený rozsudek Vrchního soudu v Praze. Odvolací soud dodává, že ve věci sp. zn. 9 Cmo 109/2003 bylo zjištěno, že žalovaný jednostranně započetí proti pohledávce žalobce ve výši 115.000 Kč své dvě pohledávky, přičemž první pohledávka žalovaného dosahovala výše 250.000 Kč a druhá pohledávka výše 265.369,20 Kč. Avšak z takto provedeného úkonu započtení nebylo zřejmé, které části pohledávek žalovaného měly zaniknout v důsledku započtení a které měly i nadále ezistovat. Tento důvod neplatnosti právního úkonu se uplatní i v předmětné insolvenční věci u obou dohod o započtení ze dne 25. 8. 2013. l z neplatných dohod o započtení je zřejmé, že dlužník považoval za existující pohledávky původního navrhovatele ROSS Holding, a s. ve výši 2. 796 532,49 Kč ze smlouvy o půjčce ze dne 20 11 2012 a ve výši 1 184 766, 86 Kč ze smlouvy o půj jčce ze dne 29. 7. 2013. Svým byt neplatným i vorm MIG/LULD pokusem o zánik těchto pohledávek započtením uvedené pohledávky uznal dle Š323 odst. 1 obch. zák. za trvající dne 25. 8. 2013 (nepochybně by nečinil úkon započtení, kdyby tyto pohledávky navrhovatele nepovažoval za oprávněné), tudíž platí vyvratitelná právní domněnka, že uvedeného dne tyto pohledávky navrhovatele ROSS Holding, a. s. existovaly.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že majetkem dlužníka nejsou zajištěny jen závazky dlužníka, ale i závazky společnosti ROSS Holding, a. s. na základě zástavní smlouvy č. ÍN 40055912/2 zuzavřené druhým navrhovatelem s dlužníkem dne 15. 3. 2012, nebylo proto potřebné opakovat důkaz touto smlouvou, jak navrhoval dlužník. jak správně uvedl soud prvního stupně, závazky společností ROSS Holding, a. s., zajištěné majetkem dlužníka, výrazně přesahují tvrzenou hodnotu majetku dlužníka ve výši 54000000 Kč, tudíž je zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje kuspokojení jeho závazků. V tomto směru je právně irelevantní tvrzení dlužníka, že v době rozhodování odvolacího soudu již má majetek vyšší hodnoty, než v době zjištění úpadku. S ohledem na Š l41 odst. 1 třetí větu insolvenčního zákona by nebylo možné k takové okolnosti přihlédnout. Odvolací soud proto nevyhověl žádosti dlužníka o nařízení revizního posudku k posouzení majetku dlužníka. Nebylo třeba provádět ani ostatní důkazy navržené dlužníkem při odvolacím jednání, neboť skutkový stav existující v době rozhodnutí soudu prvního stupně již byl dostatečně zjištěn a tyto důkazy by na těchto zjištěních už nemohly nic zmenit.

Odvolací soud učinil právní závěr, že byly splněny podmínky pro zjištění úpadku dlužníka z důvodu jeho platební neschopnosti a též z důvodu jeho předlužení dle Š 3 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 3 insolvenčního zákona.

Vzhledem k uvedeným závěrům soud prvního stupně postupoval po právu, když zjistil úpadek dlužníka. Odvolací soud proto v souladu s Š219 o. s. ř. potvrdil bod I. výroku usnesení jako věcně správný.

Pouě ení: Proti tomuto usnesení j a dovolání přípustné k Nejvyššírnu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje kzávěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praze dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (Š 237, Š 239 a Š 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podáváusoudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (Š 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (Š 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 7. prosince 2017 ji'- ii š.? fv . . * .- -... "ití-f." "vt-*r-. tý tr,-; rytý;-. JUDr. Ladislav D e t k a, v.r. -i * předseda senátu

Za správnost vyhotovení: l til-_ T. Kannan/earn MW .. f! \q-

. ' ,v,-,_ &' . __, ':'.-rl-:; I' _' fl ].