1 VSPH 1377/2015-B-101
MSPH 93 INS 16238/2010 1 VSPH 1377/2015-B-101

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Martin anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 2, Chodská 1428/12, za účasti státního zastupitelství, o odvolání věřitele č. 1 Tomáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 2, Chodská 1428/12, zastoupeného advokátem Mgr. Markem Zvěřinou, se sídlem Praha 2, Londýnská 123/36, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 93 INS 16238/2010-B-72 ze dne 16. dubna 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 93 INS 16238/2010-B-72 ze dne 16. dubna 2015, s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením z 16. 4. 2015 zrušil usnesení schůze věřitelů, kterou bylo schváleno vyřazení zbývajících nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka, zapsaných v katastru nemovitostí na vlastníka MONGAN, a. s., postupem dle § 217 insolvenčního zákona.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podle věřitele č. 1 (zástupce věřitelů) Tomáše anonymizovano insolvenční správce zařadil neoprávněně do majetkové podstaty nemovitosti (budovu č. p. 1428 na pozemcích p. č. 1623 a 1624, s těmito pozemky, k. ú. Vinohrady, obec Praha), čímž zbytečně prodloužil dobu trvání insolvenčního řízení a zatížil je zbytečnými náklady. Insolvenční správce k podání zástupce věřitelů ve svém vyjádření z 3. 3. 2015 na č. d. B-65 uvedl, že na soupis majetkové podstaty byly zařazeny jednotky vyčleněné na základě pochybností ohledně platnosti prohlášení vlastníka jednotek. V dosavadním řízení bylo prokázáno, že příslušné prohlášení vykazuje vady a neodpovídá skutečnému stavu. Zástupce věřitelů v mailu ze 7. 1. 2015 doporučoval, aby jednotky i nadále zůstaly v majetkové podstatě, avšak přibližně po 1,5 měsíci zaujal zcela odlišný názor, což působí zmatečně. S ohledem na poslední stanovisko zástupce věřitelů insolvenční správce navrhl svolání schůze věřitelů, jejímž programem bude projednání souhlasu schůze věřitelů s vyřazením zbývajících nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka, vedených v katastru nemovitostí vlastnicky na MONGAN, a. s. postupem dle § 217 odst. 2 insolvenčního zákona.

Soud na uvedený návrh insolvenčního správce svolal schůzi věřitelů, která se konala dne 13. 4. 2015. Schůze projednala mj. pod bodem A) souhlas schůze věřitelů s vyřazením zbývajících nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka, vedených v katastru nemovitostí vlastnicky na MONGAN, a. s. postupem dle § 217 odst. 2 Insolvenčního zákona, a většinou isir.justi ce.cz hlasů přítomných věřitelů bylo schváleno vyřazení těchto nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka, postupem dle § 217 odst. 2 insolvenčního zákona. Pro vyřazení nemovitostí z majetkové podstaty hlasoval věřitel č. 1 disponující potřebnou většinou hlasů, proti hlasovali věřitelé č. 12-15. Zástupce věřitelů č. 12-15 během schůze podal návrh na zrušení tohoto usnesení soudem podle § 54 insolvenčního zákona.

Soud odkázal na § 54 insolvenčního zákona a učinil závěr, že usnesení schůze věřitelů odporuje společnému zájmu věřitelů, neboť předmětné nemovitosti představují v podstatě jediný majetek, jehož budoucí zpeněžení bude příjmem majetkové podstaty a z něhož se věřitelům dostane uspokojení. Společnost MONGAN, a. s. v zákonné lhůtě nepodala žalobu na jejich vyloučení z majetkové podstaty, pouze byla podána žaloba na jejich vyloučení žalobcem PRIVATBANK AG, kterému však nesvědčí vlastnické právo k těmto jednotkám (řízení je vedeno pod sp. zn. 93 ICm 3483/2011 a je přerušené). Soud tedy neshledal důvod postupovat dle § 217 odst. 2 insolvenčního zákona a jednotky, které jsou v katastru vlastnicky vedeny na MONGAN, a. s., vyřadit ze soupisu majetkové podstaty, toto vyřazení by mělo bez pochyb za následek výrazně nižší uspokojení, či spíše žádné uspokojení věřitelů. Soud proto usnesení schůze věřitelů (vydané do skončení schůze věřitelů) dle § 54 odst. 2 insolvenčního zákona zrušil.

Soud v odůvodnění usnesení dále uvedl, že vyzval v průběhu schůze věřitelů ve smyslu § 55 odst. 1 insolvenčního zákona věřitele č. 1, zda se vzdává odvolání, současně jej poučil, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Zástupce věřitele č. 1 po tomto poučení podal odvolání proti tomuto usnesení do protokolu. Věřitel č. 1 je přitom osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů, neboť jde o věřitele, který hlasoval pro přijetí tohoto usnesení.

Věřitel č. 1 doplnil své odvolání podáním z 28. 4. 2015 (č. d. B-77), ve kterém odvolání blíže odůvodnil. Odkázal na rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. 102 VSPH 351/2014-234 z 16. 10. 2014, který věcně souvisí s předmětnou věcí. Tento rozsudek potvrdil vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty na základě vylučovací žaloby podané věřiteli č. 12-15 a do majetkové podstaty byly tyto nemovitosti sepsány se stejným odůvodněním insolvenčního správce jako jednotky vedené v katastru nemovitostí na společnost MONGAN, a. s. Setrvání jednotek v majetkové podstatě není ve společném zájmu věřitelů, neboť objekt čp. 1428 k. ú. Vinohrady chátrá a je nutné vynakládat z majetkové podstaty náklady na nezbytné opravy a údržbu. Kromě toho v minulosti insolvenční správce sdělil, že nemá právo nárokovat plnění deponovaná na účtu společenství jednotek v dotčeném domě.

Vrchní státní zastupitelství v Praze k odvolání uvedlo v podání z 5. 2. 2016 (č. d. B-97), že výsledky ve věci sp. zn. 93 ICm 3024/2011, 102 VSPH 351/2014 nepresumují rozhodnutí v incidenčním sporu o vyloučení předmětných nemovitostí z majetkové podstaty zahájeném na základě žaloby PRIVATBANK AG.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 217 odst. 1 insolvenčního zákona Soupis majetkové podstaty (dále jen "soupis") je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby. Podle odst. 2 Insolvenční správce vyřadí ze soupisu majetkové hodnoty, o kterých v průběhu insolvenčního řízení vyjde najevo, že nenáleží do majetkové podstaty; to platí bez zřetele k tomu, že v době vyřazení se již osoba, která má z vyřazení prospěch, nemůže domáhat vyloučení těchto majetkových hodnot z majetkové podstaty. Učiní tak po projednání s věřitelským výborem a poté, co vyrozumí insolvenční soud; tím není vyloučena možnost opětovného soupisu vyřazených majetkových hodnot do majetkové podstaty.

Podle § 54 odst. 1 insolvenčního zákona Odporuje-li usnesení schůze věřitelů společnému zájmu věřitelů, může je insolvenční soud zrušit; to neplatí v případě uvedeném v § 29 odst. 1, § 51 odst. 1 a pro usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku, o reorganizačním plánu nebo o způsobu oddlužení. Podle odst. 2 Rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů může insolvenční soud vydat jen do skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala, a může tak učinit jen na návrh insolvenčního správce nebo věřitele, který hlasoval proti přijetí usnesení schůze věřitelů.

Podle § 55 odst. 1 insolvenčního zákona Po vyhlášení rozhodnutí, kterým zruší usnesení schůze věřitelů, insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí usnesení schůze věřitelů, aby uvedl, zda se vzdává odvolání; současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání. Podle odst. 2 Jestliže insolvenční soud návrh na zrušení rozhodnutí schůze věřitelů zamítl, uplatní postup podle odstavce 1 přiměřeně ve vztahu k osobě, která návrh podala. Podle odst. 3 Osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů je pouze věřitel, který hlasoval pro přijetí tohoto usnesení. K podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů je oprávněna pouze osoba, která návrh podala.

V prvé řadě odvolací soud konstatuje, že odvolání věřitele č. 1 bylo podáno včas, tj. v souladu s § 55 odst. 1 insolvenčního zákona do skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala. Včasné bylo i samo napadené usnesení soudu prvního stupně, které mohlo být dle § 54 odst. 2 insolvenčního zákona též vydáno pouze do skončení uvedené schůze věřitelů.

Odvolací soud zdůrazňuje, že zápis majetku do majetkové podstaty, tj. soupis majetkové podstaty, učiněný insolvenčním správcem, nepodléhá schválení ze strany soudu nebo věřitelského orgánu-právní úprava obsažená v § 217 insolvenčního zákona neobsahuje postup, jaký je např. u zpeněžení majetkové podstaty, o jehož způsobu rozhodne insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru (§ 286 odst. 2 insolvenčního zákona) nebo u konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování odměny a výdajů, které jsou přezkoumány soudem (§ 304 insolvenčního zákona). Jak plyne z § 217 odst. 2 insolvenčního zákona, chce-li insolvenční správce vyřadit ze soupisu majetkové podstaty určitý majetek, je povinen o tom vyrozumět insolvenční soud a toto vyřazení projednat s věřitelským výborem, není však vázán stanoviskem věřitelského výboru. Uvedené z logiky věci tím spíše platí i pro opačnou procesní situaci, tj. případ, kdy insolvenční správce nevyřadí majetek ze soupisu majetkové podstaty. Z toho důvodu ani rozhodnutí schůze věřitelů nemůže mít žádný vliv na to, zda určitý majetek z rozhodnutí insolvenčního správce zůstane nebo nezůstane v soupisu majetkové podstaty.

Byť se schůze věřitelů konaná dne 13. 4. 2015 většinově usnesla na vyřazení předmětných nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka, nemá tento závěr žádný právní význam pro povinnosti insolvenčního správce ani soudu. Z toho důvodu i rozhodnutí soudu, kterým byla zrušena dle § 54 odst. 1 insolvenčního zákona příslušná část usnesení schůze věřitelů, je svým způsobem nadbytečné, neboť i kdyby je soud nevydal, nebyl by insolvenční správce ani soud tímto usnesením schůze věřitelů vázán. Z uvedených důvodů odvolání nemůže nic změnit na skutečnosti, že předmětné nemovitosti jsou i nadále zapsány do soupisu majetkové podstaty. Napadené usnesení soudu prvního stupně lze v tomto smyslu chápat jako informaci pro věřitele, že soud nehodlá dát insolvenčnímu správci pokyn (§ 217 odst. 1 insolvenčního zákona) k vyřazení předmětných nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty.

Vzhledem k uvedeným závěrům odvolací soud neshledal napadené usnesení soudu prvního stupně věcně nesprávným a potvrdil je dle § 219 o. s. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 17. května 2016

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík