1 VSPH 1374/2013-A-13
KSPL 56 INS 20413/2013 1 VSPH 1374/2013-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužnice: Andrea Hajdu, nar. 17. února 1981, bytem Sokolov, Šachetní 16, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 20413/2013-A-6 ze dne 25. července 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 20413/2013-A-6 ze dne 25. července 2013 se mění tak, že se dlužnici ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením uložil dlužnici povinnost uhradit zálohu ve výši 5.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména vyložil účel zálohy s tím, že s ohledem na výši závazků, počet věřitelů a příjem dlužnice lze mít za to, že bude povoleno navržené oddlužení. Proto soud dlužnici uložil povinnost uhradit zálohu ve výši 5.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala. Namítala, že její průměrný měsíční čistý příjem činí 12.081,-Kč, je vdaná a má jednu vyživovací povinnost, a v případě, že by zálohu uhradila, by jí nezbylo ani nezabavitelné minimum.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2

IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Nutno vyjít z toho, že povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení lze uložit insolvenčnímu navrhovateli (který není osobou uvedenou v poslední větě § 108 odst. 1 nebo § 368 odst. 1 IZ), anebo solidárně všem navrhovatelům, jedině pokud v daném případě nelze předpokládat, že budoucí náklady insolvenčního řízení bude možno zcela uhradit z majetkové podstaty (tj. prostředky k jejich krytí nelze zajistit jinak než zálohou). Pro posouzení, zda je namístě zaplacení zálohy po navrhovateli požadovat a v jaké výši, je tudíž nutné vzít v úvahu skutkové a právní okolnosti dané věci, jež jsou podstatné především pro úsudek o tom, jaký způsob řešení dlužníkova úpadku či hrozícího úpadku lze očekávat, jaké náklady, k jejichž krytí záloha slouží, si tento způsob pravděpodobně vyžádá, a zda či do jaké míry lze předpokládat uspokojení těchto nákladů z majetkové podstaty. Je přitom zřejmé, že výše nákladů insolvenčního řízení se odvíjí nejen od samotné povahy konkrétního způsobu řešení dlužníkova úpadku (konkursu, reorganizace nebo zvolené formy oddlužení), ale i v rámci téhož způsobu řešení úpadku je navíc ještě ovlivněna specifickými poměry dané věci. To platí i pro hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, které vždy patří mezi náklady insolvenčního řízení a jejichž výše je pro jednotlivé způsoby řešení úpadku upravena ve vyhlášce č. 313/2007 Sb. odlišně.

Z obsahu insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení a příloh plyne, že dlužnice má závazky vůči 3 věřitelům (GE Money Bank, a.s., Telefónica O2 Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic, a.s.) ve výši 168.942,-Kč, vlastní jen běžné vybavení domácnosti, její průměrný čistý měsíční příjem činí asi 12.000,-Kč od zaměstnavatele OAZA KLIDU, o.p.s., má jednu vyživovací povinnost a je vdaná.

S přihlédnutím k počtu věřitelů, souhrnné výši závazků, neexistenci významnějšího zpeněžitelného majetku a aktuálnímu příjmu dospěl odvolací soud k závěru, že soud I. stupně nepochybil, když s ohledem na předpoklad řešení úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře uložil dlužnici povinnost uhradit shora uvedenou zálohu.

Na rozdíl od soudu I. stupně je odvolací soud toho názoru, že pro prvotní fázi řízení bude postačovat záloha ve výši 3.000,-Kč, přičemž další náklady řízení budou hrazeny v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci jednotlivých měsíčních splátek, když lze předpokládat, že nezajištění věřitelé dlužnice budou v průběhu pěti let trvání oddlužení uspokojeni ve vyšším než zákonem stanoveném minimálním rozsahu 30 % pohledávek.

Pro úplnost odvolací soud uvádí, že záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 IZ není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v o.s.ř. ani zákon o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy. Ustanovení § 138 o.s.ř. o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek se vzhledem ke specialitě IZ (§ 7) neužije ani přiměřeně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud odvoláním napadené usnesení podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, jak shora uvedeno, a současně prodloužil lhůtu ke splnění uložené povinnosti.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. září 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová