1 VSPH 1368/2012-A-11
KSUL 79 INS 20797/2012 1 VSPH 1368/2012-A-11

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužnice: Stanislava Trousilová, nar. 6. května 1959, bytem Most, Patokryje 69, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 20797/2012-A-6 ze dne 10. září 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 20797/2012-A-6 ze dne 10. září 2012 se m ě n í tak, že se dlužnici ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením uložil dlužnici povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 27.8.2012 mu byl doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dlužnice uvedla, že zdědila podíl na rodinném domě ve výši 1/6, který převedla na svoji matku z důvodu možné exekuce a zaplatila závazky svým známým. Soud měl za to, že toto jednání dlužnice představovalo nepoctivý záměr s tím, že úpadek dlužnice by proto měl být řešen konkursem. S odkazem na § 108 IZ soud uložil dlužnici povinnost uhradit shora uvedenou zálohu.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala. Namítala, že o možnosti podat návrh na povolení původně nevěděla, dověděla se o něm až od bankovní úřednice. Tvrdila, že v insolvenčním návrhu své jednání přiznala, nejednala proto nepoctivě, že částku 80.000,-Kč za převod podílu na rodinném domě na svoji matku použila k úhradě závazků vůči svým známým a rovněž k úhradě splátek. Nesouhlasila s tím, že soud přihlédl k jejím majetkovým poměrům, když žije na hranici bídy. Navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a uložil jí povinnost uhradit zálohu ve výši 6.000,-Kč.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům: -2-KSUL 79 INS 20797/2012 Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Vzhledem k tomu, že insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž tyto nároky nejsou jakkoliv kryty paušálními platbami podle splátkového kalendáře (podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky mu náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře), je odvolací soud přesvědčen o tom, že určitá minimální záloha na náklady insolvenčního řízení je zásadně vždy zapotřebí.

Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat,

a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 395 odst. 2 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže

a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Podle § 395 odst. 3 IZ na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu -3-KSUL 79 INS 20797/2012 a) v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo

b) podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy.

Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let.

Z obsahu insolvenčního návrhu dlužnice plyne, že má závazky vůči 7 věřitelům v celkové výši 1.412.416,-Kč, průměrný měsíční příjem dlužnice činí podle insolvenčního návrhu asi 11.501,-Kč, dále dlužnice tvrdila, že její manžel by byl schopen uhradit měsíčně částku 6.583,-Kč. Stran toho dlužnice vlastní mimo běžné vybavení domácnosti vůz Kia Ceed z roku 2010 v současné ceně 105.000,-Kč.

Pokud jde o posouzení podmínek umožňujících povolení oddlužení, je třeba zohlednit nejen skutečnost, z jakého důvodu dlužnice přistoupila k prodeji podílu na rodinném domě, ale i to, zda sama tato skutečnost nutně vždy bez dalšího musí vést k tomu, že oddlužení povoleno nebude. Pokud by se princip, že důsledkem prodeje majetku dlužníka za účelem úhrady alespoň části jeho závazků (byť závazků -mimo jiné-jeho známým, kteří však dlužníku v době složité finanční situace třeba poskytli další finanční prostředky), by se stal bez ohledu na další okolnosti konkrétního případu vždy obecným vodítkem soudů při úvaze o povolení oddlužení, byla by řadě dlužníků upřena možnost domoci se oddlužení již v samém počátku insolvenčního řízení, a to i za situace, kdy by očekávané příjmy dlužníka mohly zajistit uspokojení věřitelů.

V insolvenčním návrhu dlužnice vysvětlila důvody, které ji vedly k převodu podílu na rodinném domě na svoji matku, přičemž z finančních prostředků takto získaných dlužnice dle svého tvrzení uhradila část svých závazků.

Ve světle shora uvedených skutečností se proto názor, že dlužnice není způsobilá podstoupit proces oddlužení, může jevit předčasným.

S přihlédnutím k existenci významnějšího majetku dlužnice (vůz), k počtu věřitelů a souhrnné výši jejích závazků je odvolací soud toho názoru, že soud prvního stupně nepochybil, když jí povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení uložil. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud toho názoru, že pro prvotní fázi insolvenčního řízení bude postačovat záloha ve výši 10.000,-Kč a další náklady řízení budou hrazeny v závislosti na způsobu řešení úpadku, v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci jednotlivých měsíčních splátek nebo v případě konkursu zpeněžením majetkové podstaty. -4-KSUL 79 INS 20797/2012 Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno, a současně prodloužil lhůtu k uhrazení zálohy.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 15. října 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva