1 VSPH 1366/2014-B-14
KSLB 54 INS 12058/2013 1 VSPH 1366/2014-B-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužníka Martina Veselého, IČO 62975609, bytem Velké Hamry č.p. 352, zast. advokátem Mgr. Luďkem Voigtem, sídlem Bělohorská 163, Praha 6, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 54 INS 12058/2013-B-8 ze dne 16.června 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 54 INS 12058/2013-B-8 ze dne 16.června 2014 se v bodech I. a II. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením č.j. KSLB 54 INS 12058/2013-B-8 ze dne 16.června 2014 neschválil oddlužení Martina Veselého (bod I. výroku) a na jeho majetek prohlásil konkurs, který bude řešen jako nepatrný (body II. a III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením č.j. KSLB 54 INS 12058/2013-A-38 ze dne 16.4.2014 zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením. Insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Tomáš Linha. Dlužník je vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV 1347 pro k.ú. Velké Hamry v hodnotě 1.870.000,-Kč, které jsou předmětem zajištění pro pohledávky ve výši 1.486.136,54 Kč, je zaměstnán u Libora Čecha s průměrným čistým měsíčním příjmem 9.070,-Kč. Dále má zajištěn mimořádný příjem ve výši 9.000,-Kč od Ing. Luboše Vrtilky, je rozvedený a od prosince 2013 má soudem stanovené výživné k nezletilému synovi ve výši 4.000,-Kč.

Do insolvenčního řízení dlužníka byly přihlášeny pohledávky v celkové výši 2.827.741,58 Kč, z čehož pohledávky nezajištěné činí 1.341.605,04 Kč a zajištěné pohledávky (pohl. č. P4 a P11) činí 1.486.136,54 Kč. Dlužník ani jeho právní zástupce se přezkumného jednání a schůze věřitelů nezúčastnili, svou nepřítomnost neomluvili, o odročení nepožádali.

Z příjmů dlužníka z pracovního poměru lze provést srážku ve výši 1.920,-Kč měsíčně. Soud použil tento výpočet: nezabavitelná částka představující součet 2/3 životního minima dle předpisu č. 409/2011 Sb. a 2/3 normativních nákladů bydlení pro nájemní byt ve městě od 50.000 do 100.000 obyvatel dle předpisu č. 440/2013 Sb. činí celkem 6.188,67 Kč, a základní částka je tedy vzhledem k žádným vyživovacím povinnostem dlužníka po zaokrouhlení ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stejná-tj. 6.188,67 Kč. Po odečtení základní částky z příjmu dlužníka zbývá 2.881,-Kč. Tato částka je menší než součet životního minima jednotlivce a normativních nákladů bydlení (tyto po zaokrouhlení činí 9.283,-Kč), proto je základem pro výpočet srážek ve výši 2/3 (tomu odpovídá 536,-Kč). Celková srážka z příjmu dlužníka tak představuje 1.920,-Kč. Za pět let (60 měsíců) trvání splátkového kalendáře umožňuje srazit celkem 115.200,-Kč. K této částce je zapotřebí přičíst vykázaný mimořádný příjem 9.000,-Kč podle smlouvy o důchodu uzavřené mezi dlužníkem a Ing. Vrtilkou dne 1.8.2013 (viz dok. A-30). Za pět let (60 měsíců) trvání splátkového kalendáře bude mimořádný příjem činit celkem 540.000,-Kč. Celkem tedy dlužník nabídl příjmy v celkové výši 655.200,-Kč. Z uvedené částky bude třeba odečíst pohledávky představující odměnu insolvenčního správce paušální náklady insolvenčního správce, dále je zapotřebí odečíst soudem stanovené výživné ve výši 4.000,-Kč za měsíc-tedy za pět let celkem 240.000,-Kč. Po odečtení těchto částek by na poměrné uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů zbylo celkem 349.860,-Kč. Vzhledem k tomu, že nezajištěné pohledávky byly zjištěny ve výši 1.341.605,04 Kč a s ohledem na uvedené příjmy dlužníka lze předpokládat, že je bude schopen uhradit pouze ve výši 349.860,-Kč, tedy v rozsahu 26,07 %.

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nepřipadá v úvahu. Nemovitosti jsou předmětem zajištění pro pohledávky věřitelů č. 4 a 10 (pohl. č. P4 a P11) ve výši 1.486.136,54 Kč. Pokud by tedy bylo schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, pak by zcela uhrazeny byly uvedené pohledávky zajištěných věřitelů, odměna insolvenčního správce počítaná dle vyhl. č. 313/2007 Sb. ve znění novely č. 398/2013 Sb., a to s ohledem na čl. II. odst. 1 přechodných ustanovení cit. novely (z výtěžku určeného pro zajištěného věřitele ve výši 133.752,-Kč a z výtěžku určeného pro nezajištěné věřitele ve výši 62.528,-Kč). Na nezajištěné věřitele by tedy zůstala částka cca 187.583,-Kč (přičemž zohledněny nebyly vůbec případné náklady spojené se správou a zpeněžením majetkové podstaty v rozsahu 5% dle § 298 insolvenčního zákona), což odpovídá uspokojení v rozsahu cca 14 %.

Z uvedených důvodů soud prvního stupně v souladu s ust. § 405 insolvenčního zákona oddlužení dlužníka neschválil a na jeho majetek prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci se dlužník včas odvolal, a to pouze proti bodům I. a II. výroku, a požadoval, aby je odvolací soud v této napadené části zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Argumentoval zejména tím, že v době projednávání byl hospitalizován v nemocnici, a proto se nemohl zúčastnit přezkumného jednání. Má za to, že prokázal, že je schopen uhradit nejméně 30 % svých nezajištěných závazků. Soud pouze provedl správný aritmetický výpočet, ale když zjistil, že dlužník není schopen uspokojit své závazky v požadovaném rozsahu, měl ho vyzvat k navýšení příjmů, tak, aby byl schopen uhradit své závazky v rozsahu nejméně 30 %.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 405 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odst. 2).

Dle § 395 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Přípustnost oddlužení ve smyslu § 389 odst. 1 insolvenčního zákona a jeho přípustnost z hlediska splnění podmínek vymezených v § 395 insolvenčního zákona insolvenční soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli), tak ve fázi insolvenčního řízení následující po povolení oddlužení (na podkladě stávajícího skutkového stavu věci vyplývajícího z dosavadních výsledků insolvenčního řízení). K tomu srovnej závěry usnesení Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSČR 6/2008 ze dne 29.9.2010, uveřejněné pod č. 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Zjištění o subjektivní nepřípustnosti oddlužení dle § 389 odst. 1 insolvenčního zákona, stejně jako zjištění o nesplnění podmínek přípustnosti oddlužení dle § 395 insolvenčního zákona, učiněné až po rozhodnutí o povolení oddlužení, naplňuje důvod k rozhodnutí o neschválení oddlužení dle § 405 odst. 1 insolvenčního zákona spojenému dle § 405 odst. 2 téhož zákona s rozhodnutím o řešení úpadku dlužníka konkursem (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSČR 20/2009 ze dne 31.3.2011, uveřejněné pod č. 113/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud konstatoval, že si soud prvního stupně opatřil pro své rozhodnutí dostatek důkazů, z nichž plynou správná skutková zjištění a z nichž dovodil také správný právní závěr, že dlužník nedoložil, že hodnota plnění, které by při jeho oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, by byla vyšší než 30 % jejich pohledávek.

Z obsahu spisu plyne, že dlužník má podle výsledků přezkumného jednání nezajištěné závazky v celkové výši 1.341.605,04 Kč. Jeho příjem představuje mzda ve výši 9.070,-Kč a dále má zajištěn mimořádný příjem ve výši 9.000,-Kč od Ing. Luboše Vrtilky. Dlužník vlastní nemovitosti zapsané na LV 1347 pro k.ú. Velké Hamry, a to v hodnotě 1.870.000,-Kč, které jsou předmětem zajištění pro pohledávky ve výši 1.486.136,54 Kč.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl na základě uvedené výše závazků dlužníka k závěru, že při současné jeho příjmové situaci nebude schopen uhradit nezajištěným věřitelům ani 30 % jejich pohledávek, nýbrž jen 26,07 %. Stejně tak nelze provést oddlužení zpeněžením majetkové podstaty s ohledem na uvedený rozsah zajištěných závazků. V takovém případě by pohledávky nezajištěných věřitelů byly uspokojeny pouze v rozsahu cca 14 %. Dlužník sice v odvolání vyjádřil možnost předložit darovací smlouvu k vylepšení své příjmové situace, avšak ani v době rozhodování odvolacího soudu žádný důkaz o navýšení svých příjmů nepředložil.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud neshledal odvolání dlužníka důvodným a usnesení v napadených bodech I. a II. výroku podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 14.října 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová