1 VSPH 1358/2012-B-164
KSUL 70 INS 362/2008 1 VSPH 1358/2012-B-164

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužníka: Veseko, a.s. se sídlem ve Velkém Šenově, Mikulášovická 552, identifikační číslo 46708537, adresa pro doručování: Moskevská 637/6, Liberec, o odvolání věřitele Finančního úřadu v Rumburku, sídlem v Rumburku, Fr. Nohy 2, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 362/2008-B-148 ze dne 8. srpna 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 362/2008-B-148 ze dne 8. srpna 2012 se v bodě I. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 70 INS 362/2008-B-148 ze dne 8. srpna 2012 v bodě I. výroku souhlasil s tím, aby insolvenční správce Mgr. Ing. Ivo Hala vydal EAST ART GmbH, IČO CH-170.4.006.644-7, sídlem Baarerstrasse 135, Zug, Švýcarsko (dále jen zajištěný věřitel) výtěžek zpeněžení nemovitosti sloužící k zajištění jeho pohledávky ve výši 409.194,89 Kč, v bodě II. výroku souhlasil s vyplacením zálohy na odměnu insolvenčního správce určené z výtěžku zpeněžení majetku určeného k zajištění v celkové výši 9.860,11 Kč a v bodě III. výroku správci uložil provést vydání výtěžku zpeněžení podle upraveného seznamu přihlášek do 15 dnů od právní moci usnesení, zapsat do upraveného seznamu přihlášek k pohledávce zajištěného věřitele, jaká částka na ni byla vyplacena a jaká zbývající část se vypořádá při rozvrhu a podat o tom soudu zprávu.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 23.7.2012 mu byl doručen návrh insolvenčního správce na vydání souhlasu s vyplacením výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, který uplatnil zástavní právo ke stavbě bez č.p. na st.p. č. 606/2, zapsané na LV č. 268 pro obec Velký Šenov, kat. území Velký Šenov, okres Děčín, prodané společně s dalšími nemovitostmi zapsanými ve vlastnictví dlužníka na tomto LV a na LV č. 700 za kupní cenu ve výši 3.000.000,-Kč, z toho poměrná část připadající na stavbu zajištěnou zástavním právem zajištěného věřitele činí 15,35 %, tedy 460.500,-Kč. Dle vyjádření správce činila poměrná část nákladů spojených se zpeněžením 23.025,-Kč a poměrné náklady spojené se správou majetku částku 18.420,-Kč. Částka připadající na odměnu insolvenčního správce činila 8.216,76 Kč + 20% DPH ve výši 1.643,35 Kč. S odkazem na § 298 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a § 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů soud po výpočtu odměny správce návrhu vyhověl.

Proti tomuto usnesení se včas do bodu I. výroku odvolal věřitel Finanční úřad v Rumburku a namítal, že do nákladů spojených se správou nebyla zahrnuta daň z nemovitosti za roky 2009, 2010, 2011 a 2012. Požadoval, aby napadené usnesení bylo změněno tak, aby daň z nemovitosti byla započtena do nákladů spojených se správou nemovitosti, neboť tato daň spadá (podle aktuální judikatury Vrchního soudu v Praze) mezi náklady spojené se správou nemovitostí.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 298 IZ mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 3). V následujících odstavcích řeší toto ustanovení nesplnění povinnosti zajištěného věřitele dle § 157 odst. 1 téhož zákona uhradit polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci odpočtem této částky od výtěžku zpeněžení (odst. 4) a vylučuje aplikaci odstavce 2 v případě, že zajištěný věřitel splnil povinnost dle § 230 odst. 3 téhož zákona, nést ze svého náklady spojené s provedením pokynů směřujících k řádné správě věci, práva, pohledávky nebo majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky (odst. 5).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že pohledávky zajištěného věřitele činily 505.070,19 Kč a 4.447.761,17 Kč, výtěžek zpeněžení činil (jeho poměrná výše) 460.500,-Kč, náklady spojené se zpeněžením 23.025,-Kč a náklady spojené se správou majetku částku 18.420,-Kč. Částka připadající na odměnu insolvenčního správce činila 8.216,76 Kč + 20% DPH ve výši 1.643,35 Kč.

Odvolací soud s odkazem na své usnesení č.j. 1 VSPH 404/2010-B-40 ze dne 26.5.2010, sp.zn. KSUL 45 INS 2152/2009 a č.j. 1 VSPH 599/2010-B-116 ze dne 4.8.2010, sp.zn. KSUL 70 INS 362/2008, souhlasí s odvolací argumentací věřitele, že daň z nemovitosti je typickým výdajem spojeným se správou nemovitosti, jenž lze jistě přičíst na vrub zajištěného věřitele, nejvýše však do výše 4% výtěžku zpeněžení (§ 298 odst. 3 IZ), když z obsahu spisu nevyplývá, že by zajištěný věřitel dal souhlas s jeho výší ve větším rozsahu.

Náklady na správu byly uplatněny v maximální možné výši 4 %, což z výtěžku zpeněžení nemovitostí ve výši 460.500,-Kč činí právě shora uvedenou částku 23.025,-Kč. Jak již odvolací soud uvedl ve zmíněném usnesení č.j. 1 VSPH 599/2010-B-116, sp.zn. KSUL 70 INS 362/2008 ze dne 4.8.2010, patří nárok správce daně k nákladům na správu nemovitosti, to však není samo o sobě důvodem pro změnu či zrušení napadeného rozhodnutí, které je ve výroku věcně správné, neboť výplatu zajištěnému věřiteli správně omezuje právě toliko v rozsahu stanoveném v § 298 odst. 3 IZ, bez toho, aby se specifikovalo, konkrétně které z nákladů na správu mají být z takto získaných prostředků zapraveny a v jakém poměru. Pořadí úhrady dosud nezaplacených pohledávek, které se uspokojují kdykoliv v průběhu konkursního řízení, mezi něž zajisté náleží náklady spojené se správou a zpeněžením, totiž stanoví § 305 IZ, přičemž není obvykle důvod se touto problematikou zabývat v rozhodnutí o udělení souhlasu insolvenčnímu správci s výplatou zajištěnému věřiteli, nýbrž je možné toto řešit samostatně.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 11. října 2012

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová