1 VSPH 1357/2012-B-161
KSUL 70 INS 362/2008 1 VSPH 1357/2012-B-161

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužníka: Veseko, a.s. se sídlem ve Velkém Šenově, Mikulášovická 552, identifikační číslo 46708537, adresa pro doručování: Moskevská 637/6, Liberec, o odvolání věřitele Finančního úřadu v Rumburku, sídlem v Rumburku, Fr. Nohy 2, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 362/2008-B-147 ze dne 31. července 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 362/2008-B-147 ze dne 31. července 2012 se v bodě I. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 70 INS 362/2008-B-147 ze dne 31.7.2012 v bodě I. výroku souhlasil s tím, aby insolvenční správce Mgr. Ing. Ivo Hala vydal Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s. (dále jen zajištěný věřitel) výtěžek zpeněžení nemovitosti sloužící k zajištění jeho pohledávky ve výši 133.288,24 Kč, v bodě II. výroku souhlasil s vyplacením zálohy na odměnu insolvenčního správce určené z výtěžku zpeněžení majetku určeného k zajištění v celkové výši 3.211,76 Kč a v bodě III. výroku správci uložil provést vydání výtěžku zpeněžení podle upraveného seznamu přihlášek do 15 dnů od právní moci usnesení, zapsat do upraveného seznamu přihlášek k pohledávce zajištěného věřitele, jaká částka na ni byla vyplacena a jaká zbývající část se vypořádá při rozvrhu a podat o tom soudu zprávu.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 23.7.2012 mu byl doručen návrh insolvenčního správce na vydání souhlasu s vyplacením výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., který uplatnil zástavní právo k nemovitostem, stavbě č.p. 499 na st.p.č. 571, pozemku st.p.č. 571 a p.č. 1728/4 zapsaným na LV č. 268 v obci Velký Šenov, kat. území Velký Šenov, okres Děčín, jež byly prodány za kupní cenu ve výši 150.000,-Kč. Dle vyjádření správce činily náklady spojené se zpeněžením 7.500,-Kč a náklady spojené se správou majetku částku 6.000,-Kč. Částka připadající na odměnu insolvenčního správce činila 2.676,47 Kč + 20% DPH ve výši 535,29 Kč. S odkazem na § 298 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a § 1 odst. 2 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, soud po výpočtu odměny správce návrhu vyhověl.

Proti tomuto usnesení se včas do bodu I. výroku odvolal věřitel Finanční úřad v Rumburku a namítal, že do nákladů spojených se správou nebyla zahrnuta daň z nemovitosti za roky 2009, 2010, 2011 a 2012. Požadoval, aby napadené usnesení bylo změněno tak, aby daň z nemovitosti byla započtena do nákladů spojených se správou nemovitosti, neboť tato daň spadá (podle aktuální judikatury Vrchního soudu v Praze) mezi náklady spojené se správou nemovitostí.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 298 IZ mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 3). V následujících odstavcích řeší toto ustanovení nesplnění povinnosti zajištěného věřitele dle § 157 odst. 1 téhož zákona uhradit polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci odpočtem této částky od výtěžku zpeněžení (odst. 4) a vylučuje aplikaci odstavce 2 v případě, že zajištěný věřitel splnil povinnost dle § 230 odst. 3 téhož zákona, nést ze svého náklady spojené s provedením pokynů směřujících k řádné správě věci, práva, pohledávky nebo majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky (odst. 5).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že pohledávka zajištěného věřitele činila 6.766.956,60 Kč, výtěžek zpeněžení činil 150.000,-Kč, náklady spojené se zpeněžením 7.500,-Kč a náklady spojené se správou majetku částku 6.000,-Kč. Částka připadající na odměnu insolvenčního správce činila 2.676,47 Kč + 20% DPH ve výši 535,29 Kč.

Odvolací soud s odkazem na své usnesení č.j. 1 VSPH 404/2010-B-40 ze dne 26.5.2010, sp.zn. KSUL 45 INS 2152/2009 a č.j. 1 VSPH 599/2010-B-116 ze dne 4.8.2010, sp.zn. KSUL 70 INS 362/2008, souhlasí s odvolací argumentací věřitele, že daň z nemovitosti je typickým výdajem spojeným se správou nemovitosti, jenž lze jistě přičíst na vrub zajištěného věřitele, nejvýše však do výše 4% výtěžku zpeněžení (§ 298 odst. 3 IZ), když z obsahu spisu nevyplývá, že by zajištěný věřitel dal souhlas s jeho výší ve větším rozsahu.

Náklady na správu byly uplatněny v maximální možné výši 4 %, což z výtěžku zpeněžení nemovitostí ve výši 150.000,-Kč činí právě 6.000,-Kč. Jak již odvolací soud uvedl ve zmíněném usnesení 1 VSPH 599/2010-B-116, sp.zn. KSUL 70 INS 362/2008 ze dne 4.8.2010, patří nárok správce daně k nákladům na správu nemovitosti, to však není samo o sobě důvodem pro změnu či zrušení napadeného rozhodnutí, které je ve výroku věcně správné, neboť výplatu zajištěnému věřiteli správně omezuje právě toliko v rozsahu stanoveném v § 298 odst. 3 IZ, bez toho, aby se specifikovalo, konkrétně které z nákladů na správu mají být z takto získaných prostředků zapraveny a v jakém poměru. Pořadí úhrady dosud nezaplacených pohledávek, které se uspokojují kdykoliv v průběhu konkursního řízení, mezi něž zajisté náleží náklady spojené se správou a zpeněžením, totiž stanoví § 305 IZ, přičemž není obvykle důvod se touto problematikou zabývat v rozhodnutí o udělení souhlasu insolvenčnímu správci s výplatou zajištěnému věřiteli, nýbrž je možné toto řešit samostatně.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 11. října 2012

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová