1 VSPH 1356/2014-A-17
MSPH 89 INS 13761/2014 1 VSPH 1356/2014-A-17

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: ŠAMONIL, s.r.o., IČO 27442438, sídlem Praha 6, Evropská 209/134, o insolvenčním návrhu věřitelů: a) G-TERRA, s.r.o., IČO 24807320, sídlem Praha 10, Bratislavská 1527/15, zast. Mgr. Lucií Benešovou, advokátkou se sídlem Praha 1-Nové Město, Palackého 15, b) Raccheta, s.r.o., IČO 28269179, sídlem Velké Přílepy, Pražská 777, zast. JUDr. Martinem Soukupem, advokátem se sídlem Praha 2-Vinohrady, Římská 16, c) AUTO MAKAR, s.r.o., IČO 26390931, sídlem Sokolov-Vítkov, Stará Ovčárna 2146, zast. JUDr. Radko Polednou, advokátem se sídlem Sokolov, K.H. Borovského 63, d) BERDYCH plus, spol. s r.o., IČO 26373611, sídlem Rokycany, Pražská 1178/II, zast. Mgr. Petrem Hubínkem, advokátem se sídlem Plzeň, Veverkova 1, o odvolání věřitele d) proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 13761/2014-A-11 ze dne 11. června 2014,

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 13761/2014-A-11 ze dne 11. června 2014 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zastavil insolvenční řízení a v bodě II. výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že insolvenční navrhovatelé a), b) a c) vzali své insolvenční návrhy zpět podáními ze dne 3.6.2014 a 4.6.2014. Soud proto řízení podle § 130 IZ zastavil.

Proti tomuto usnesení se včas odvolal navrhovatel d) a namítal, že dne 18.6.2014 podal vůči dlužníkovi insolvenční návrh a označil dva další věřitele dlužníka-Hlavní město Prahu a LL-C (Certification) Czech Republic, s.r.o. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a zjistil úpadek dlužníka.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 107 odst. 3 IZ byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že soud I. stupně insolvenční řízení zastavil proto, že insolvenční navrhovatelé vzali své návrhy zpět (podáními ze dne 3. a 4. června 2014-A-7,A-8,A-9). Napadené usnesení bylo ostatním účastníkům řízení doručeno dne 11.6.2014, insolvenční návrh podal navrhovatel d) dne 18.6.2014 a soudu I. stupně byl doručen dne 20.6.2014. Odvolání bylo do datové schránky soudu doručeno dne 25.6.2014, je tedy ve smyslu § 107 odst. 3 IZ včasné, ale není důvodné.

V odvolání navrhovatel d) nezpochybňoval existenci procesních úkonů původních navrhovatelů (zpětvzetí insolvenčních návrhů), na nichž napadené rozhodnutí stojí, nýbrž namítal toliko, že sám podal insolvenční návrh a označil další dva věřitele, tedy argumentoval skutečnostmi, které již v této fázi řízení k dispozici nemá, neboť podle § 146 odst. 2 IZ v řízení o odvolání proti zastavení řízení pro zpětvzetí insolvenčního návrhu se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu I. stupně.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 občanského soudního řádu jakožto věcně správné potvrdil.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 221 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť procesně úspěšnému dlužníku tyto nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 21. srpna 2014 JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová