1 VSPH 1355/2014-P18-9
KSPA 56 INS 10789/2013 1 VSPH 1355/2014-P18-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Vojtěch Prokop, nar. 11. června 1959, IČO 72956259, bytem a místem podnikání Pardubice-Polabiny, Stavbařů 150, o odvolání Ing. Zdeňka Knopa, nar. 24. července 1950, bytem Pardubice, Kunětická 115, zast. Mgr. Simonou Oriničovou, advokátkou se sídlem Pardubice, Sladkovského 767, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 10789/2013-P18-3 ze dne 9. dubna 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 10789/2013-P18-3 ze dne 9. dubna 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích nadepsaným usnesením rozhodl, že k uplatněnému nároku na změnu pořadí přihlášky pohledávky P18 věřitele Ing. Zdeňka Knopa (dále jen odvolatel ) se nepřihlíží (bod I. výroku), uplatněný nárok na změnu pořadí se odmítá (bod II. výroku) a přihláška pohledávky P18 odvolatele je zjištěna ve výši 3.165.429,20 Kč jako nezajištěná, do částky 31.410,-Kč jako nevykonatelná a do částky 3.134.019,20 Kč jako vykonatelná (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením o úpadku ze dne 27.11.2013 (A-29) byli mimo jiné věřitelé vyzváni k přihlašování pohledávek. Odvolatel do řízení přihlásil pohledávku v celkové výši 3.165.429,20 Kč, která byla z části vykonatelná a která byla přihlášena jako nezajištěná a takto byla i na přezkumném jednání dne 10.2.2014 zjištěna.

Dne 27.3.2014 byla soudu doručena oprava přihlášky, ve které odvolatel uplatnil změnu pořadí a pohledávku označil jako zajištěnou. Namítal, že jako nezajištěná byla přihlášena z důvodu administrativního pochybení, a domníval se, že měl být insolvenční správkyní vyzván k opravě přihlášky pohledávky.

Soud měl za to, že věřitel mohl změnu pořadí uplatnit na přezkumném jednání, kterému byl osobně přítomen a mohl vznést námitky proti protokolaci, což však neučinil, avšak i kdyby tak učinil, nemohl by k tomu soud přihlédnout, protože do přezkumného jednání lze měnit jen výši pohledávky. Nebylo ani povinností insolvenční správkyně odvolatele vyzvat k opravě přihlášky. Protože odvolatel nárok na změnu pořadí uplatnil opožděně, soud k němu nepřihlédl.

Proti tomuto usnesení podal odvolatel včasné odvolání. Namítal, že měl v úmyslu pohledávku přihlásit jako zajištěnou, že tato skutečnost byla seznatelná z odůvodnění přihlášky a z příloh. Povinnost insolvenční správkyně vyzvat odvolatele k opravě přihlášky dovozoval z § 188 IZ. Tvrdil, že změnu pořadí uplatnil i na přezkumném jednání a až následně zjistil, že jeho návrh nebyl zaprotokolován. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrh na změnu pořadí přihlášené pohledávky přijal a přiznal mu nárok na náhradu nákladů řízení nebo aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí o nákladech řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku.

Přihlášku pohledávky lze podle § 176 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti ČR na adrese www.insolvencni-zakon.cz. Kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (§ 174 odst. 2 IZ). Požadavek peněžitého vyčíslení výše nepeněžité pohledávky, pohledávky neurčité výše a pohledávky v cizí měně upravuje § 175 IZ. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá (§ 174 odst. 4 IZ). Podle § 177 IZ je nutné k přihlášce pohledávky připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

Podle § 174 odst. 3 IZ jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo.

Podle § 188 odst. 1 IZ insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout.

Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (odst. 2).

Podle § 192 odst. 4 věta prvá IZ věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu přihlášky pohledávky plyne, že tři dílčí pohledávky v celkové výši 3.165.429,20 Kč byly přihlášeny jako nezajištěné a zakládaly se na nesplněném závazku na základě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti č.j. NZ 175/2012, N 200/2012 ze dne 17.12.2012, a na exekučních nákladech na základě exekučního řízení vedeného pod sp. zn. 129 EX 2661/13. Přihláška pohledávky byla na přezkumném jednání konaném dne 10.2.2014 zjištěna jako nezajištěná, jak plyne ze seznamu přihlášených pohledávek (B-7). Na přezkumném jednání byl odvolatel osobně přítomen, jak plyne z prezenční listiny.

Teprve dne 27.3.2014 byl soudu I. stupně doručen návrh odvolatele na změnu pořadí pohledávky, který podle tvrzení odvolatele učinil již na přezkumném jednání.

Odvolací soud má za to, že odvolání není důvodné.

Předně je třeba vycházet z toho, že je věcí věřitele, zda vykonatelnou pohledávku přihlásí jako zajištěnou či zda zajištění neuplatní. Pokud věřitel přihlásí pohledávku jako nezajištěnou, jde o jeho svobodný projev vůle, který musí insolvenční správce i soud respektovat a přihlášku pohledávky takto přihlášenou přezkoumat. Z hlediska insolvenčního zákona nic nebrání, aby věřitel uplatnil pohledávku jako nezajištěnou. Pokud věřitel zajištění své pohledávky vůbec neuvede, nebude jej insolvenční správce k doplnění této skutečnosti vyzývat. Pohledávka bude hodnocena jako nezajištěná. Na povinnost uplatnit zajištění svého nároku soud I. stupně upozornil v rozhodnutí o úpadku, když věřitele vyzval ke sdělení zajišťovacích práv váznoucích na věcech, právech, pohledávkách a jiných majetkových hodnotách dlužníka s tím, že pokud tak neučiní, má se za to, že právo na uspokojení ze zajištění nebylo uplatněno. Protože podle § 192 odst. 4 IZ smí věřitel až do skončení přezkumného jednání, dokud nebyla jeho pohledávka zjištěna, měnit výši pohledávky, avšak ust. § 192 odst. 4 Iz nehovoří o změně pořadí, má odvolací soud za to, že ani kdyby odvolatel učinil úkon o změně pořadí pohledávky na přezkumném jednání, nemohlo by takové právní jednání vyvolat žádné účinky.

To, že věřitel může měnit právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění, tedy to, zda takové právo uplatňuje zcela nebo zčásti anebo nikoliv, event. druh zajištění (§ 174 odst. 3 IZ), jen do skončení lhůty určené k přihlášení pohledávek a že se k později provedené změně insolvenční soud nepřihlíží vyslovil odvolací soud již v usnesení ze dne 23.1.2013 sp. zn. KSUL 43 INS 5530/2012, č.j. 1 VSPH 1508/2012-B-20.

Ze shora uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že přihláška pohledávky byla přezkoumatelná a insolvenční správkyně neměla důvod odvolatele vyzvat k její opravě. Skutečnost, že vlivem administrativního pochybení byla pohledávka přihlášena jako nezajištěná, jde tak jen k tíži odvolatele.

Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. srpna 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková