1 VSPH 1353/2013-P50-9
MSPH 96 INS 18470/2012 1 VSPH 1353/2013-P50-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení dlužníka MBM, s.r.o., IČO: 61055310, sídlem Praha 7, Nad Královskou oborou 15, zast. Mgr. Aloisem Šatavou, advokátem, sídlem Praha 1, Truhlářská 13, o odvolání věřitele č. 47 INFOA International, s.r.o., IČO: 26870886, sídlem Dubicko, Družstevní 280, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. července 2013, č.j. MSPH 96 INS 18470/2012-P50-4,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. července 2013, č.j. MSPH 96 INS 18470/2012-P50-4, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze v insolvenčním řízení dlužníka MBM, s.r.o. (dále jen dlužník) rozhodl o tom, že přihláška pohledávky věřitele č. 47 INFOA International, s.r.o. (dále jen odvolatel) ze dne 29.5.2013 ve výši 146.387,-Kč se odmítá a že právní mocí tohoto usnesení účast odvolatele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 29.4.2013 (A-38) zjistil úpadek dlužníka a vyzval věřitele, aby do 30 dnů přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení s poučením o následcích pozdě podané přihlášky. Lhůta k přihlášení pohledávek uplynula dnem 29.5.2013, přičemž odvolatel podal přihlášku k poštovní přepravě až dne 26.7.2013, tedy opožděně. Proto soud I. stupně postupoval podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a rozhodl, jak uvedeno výše.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval obnovení platnosti přihlášky č. P47 podané dne 29.5.2013 s tím, že tato přihláška byla podána řádně, včas a v dobré víře, že ji může podat právnická osoba , což formulář přihlášky přímo nabízí. Uvedl, že již dne 29.5.2013 byl přihlášen prostřednictvím společnosti AVP Total Money, s.r.o., které za tím účelem udělil plnou moc, a že přihláška č. P47 byla vyjmuta ze seznamu přihlášek z důvodu, že právnickou osobu nemůže při podání přihlášky zastupovat jiný subjekt. Žádal odvolací soud o vyjádření, jak je možné zamítnout dříve podanou přihlášku, když formulář přihlášky v části druh zástupce umožňuje možnost volby Jiný druh zástupce-právnická osoba .

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Insolvenčním soudem se dle § 2 písm. b) téhož zákona rozumí soud, před nímž probíhá insolvenční řízení.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 IZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 IZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 IZ).

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

K otázce včasnosti přihlášky se soudní praxe ustálila na tom, že k zachování lhůty pro podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku (§ 136 IZ) postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 IZ), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 IZ) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2008, sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 (R 25/2009), usnesení Ústavního soudu ze dne 26.1.2009, sp. zn. I. ÚS 2536/08).

Ze spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení týkající se dlužníka bylo zahájeno dne 31.7.2012 (A-1). Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku téhož dne ve 9 hod. 54 min. (A-2). Usnesením ze dne 29.4.2013 (A-38), jež nabylo právní moci dne 16.5.2013, rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka a stanovil lhůtu k podání přihlášek. V insolvenčním rejstříku je zveřejnil téhož dne v 15 hod. 4 min. Co se týče tohoto usnesení, je třeba uvést, že nepostrádá žádnou ze zákonem předepsaných náležitostí, jinými slovy obsahuje vše, co podle § 136 odst. 2 IZ obsahovat má, včetně třicetidenní lhůty stanovené k přihlášení pohledávek a poučení o následcích jejího zmeškání. Konec stanovené lhůty připadl v dané věci na středu 29.5.2013.

Nutno vyjít z toho, že koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku, který je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu. Proto i zahájení insolvenčního řízení, od nějž počíná běžet lhůta pro podávání přihlášek, oznamuje insolvenční soud dle § 101 IZ pouze vyhláškou dle § 71 téhož zákona, jež spočívá ve vyvěšení oznámení na úřední desce insolvenčního soudu s jeho současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, s nímž se dle § 74 odst. 1 IZ pojí i účinky doručení písemnosti. Zvlášť doručuje soud vyhlášku o zahájení řízení jen stávajícím účastníkům řízení a dle § 430 IZ známým věřitelům s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska), a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v § 102 IZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku, jímž je stanovena konečná lhůta pro podávání přihlášek do insolvenčního řízení, doručuje soud pouze vyhláškou (dle § 71 IZ) a zvlášť je dle § 138 IZ doručuje pouze dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (dle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili, a jsou tedy již účastníky řízení) a zahraničním věřitelům dle § 430 IZ, a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v § 139 IZ.

Je tedy zřejmé, že pokud se odvolatel s řádně zveřejněnou vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení (trvajícího bezmála 1 rok) ani se zveřejněným rozhodnutím o úpadku a s ním spojenou výzvou k přihlášení pohledávek včas neseznámil, jde tato okolnost-při stávající zákonné úpravě-toliko k jeho tíži. Jelikož prominutí zmeškání této lhůty (i pokud by o ně věřitel dle § 58 o.s.ř. včas požádal) není podle § 83 IZ přípustné, je nezvratný závěr, že přihláška odvolatele podaná po uplynutí stanovené přihlašovací lhůty, nenastolila procesní účinky zákonem s ní spojené, není předmětem insolvenčního řízení a nemůže v něm být přezkoumána ani uspokojována.

V daném případě soud I. stupně nepochybil, když o přihlášce odvolatele (P50-1) a o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení rozhodl podle § 185 IZ, neboť odvolatel podal přihlášku ze dne 29.5.2013 poště k přepravě opožděně až dne 26.7.2013, jak lze zjistit z úředního záznamu (P50-3), a soudu došla dne 29.7.2013, když odvolatel ničím neprokázal své tvrzení o dřívějším včasném podání této přihlášky k poštovní přepravě.

Pokud jde o odvolací argumentaci odvolatele týkající se jiné přihlášky P47 (zjevně včas podané, neboť byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku již dne 5.6.2013), neshledal ji odvolací soud za relevantní pro posouzení včasnosti této druhé (později podané) přihlášky P50. Je tomu tak především proto, že přihláška P47 podaná jiným subjektem AVP Total Money, s.r.o., jak vyplývá z odvolání, byla na pokyn asistenta soudce vyřazena z došlých přihlášek a byla zařazena do rejstříku Nc (P47-1), v jehož rámci byla patrně vyřízena (další osud přihlášky P47 se z obsahu insolvenčního rejstříku již nepodává).

Ohledně přihlášky P47 považuje odvolací soud za vhodnější, aby insolvenční soud v rámci insolvenčního řízení (tedy nikoliv v rejstříku Nc) odvolatele o tom, jak naložil s touto přihláškou, vhodným způsobem vyrozuměl, například usnesením, jímž se upravuje vedení řízení. Proti event. nesprávnému úsudku insolvenčního soudu o tom, že jde o nepřípustnou přihlášku pohledávky, se věřitel může bránit obdobně jako v případě, kdy insolvenční správce postupem podle § 189 odst. 1 IZ nezařadí do seznamu pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení či další pohledávky, u kterých to stanoví zákon, návrhem, aby jeho pohledávka byla zařazena do seznamu přihlášených pohledávek. O tomto návrhu je insolvenční soud povinen rozhodnout usnesením, proti němuž je odvolání přípustné.

K otázce zastupování přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení právnickou osobou odkazuje odvolací soud odvolatele na § 24 odst. 1 o.s.ř., dle něhož se účastník může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí; nejedná-li se o zastupování podle § 26 o.s.ř. nebo podle § 26a o.s.ř., může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. Případy zastupování účastníka právnickou osobou upravují speciální ustanovení § 26 a § 26a o.s.ř., jež však na odvolatele-právnickou osobu (obchodní společnost) nedopadají, přičemž i na takové speciální případy musí pamatovat obecný formulář přihlášky v kolonce Jiný druh zástupce-právnická osoba . Okolnost, že si odvolatel tuto možnost formuláře vyložil jinak, jde toliko k jeho tíži.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a napadené usnesení podle § 219 občanského soudního řádu jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 4. září 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová