1 VSPH 1351/2016-P11-8
KSPH 67 INS 1677/2016 1 VSPH 1351/2016-P11-8

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka: Jaroslav Šťastný, nar. 15. dubna 1967, IČO 48676489, bytem Potěhy 20, o odvolání věřitele č. 10 CLEAR BALANCE, SE, IČO 24811718, sídlem Praha 8, Podlipného 942/11, zast. JUDr. Radkou Kubešovou, advokátkou se sídlem Lázně Toušeň, Ve Dvoře 70, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 67 INS 1677/2016-P11-3 ze dne 8. června 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 67 INS 1677/2016-P11-3 ze dne 8. června 2016 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku odmítl pro opožděnost přihlášku pohledávky věřitele č. 10 CLEAR BALANCE, SE (dále jen věřitel ) a rozhodl, že se k přihlášce nepřihlíží a v bodě II. výroku rozhodl, že právní mocí usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 8.4.2016 č.j. KSPH 67 INS 1677/2016-A-13 rozhodl o úpadku dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a vyzval věřitele dlužníka k přihlašování pohledávek ve lhůtě do 9.5.2016.

Přihláška věřitele byla podána k poštovní přepravě teprve dne 1.6.2016, tedy opožděně.

Pokud šlo o námitky věřitele ve vztahu k důsledkům postoupení spisu dlužníka z Městského soudu v Praze na Krajský soud v Praze, kdy věřitel namítal, že neměl možnost původní spis sledovat prostřednictvím svého vyhledávacího systému, měl soud za to, že bylo věcí věřitele, jakým způsobem insolvenční rejstřík sleduje, že k nezaměnitelnému vyhledávání spisů postačí zadání rodného čísla či identifikačního čísla dlužníka a tzv. kořen spisové značky (1677), který se neměnil po celou dobu trvání insolvenčního řízení. Dovolával-li se věřitel toho, že jím zřízená automatizované databáze po postoupení spisu dlužníka nevyhledala, dovolával se tak nefunkčnosti své databáze, která zjevně pracovala se špatnými vyhledávacími parametry. Zdůraznil, že postoupením věci vždy dojde ke změně spisové značky a že ostatní věřitelé své pohledávky přihlásili včas. Proto postupem podle § 185 IZ přihlášku pohledávky odmítl. isir.justi ce.cz

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a namítal odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. Tvrdil, že přihlašovací lhůtu zmeškal v důsledku nesprávného postupu Ministerstva spravedlnosti při vedení insolvenčního rejstříku, když dlužníkem podaný insolvenční návrh k Městskému soudu v Praze byl na základě usnesení ze dne 28.1.2016 č.j. MSPH 98 INS 1677/2016-A-6 o vyslovení místní nepříslušnosti postoupen Krajskému soudu v Praze, který věci přidělil novou spisovou značku. Věřitel vedl databázi klientů s automatizovaným propojením s funkcí monitoringu insolvenčního rejstříku, který vyhledá všechny klienty, kteří podali vlastní insolvenční návrh nebo pokud se jiný subjekt-věřitel domáhá na základě podaného insolvenčního návrhu rozhodnutí o úpadku dlužníka. Pod sp.zn. MSPH 98 INS 1677/2016 byla věc zaevidována i v databázi věřitele, avšak postoupením věci došlo k přiřazení nové spisové značky KSPH 67 INS 1677/2016 a původní spisovou značku nelze dohledat. V databázi věřitele byla věc vedena i nadále pod původní spisovou značkou, proto funkce stahování změn nemohla správně fungovat, když odkaz na původní spisovou značku již nebyl aktivní. Proto se věřiteli při stahování změn nezobrazila žádná změna v insolvenčním rejstříku, resp. nový zápis v insolvenčním rejstříku. O úpadku dlužníka se věřitel dověděl až při náhodné fyzické kontrole dne 31.5.2016. Dále věřitel namítal nedostatek aktivní legitimace dlužníka k podání návrhu na povolení oddlužení, když měl závazek vzniklý v souvislosti s podnikáním a neměl souhlas věřitele k řešení úpadku oddlužením, a odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 843/2005 ze dne 27.9.2006 a dále dovozoval nepoctivý záměr dlužníka. Namítal rozpor § 136 odst. 3 IZ s ústavním zákonem, který spatřoval v rozdílné délce lhůt pro přihlašování pohledávek u dlužníků, kterým bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a u dlužníků, u kterých byl úpadek řešen jiným způsobem. Dále namítal, že v rozporu s § 430 IZ nebyl vyzván k přihlašování pohledávek, když věřitel je evropskou společností založenou podle Nařízení Rady č. ES/2157/2001 ze dne 8.10.2001 o statutu evropské společnosti, vyvíjí činnost nikoli jen na území ČR a jeho jediným akcionářem je společnost se sídlem na území jiného členského státu EU. Ze shora uvedených důvodů navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 IZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je podle § 419 odst. 1 IZ informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Jeho správcem je Ministerstvo spravedlnosti. Na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba aplikace ISIR, která poskytuje podobné informace jako webové rozhraní aplikace ISIR přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci.

Podle § 430 odst. 1 IZ známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku. Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění (odst. 2). Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odst. 3).

Z obsahu spisu plyne, že usnesením ze dne 8.4.2016 č.j. KSPH 67 INS 1677/2016-A-13 soud zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením a vyzval věřitele dlužníka k přihlašování pohledávek ve lhůtě do 9.5.2016.

Z obsahu napadeného usnesení a podaného odvolání plyne, že důvodem pro odmítnutí přihlášky pohledávky bylo opožděné podání přihlášky pohledávky k poštovní přepravě, což ostatně věřitel v odvolání nezpochybnil, avšak skutečnost, že pohledávka byla do řízení přihlášena opožděně, kladl k tíži specifickým okolnostem řízení spočívajícím v tom, že došlo k postoupení věci z Městského soudu v Praze na Krajský soud v Praze, o čemž nebyl věřitel prostřednictvím databáze klientů napojené na insolvenční rejstřík informován. Další odvolací námitka se vázala k otázce statusu věřitele jako věřitele zahraničního.

Odvolací soud má shodně se soudem I. stupně za to, že za specifickou okolnost řízení nelze brát nikoli neobvyklou procesní situaci, kdy dojde na základě vyslovení místní nepříslušnosti ze strany insolvenčního soudu k postoupení věci na jiný místně příslušný soud. Z obsahu insolvenčního rejstříku plyne, že dlužník byl dohledatelný pod sp.zn. KSPH 67 INS 1677/2016 a pokud databáze, se kterou věřitel pracoval, dohledání nového insolvenčního řízení dlužníka neumožnila, jde to jen k tíži věřitele. Při běžné práci se systémem lze předpokládat, že i v případě nové spisové značky dojde k promítnutí údajů z insolvenčního rejstříku do databáze klientů věřitelů, když jde prakticky o podobnou situaci jako v případě, kdy dojde např. na základě znova podaného insolvenčního návrhu k zahájení dalšího insolvenčního řízení pro téhož dlužníka. Na této skutečnosti nemůže ničeho změnit ani to, že původně vedené insolvenční řízení již není k dispozici, když ostatně ani princip fungování insolvenčního rejstříku není jako takový založen na časově zcela neomezeném trvání zápisů insolvenčních řízení.

Naopak bylo na věřiteli, aby v případě, že v již zahájeném insolvenčním řízení nedocházelo k žádným změnám, aby tomuto řízení věnoval zvýšenou pozornost, když ostatně věřitele jako podnikatele stíhala povinnost péče řádného hospodáře a měl si být vědom toho, že jednotlivé fáze insolvenčního řízení probíhají v určitém časovém sledu, a proto lze předpokládat, že případná nečinnost ve vztahu k událostem zaznamenaným ve spise vzbudí pozornost věřitele, který je nadto vybaven odborným personálním aparátem. Skutečnost, že věřitel provedl fyzickou kontrolu řízení až 31.5.2016, jak sám v odvolání uvedl, a proto podal přihlášku pohledávky zjevně po uplynutí přihlašovací lhůty, jde jen k jeho tíži.

Pokud jde o tvrzení věřitele, že měl být vyzván k podání přihlášky pohledávky, odvolací soud z obsahu výpisu z obchodního rejstříku zjistil, že sídlo věřitele je v České republice, a proto nelze toliko ze zákonem aprobované právní formy (evropská společnost) usuzovat na nutnost postupu podle § 430 IZ a proto nebyl žádný důvod pro výzvu věřitele k přihlašování pohledávky.

Na základě úvah shora uvedených postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. října 2016

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík