1 VSPH 1351/2015-B-22
KSCB 26 INS 6290/2013 1 VSPH 1351/2015-B-22

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníků: a) Jaroslav Dubský, nar. 14. února 1982, b) Michaela Dubská, nar. 11. července 1978, oba bytem 384 11 Malovice, Rábín č.p. 64, okr. Prachatice, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 6290/2013-B-13 ze dne 17. června 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 6290/2013-B-13 ze dne 17. června 2015 se v bodech I. a II. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zrušil schválené oddlužení dlužníků, na jejich majetek prohlásil nepatrný konkurs (body II. a IV. výroku), konstatoval, že účinky usnesení nastávají zveřejněním v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku) a uložil insolvenčnímu správci povinnost předložit zprávu o své činnosti a o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 10.1.2014 (B-7) schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře. Insolvenční správce následně soudu sdělil, že dlužníci neplnili podmínky oddlužení, na účet správce zaslali jen 3 platby, dlužník neplatil ani výživné, na kterém dlužil již před zahájením insolvenčního řízení 24.000,-Kč. Od počátku nebylo poskytováno ani plnění od třetí osoby z darovací smlouvy.

Dlužníci den před konáním jednání (17.6.2015) odpoledne doručili potvrzení o své nemoci, o odročení jednání nežádali a soud rozhodl, že se bude jednat v nepřítomnosti dlužníků. Na jednání správce uvedl, že od podání zprávy se nic nezměnilo, dlužník nenastoupil do zaměstnání, jak tvrdil, od března 2015 nepřišly žádné peníze ani od dlužníků ani od dárce. K 31.5.2015 činil dluh na odměnách správci, výživném a platbách nezajištěným věřitelům 45.000,-Kč. K minimálnímu uspokojení nezajištěných věřitelů a nároků správce by dlužníci museli poskytovat měsíčně částku 6.650,-Kč, což podle dosavadních zkušeností není reálné, když příjem dlužnice je tvořen jen rodičovským příspěvkem a dlužník je nezaměstnaný.

Na základě těchto zjištění soud oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. a) a b) insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) zrušil a na majetek dlužníků prohlásil nepatrný konkurs.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali do bodů I. a II. výroku a namítali, že se před jednáním omluvili z důvodu nemoci a že telefonicky žádali o odročení jednání, namítali porušení práva na projednání věci, že se nemohli vyjádřit. Tvrdili, že insolvenční správce ignoroval jejich návrhy, nebral ohledy na dlužníky ohledně termínů, že dlužník je již zaměstnán a zdroj příjmů je tedy zajištěn, že správce je dobře seznámen s jejich situací a že konkurs by byl zcela bezpředmětný s ohledem na to, že dlužníci nevlastnili žádný movitý či nemovitý majetek. Dále uvedli novou adresu trvalého pobytu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže

a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Nutno zdůraznit, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle ust. § 414 a násl. insolvenčního zákona. K tomu však může dojít, jen pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je přitom soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že dlužník s ním spojené povinnosti v podstatné míře neplní, a že z tohoto důvodu nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů. Pak není důvodu vyčkávat splnění celého splátkového kalendáře a naopak je třeba proces oddlužení za podmínek stanovených v § 418 insolvenčního zákona ukončit. K takovému rozhodnutí učiněnému ve prospěch všech věřitelů nepotřebuje insolvenční soud jako strážce jejich společného zájmu ani návrh žádného z věřitelů.

Na jednání konaném dne 3.9.2015 před odvolacím soudem dlužník namítal, že jeden den pracoval v pivovaru v Protivíně, ale z důvodu, že se zaměstnavatel dlužníka dověděl, že je v insolvenci , byl pracovní poměr dohodou ukončen. Nyní dlužník pracuje u společnosti s ručením omezeným ZEO TRADE v Radčicích, což dokládal dohodou o provedení práce ze dne 17.8.2015. Z těchto důvodů dlužník nezasílal správci finanční prostředky na úhradu závazků věřitelům.

Insolvenční správce sdělil, že dlužníci aktuálně dluží 60.200,-Kč a aby dostáli své povinnosti uhradit minimálně 30 % pohledávek, museli by platit měsíčně částku

7.700,-Kč, dále dlužník dluží částku 9.600,-Kč na výživném. Správce dlužníky o úhradu závazků opakovaně upomínal.

Na základě shora uvedených skutečností dospěl odvolací soud shodně se soudem I. stupně k závěru, že dlužníci dlouhodobě neplní splátkový kalendář a nelze předpokládat, že jej budou schopni v budoucnu řádně plnit, když dlužník není schopen plnit řádně a včas ani vyživovací povinnost a plnění na splátkový kalendář mělo dosud charakter jednorázového plnění, aniž by na splátkový kalendář pravidelně hradili. Dlužníci byli na neplnění povinností ze strany správce upozorněni, avšak splátkový kalendář i přesto nebyl řádně a včas plněn.

Jinak řečeno, protože správnost zjištění soudu I. stupně postavených na zprávách správce o stavu insolvenčního řízení a na obsahu insolvenčního spisu nebyla odvoláním ani jiným způsobem zpochybněna, je odvolací soud přesvědčen o tom, že postupu soudu I. stupně, jenž rozhodl o zrušení schváleného oddlužení také z důvodu podle § 418 odst. 1 písm. b) IZ (tedy, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit) a o prohlášení konkursu na majetek dlužníků, nelze vytknout žádné pochybení. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné v bodech I. a II. výroku potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. září 2015

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová