1 VSPH 135/2016-B-16
KSPL 20 INS 34729/2014 1 VSPH 135/2016-B-16

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka: Pavel Adamec, nar. 31. srpna 1974, bytem Postřekov 353, o odvolání věřitele Komerční banka, a.s., IČO: 45317054, sídlem Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 20 INS 34729/2014-B-9 ze dne 18. prosince 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 20 INS 34729/2014-B-9 ze dne 18. prosince 2015 se v bodech IV. a VI. výroku z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením v bodě I. výroku schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, insolvenčním správcem ustanovil Plzeňská insolvenční, v.o.s. (bod II. výroku), uložil dlužníku povinnost po dobu pěti let platit věřitelům na účet majetkové podstaty ze svých příjmů pravidelnou měsíční splátku ve výši, v jaké lze z těchto příjmů provádět srážky k uspokojení přednostních pohledávek (bod III. výroku), insolvenčnímu správci uložil rozdělit každou splátku k přednostnímu uspokojení věřitelů pohledávek za podstatou a pohledávek jim na roveň postavených a zůstatek rozvrhnout mezi nezajištěné věřitele podle určených procentních poměrů (bod IV. výroku), zjistil další pohledávky dlužníka s tím, že do splátkového kalendáře budou zahrnuty až poté, co věřitelé soudu doloží splatnost pohledávek či odpadnutí odkládací podmínky (bod V. výroku), jako zajištěnou zjistil pohledávku věřitele Komerční banka, a.s. (bod VI. výroku), uložil související povinnosti plátcům mzdy dlužníka, dlužníku a insolvenčnímu správci (body VII. až IX. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 10.4.2015 (A-8) bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Pohledávky věřitele Komerční banka, a.s. (dále jen věřitel ) byla přihlášena jako nesplatná a zajištěná, přímý dlužník svůj závazek aktuálně splácel, po případném doložení splatnosti vznikne věřiteli právo navrhnout správci způsob zpeněžení zástavy k uspokojení zajištěné pohledávky.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a namítal, že přihláškou pohledávky ze dne 28.4.2015 do řízení přihlásil pohledávku ve výši 2.301.086,47 Kč jako pohledávku nezajištěnou majetkem dlužníka, do seznamu přihlášených pohledávek byla pohledávka zařazena jako pohledávka nezajištěná a jako nezajištěná byla i zjištěna na přezkumném jednání dne 16.6.2015. Přes tyto skutečnosti soud nezahrnul pohledávku věřitele do splátkového kalendáře s tím, že se jednalo o pohledávku zajištěnou. Majetek zajišťující pohledávku věřitele však nepatřil do majetkové podstaty dlužníka, a proto se z něj věřitel nemůže v insolvenčním řízení uspokojit. Proto věřitel navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí (odst. 2). Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv (odst. 3).

Podle § 183 odst. 1 IZ přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění.

Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení27), to platí obdobně (odst. 2).

Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy (odst. 3).

O částku, kterou se zajištěnému věřiteli podaří uspokojit svou pohledávku zpeněžením majetku třetí osoby, který slouží k zajištění jeho pohledávky, musí následně snížit svou pohledávku přihlášenou v insolvenčním řízení.

Z obsahu přihlášky pohledávky věřitele plyne, že do řízení přihlásil pohledávku ve výši 2.301.086,47 Kč z titulu smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 28.5.2009 reg.č. 00721092404445, ve znění pozdějších dodatků, na základě které poskytl dlužníku úvěr ve výši 2,5 mil. Kč, pohledávku přihlásil jako zajištěnou jinak než majetkem dlužníka a to zástavní smlouvou ze dne 28.5.2009. Předmětem zajištění byly pozemky parc.č.st. 682, jehož součástí byla stavba Postřekov čp. 353, pozemek par.č. 6/6, zapsáno na LV č. 930, k.ú. Postřekov, (dale jen nemovitosti ).

Z obsahu zástavní smlouvy ze dne 28.5.2009 uzavřené mezi Jiřím a Mariíí Pittnerovými jako zástavci a dlužníkem a Mgr. Kateřinou Šandovou (klienti věřitele) plyne, že zástavci zřídili ve prospěch věřitele zástavní právo k nemovitostem k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru ve výši 2,5 mil. Kč s příslušenstvím a budoucí pohledávky za zástavcem.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že pohledávka věřitele měla být v řízení uspokojena jako nezajištěná, když věřitel neuplatnil v přihlášce pohledávky nárok ze zajištění majetkem dlužníka, ale třetí osoby od dlužníka odlišné.

Na základě shora uvedených skutečností měl odvolací soud odvolání za důvodné, a proto napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. v bodech IV. a VI. výroku zrušil a v tomto rozsahu je podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 1. února 2016

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková