1 VSPH 1336/2012-B-14
KSPL 29 INS 22050/2011 1 VSPH 1336/2012-B-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužnice: Edita Krejčová, nar. 19. srpna 1949, bytem Chodov, Osadní 669, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 22050/2011-B-7 ze dne 1. srpna 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 29 INS 22050/2011-B-7 ze dne 1. srpna 2012 se v bodě II. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením v bodě I. výroku schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, uložil jí hradit věřitelům měsíčně pohledávky v konkrétně uvedeném procentním poměru a zamítl návrh na stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek (bod II. výroku), přiznal insolvenčnímu správci odměnu a náhradu hotových výdajů plus DPH a zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů (bod III. výroku), plátcům mzdy dlužnice přikázal provádět stanovené měsíční srážky a vyplácet je insolvenčnímu správci a další související povinnosti (bod IV. výroku), uložil související povinnosti insolvenčnímu správci (bod V. výroku), věřitelům uložil povinnost sdělit insolvenčnímu správci bankovní spojení pro zasílání plateb a sdělit osoby oprávněné za věřitele jednat (bod VI. výroku) a konstatoval, že insolvenčním správcem je Ing. Petr Kočárek (bod VII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména konstatoval, že dlužnice měsíčně pobírá částku 10.152,-Kč, že sice navrhla nižší než zákonem stanovené měsíční splátky ve výši 3.080,-Kč, avšak celková výše nezajištěných nepodmíněných pohledávek činila 287.550,27 Kč, přičemž ze zabavitelné částky by bylo možno uhradit nezajištěným věřitelům za dobu 5 let částku 184.800,-Kč, sníženou o odměnu a náhradu hotových výdajů správce. Protože nebyl splněn zákonný předpoklad minimální hranice 50 % uspokojení nezajištěných věřitelů v souladu s § 398 odst. 4 IZ, soud návrh na stanovení nižších než zákonem stanovených měsíčních splátek zamítl. Dále soud odůvodnil související výroky rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala do bodu II. výroku. Namítala, že jí bylo doručeno rozhodnutí, že měsíčně bude platit toliko částku 2.000,-Kč, že nemá manžela a měsíční částku ve výši 3.080,-Kč považovala za vysokou s tím, že měsíčně platí nájem ve výši 4.500,-Kč. V doplnění odvolání doručeném soudu dne 7.9.2012 dodala, že je samoživitelka a doložila kopie občanského průkazu a doklady o platbách a další přílohy. Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 398 odst. 4 IZ dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení dlužnice navrhovala, aby byla měsíčně mezi její věřitele rozdělena částka 2.000,-Kč s tím, že odměna insolvenčnímu správci ve výši asi 1.080,-Kč měsíčně již byla zahrnuta do rozpočtu a shora uvedená částka je určena přímo k uspokojení věřitelů. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 22.2.2012 plyne, že ani při zákonné splátce není splněna podmínka uspokojení věřitelů v rozsahu 50 % stanovená v § 398 odst. 4 IZ, a proto nelze návrhu dlužnice na stanovení nižší než zákonem stanovené měsíční splátky vyhovět. Dlužnice rovněž v příloze k doplnění odvolání nazvané Vyjádření k jednání o podmínkách návrhu na povolení oddlužení dne 12.3.2012 sama připustila, že při měsíční splátce 2.000,-Kč mohou být věřitelé uspokojeni v rozsahu 41,2 %, tedy nikoli v rozsahu stanoveném v § 398 odst. 4 IZ.

Odvolací soud shledal usnesení soudu prvního stupně věcně správným, protože návrh dlužnice na určení nižších než zákonem stanovených splátek nesplňuje podmínku uspokojení věřitelů stanovenou v § 398 odst. 4 IZ, dlužnice se nedohodla se svými věřiteli na nižších splátkách, jediným příjmem dlužnice je starobní důchod a není předpoklad, že by mohlo dojít ke zvýšení příjmů dlužnice.

Proto odvolací soud usnesení v rozsahu napadeném odvoláním postupem podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 15. října 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva