1 VSPH 1331/2014-B-33
KSUL 43 INS 12247/2011 1 VSPH 1331/2014-B-33

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenčním řízení dlužnice Jany Kaličiakové, bytem Rumburských hrdinů 692, Nový Bor-Arnultice, o odvolání insolvenčního správce Mgr. Narcise Tomáška, sídlem U Starého mostu 111/4, Děčín, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 12247/2011-B-26 ze dne 11. června 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 12247/2011-B-26 ze dne 11. června 2014 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením rozhodnutím asistenta Mgr. Bc. Petra Blažeje v bodě I. výroku vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce Mgr. Narcis Tomášek vydal zajištěnému věřiteli ACEMA Credit Czech, a.s., IČO 26158761, výtěžek ze zpeněžení nemovitosti, a to bytové jednotky č. 69/3 v budově č.p. 69, na pozemku parc. č. st. 206/1, spolu s podílem na společných částech výše uvedeného domu a pozemku o velikosti ideálních 620/2267, vše zapsáno na LV č. 1383 a 1326, k.ú. Dolní Kamenice, ve výši 282.469,41 Kč. Insolvenčnímu správci soud uložil vydat výtěžek zpeněžení do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí a podat soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že insolvenční správce zařadil do soupisu majetkové podstaty dlužnice bytovou jednotku č. 69/3 v budově č.p. 69, na pozemku parc. č. st. 206/1, spolu s podílem na společných částech výše uvedeného domu a pozemku o velikosti ideálních 620/2267, vše zapsáno na LV č. 1383 a 1326, k.ú. Dolní Kamenice, na které bylo zřízeno zástavní právo pro zajištění pohledávky věřitele ACEMA Credit Czech, a.s. Tato nemovitost byla dne 17.1.2014 zpeněžena prodejem mimo dražbu, přičemž výtěžek zpeněžení činil 300.000,-Kč. Podáním doručeným soudu dne 25.4.2014 doplněným podáním ze dne 16.5.2014 insolvenční správce navrhl, aby soud vyslovil v souladu s ust. § 298 odst. 2 insolvenčního zákona souhlas s vydáním výtěžku ze zpeněžení zajištěných nemovitostí zajištěným věřitelům. Výtěžek zpeněžení určený k vydání zajištěnému věřiteli činí 282.469,41 Kč.

Proti tomuto usnesení se včas insolvenční správce odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že výtěžek zpeněžený určený k vydání zajištěnému věřiteli činí 282.332,-Kč. Argumentoval především tím, že nesouhlasí s výpočtem odměny správce, kdy má za to, že odměna ve výši 2% se vypočte ze základu, který je zůstatkem výtěžku zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením předmětu zajištění, tedy z částky hrubého výtěžku zpeněžení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 298 odst. 1 insolvenčního zákona zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 4). Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti (odst. 5). Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3 (odst. 6). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Pro rozhodnutí o odvolání má odvolací soud za zásadní skutečnost, že napadené usnesení bylo vydáno asistentem soudce Mgr. Bc. Petrem Blažejem. V této souvislosti považoval za nutné připomenout, že podle § 36a odst. 4 a 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, vykonává asistent soudce jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce, a je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.

Ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, ve znění do 31.12.2013, vymezuje, které úkony soudu může provádět vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, přičemž podle písm. p) může v insolvenčním řízení provádět další úkony s výjimkou jednání a rozhodnutí o 1. ustanovení insolvenčního správce, 2. odvolání insolvenčního správce z funkce, 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, 4. zrušení usnesení schůze věřitelů, 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 6. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 7. návrhu na moratorium, 8. tom, že dlužník je v úpadku, 9. zamítnutí insolvenčního návrhu, 10. zrušení úpadku, 11. prohlášení konkursu a o jeho zrušení, 12. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 13. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 14. schválení plánu oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do plánu oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení plánu oddlužení, 15. ukončení provozu dlužníkova podniku, 16. věci samé v incidenčních sporech.

V této souvislosti dlužno též připomenout, že nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 22.5.2013, sp. zn. Pl. ÚS 31/10 uveřejněným ve Sbírce zákonů pod č. 224/2013 Sb. bylo s účinností od 1.1.2014 zrušen § 11 zákona č. 121/2008 Sb. V odůvodnění nálezu přitom Ústavní soud zdůraznil, že vyšší soudní úředník může pro soudce a na jeho odpovědnost jistě připravovat řadu procesních úkonů soudu, nicméně vykonávat tyto úkony svým jménem může pouze v případech úkonů jednoduchých či úkonů rutinní povahy. Složitější záležitosti, vyžadující právní erudici, či situace, v nichž soud nemůže být z povahy věci reprezentován nikým jiným než soudcem (meritorní rozhodnutí, rozhodnutí konečná, významnější rozhodnutí v přípravě jednání), účast vyššího soudního úředníka nepřipouštějí.

Podle § 13 insolvenčního zákona činí asistent soudce insolvenčního soudu jednotlivé úkony insolvenčního řízení z pověření soudce insolvenčního soudu.

Odvolací soud veden názorem Ústavního soudu dospěl k závěru, že vydání rozhodnutí o souhlasu soudu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli podle § 298 odst. 2 insolvenčního zákona, jež vzhledem k obsahu odpovídá svou povahou rozvrhovému usnesení, vyšším soudním úředníkem, resp. asistentem soudce insolvenčního soudu je vyloučeno. Ostatně § 11 písm. m) bod 13. zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, ve znění od 1.1.2014, již výslovně stanoví, že vyšší soudní úředník může v občanském soudním řízení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení a v pověření ze dne 3.1.2013 (B-21) nebylo oprávnění k rozhodnutí o souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli ani uvedeno.

Pro potřeby dalšího řízení odvolací soud konstatuje, že pro stanovení výše odměny správce je podle odvolacího soudu podstatné, že s účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován insolvenční zákon, přičemž dle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že insolvenční zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Proto je nutné stanovit výši odměny správce stanovit podle ust. 298 ve znění platném od 1.1.2014.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným a vzhledem ke zjištěné vadě zmatečnostní povahy vylučující přezkoumání věcné správnosti zrušil napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) a b) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. října 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková