1 VSPH 1328/2013-P3-9
KSHK 40 INS 8729/2011 1 VSPH 1328/2013-P3-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice Ing. Blanky anonymizovano , anonymizovano , bytem Bezručova 99/35, 500 02 Hradec Králové-Pražské Předměstí, o odvolání Ladislava Šubrta, bytem Severní 773, 500 03 Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 8729/2011-P3-4/celk.2 ze dne 9. července 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 40 INS 8729/2011-P3-4/celk.2 ze dne 9. července 2013 se mění tak, že se přihláška pohledávky Ladislava Šubrta v celkové výši 2.006.470,-Kč neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové v insolvenčním řízení dlužnice Ing. Blanky anonymizovano (dále jen dlužnice) ve výroku označeným usnesením rozhodl, že se přihláška pohledávky věřitele č. 3 Ladislava Šubrta (dále jen věřitel) v celkové výši 2.006.470,-Kč odmítá.

V rovině skutkových zjištění vyšel soud z toho, že dne 11.8.2011 došla soudu přihláška pohledávky věřitele ve výši 2.006.470,-Kč, která byla přihlášena jako pohledávka zajištěná1/2 nemovitostí zapsaných na LV 1913 v k.ú. Pražské č. Předměstí. Tato pohledávka byla při přezkumném jednání dne 9.9.2011 insolvenčním správcem popřena co do pravosti i pořadí a o důvodech popření, jakož i svém právu podat žalobu na určení popřené pohledávky byl věřitel vyrozuměn při přezkumném jednání dne 9.9.2011, kterého se osobně účastnil.

Protože věřitel ve lhůtě do 9.10.2011 dle zjištění soudu svoji žalobu na určení pravosti pohledávky nepodal (žaloba byla podána až dne 20.2.2012), soud rozhodl o odmítnutí jeho přihlášky a o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení dle § 185 IZ.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se věřitel včas odvolal a tvrdil, že žalobu na určení pravosti své pohledávky podal ve stanovené lhůtě u insolvenčního soudu, neboť ji podal ve lhůtě 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky insolvenčním správcem. Poukazoval přitom na nesprávné poučení soudu při přezkumném jednání dne 9.9.2011, které nemohlo vyvolat počátek běhu lhůty 30 dnů k podání žaloby. Navrhoval proto, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že se jeho přihláška neodmítá.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Z insolvenčního spisu a veřejně přístupného insolvenčního rejstříku Vrchní soud v Praze zjistil, že usnesením ze dne 14.7.2011 (A-11) bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka. Podáním doručeným soudu dne 11.8.2011 přihlásil věřitel do insolvenčního řízení svou pohledávku v celkové výši 2.006.470,-Kč, která byla při přezkumném jednání dne 9.9.2011 popřena insolvenčním správcem co do pravosti i pořadí. Věřiteli, jenž byl přezkumnému jednání přítomen, bylo dle protokolu dáno poučení, podle něhož je povinen podat ve lhůtě 30 dnů od dnešního jednání žalobu na určení svého práva . Po opakované žádosti věřitele mu byla insolvenčním správcem doručena dne 9.2.2012 výzva k podání incidenční žaloby ze dne 20.10.2011, ve které byl již vyrozuměn nejen o svém právu a lhůtě k podání žaloby, ale též o následcích nesplnění této výzvy. Součástí vyrozumění je i sdělení právního názoru insolvenčního správce, podle kterého byl věřitel o popření své pohledávky řádně poučen již při přezkumném jednání dne 9.9.2011. Žaloba byla věřitelem podána u insolvenčního soudu dne 20.2.2012 (40 ICm 533/2012).

V projednávané věci je pro posouzení důvodnosti podaného odvolání základní otázkou to, zda byl věřitel při přezkumném jednání dne 9.9.2011 řádně poučen o svém právu podat žalobu o určení pravosti své pohledávky. Pouze v takovém případě totiž je možno s účastí věřitele u přezkumného jednání spojovat účinky spočívající v počátku plynutí lhůty k podání incidenční žaloby dle § 198 odst. 1 věty prvé IZ v trvání 30 dnů od přezkumného jednání. V případě absence řádného poučení věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla při přezkumu popřena, by mu totiž počala lhůta k podání žaloby běžet až od okamžiku doručení vyrozumění o popření pohledávky insolvenčním správcem a trvala by 15 dnů dle § 198 odst. 1 věty za středníkem IZ.

Z protokolu o přezkumném jednání, kde je průběh jednání zachycen, vyplývá pouze neúplné poučení věřitele o právu podat žalobu a o lhůtě jejího podání. Z poučení však není zřejmé, vůči komu má žaloba směřovat a jaké jsou právní následky jejího včasného nepodání.

Takové poučení ovšem nesplňuje zákonné náležitosti, které pro poučení stanoví § 13 vyhl. č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona (dále jen insolvenční jednací řád). Podle § 13 odst. 2 insolvenčního řádu je nutno poskytnout (i při jednání) věřiteli, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, alespoň takové poučení, které bude obsahovat informaci o tom, vůči komu má takovou žalobu podat, v jaké lhůtě, a jaký je právní následek nepodání takové žaloby ve stanovené lhůtě.

Pokud soud I. stupně zdůrazňoval, že insolvenční soudkyně poskytla věřiteli při přezkumném jednání řádné poučení o jeho právech a povinnostech a dokládal to prohlášením soudkyně i obsahem vyrozumění insolvenčního správce ze dne 20.10.2011, pak odvolací soud dodává, že není-li řádné poučení zachyceno v protokole o přezkumném jednání (jenž je veřejnou listinou) a obsah poučení daného účastníku je sporný, pak je třeba je v zájmu práva účastníka na spravedlivý proces dle čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a čl. 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vykládat v jeho prospěch.

Proto odvolací soud dospěl k závěru, že úvaha soudu I. stupně o tom, že věřitel nepodal včas svoji žalobu na určení pravosti pohledávky, neobstojí, a incidenční žaloba byla podána ve lhůtě 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky insolvenčním správcem, tedy včas. Včasným podáním incidenční žaloby je zachován stav, kdy se pohledávka věřitele posuzuje jako sporná a o její důvodnosti bude rozhodnuto v zahájeném incidenčním řízení.

Protože důvod pro postup soudu dle § 185 IZ není ze shora popsaných důvodů dán, změnil odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu napadené usnesení a rozhodl o tom, že se přihláška pohledávky věřitele ve výši 2.006.470,-Kč neodmítá. Jeho účast v řízení proto nekončí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. září 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová