1 VSPH 1324/2014-A-12
KSUL 71 INS 13276/2014 1 VSPH 1324/2014-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužníka Miroslava Holuba, bytem Teplická 1190/47, Děčín, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 13276/2014-A-5 ze dne 19. května 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 71 INS 13276/2014-A-5 ze dne 19. května 2014 se m ě n í tak, že se Miroslavovi Holubovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným usnesením uložil Miroslavovi Holubovi (dále jen dlužník), který se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 15.5.2014 domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do tří dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že všechny závazky, které dlužník uvádí ve svém návrhu, pochází z období od 10.12.2013 do 8.4.2014. Současně dlužník v rámci Souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne 9.4.2014, který je přílohou smlouvy o zápůjčce s věřitelem Door Financial, a.s., uvedl, že nežádal a ani zauvažuje o soudním oddlužení. V seznamu majetku uvedl, že v roce 2014 pořídil obývací stěnu Sconto, televizor LG a mikrovlnnou troubu Sencor. Soud dále není zřejmé, ve kterém roce si dlužník pořídil osobní automobil Hyundai Getz, když jeho registrační značka 7U2 2179 spíše odpovídá pořízení vozu výrazně později než v roce 2009, jak uvádí dlužník. Jelikož v tomto případě lze důvodně předpokládat, že je návrhem na povolení oddlužení dlužníkem sledován nepoctivý záměr, proto nelze povolit řešení úpadku oddlužením a úpadek dlužníka bude řešen konkursem. Z tohoto důvodu je nutné v souladu s ust. § 108 insolvenčního zákona zajistit prostředky na hotové výdaje insolvenčního správce a na jeho odměnu, proto dlužníkovi vyměřil zálohu ve výši 30.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužník včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání uvedl, že není osobou samostatně výdělečně činnou, má příjem pouze ze závislé činnosti. Žádný z jeho závazků nepochází z podnikání. Insolvenčním návrhem v žádném případě nesledoval nepoctivý úmysl, své závazky vždy řádně splácel a byl do poslední chvíle přesvědčen, že zvládne i tuto situaci. K vyvrácení domněnky o tom, že automobil byl pořízen později než je uvedeno v seznamu majetku, přiložil zápis, ze kterého je zřejmé, že byla odcizena tabulka s registračním číslem, proto mu byla přidělena nová-na původní automobil. Novým televizorem se snažil přítelkyni zpříjemnit nucený pobyt doma v důsledku rizikového těhotenství. Čestně prohlásil, že nebyl veden nepoctivým úmyslem, pouze chtěl ukončit dluhovou past, do které se dostal.

Vrchní soud v Praze dle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle ust. § 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.1.2014 může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dne 15.5.2014 byl insolvenčnímu soudu doručen insolvenční návrh dlužníka na předepsaném formuláři. Z insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník má vůči šesti věřitelům celkem sedm nezajištěných závazků v celkové výši cca 762.978,-Kč, má jednu vyživovací povinnost a jeho příjem činí 18.400,-Kč.

Odvolací soud konstatuje, že závěr soudu prvního stupně o tom, že návrhem na povolení oddlužení dlužník sleduje nepoctivý záměr, je předčasný. Okolnosti, kterými soud prvního stupně tento závěr odůvodnil, například domněnka o stáří automobilu, či časové období, kdy vznikly dlužníkovy závazky, samy osobě tento pro závěr nepostačují. Měl-li soud prvního stupně pochybnosti, o tom, zda je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, bylo spíše vhodné oddlužení povolit a v souladu s ust. § 397 insolvenčního zákona prozkoumá tuto otázku schůze věřitelů.

Pro rozhodnutí o povinnosti zaplatit zálohu je podstatné, zda lze očekávat řešení úpadku dlužníka oddlužením. Z údajů uvedených v insolvenčním návrhu vyplývá, že celkový měsíční příjem dlužníka činí 18.400,-Kč, má jednu vyživovací povinnosti. Jeho nezajištěné závazky činí celkem 762.978,-Kč. Z toho odvolací soud dovodil, že by měsíční splátka v daném případě při splnění podmínek vymezených v ust. § 279 odst. 1 občanského soudního řádu mohla činit až 7.569,-Kč a dlužník by za pět let měl být schopen splatit 454.140,-Kč, zatímco 30% jeho nezajištěných závazků činí 228.893,-Kč. V rozdílu splacené částky a částky 454,154,-Kč, tj. 225.246,-Kč, je současně i zdroj pro přednostní úhradu odměny a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 99.674,-Kč včetně daně z přidané hodnoty.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že je zde odůvodněný předpoklad, že dlužník bude schopen uspokojit pohledávky svých (nezajištěných) věřitelů minimálně v 30% rozsahu a že jeho úpadek může být řešen oddlužením. S ohledem na výše citovanou právní úpravu shledal odvolací soud, že nejsou dány podmínky k tomu, aby po dlužníkovi bylo požadováno zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníků důvodným a podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil napadené rozhodnutí a rozhodl o tom, že se dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 26. září 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková