1 VSPH 1314/2017-B
KSHK 45 INS 27981/ 2015 č. j. 1 VSPH 1314/2017-B 37

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy ]UDr.]iřího Goldsteina a soudců ]UDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky vinsolvenčním řízení dlužnice Soni Střečkové, nar. 17. cervence 1963, bytem ]iskrova 171,

Úpice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové čj. KSHK 45 lNS 27981 /2015 B -25 ze dne 16. června 2017 takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 45 INS 27981/2015 B 25 ze dne 16. června 2017 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízeni.

Odůvodněnh

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 45 INS 27981/2015 B 25 ze dne 16.6.2017 v bodě 1. výroku neschválil oddlužení Soni Střečkové (dále dlužnice), na její majetek prohlásil konkurs (bod ll. výroku), který bude projednáván jako nepatrný (bod llI. výroku) a uvedl, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 17.12.2015 (č.d. A 6) zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením. Na přezkumném jednání konaném dne 5.4.2016 byly zjištěny nezajištěné pohledávky sedmi věřitelů v celkové výši 269.541,85 Kč. Dlužnice dále sdělila soudu, že od 1.4.2016 pracuje v pekárně vTrutnově. Do 20.3.2016 pracovala v družstvu COOP Dvůr Králové n. L., kde měla čistý měsíční příjem přes 10.000,- Kč. Dne 2.6.2016 dlužnice soudu oznámila, že opět změnila zaměstnavatele a nyní pracuje pro společnost ZEMAN maso uzeniny, a.s., kde její hrubá mzda činí 10.500,-Kč měsíčně. jelikož tento příjem nedostačoval k uspokojení alespoň 30 0/o nezajištěných pohledávek, vyzval dne 21.9.2016 soud dlužníci k navýšení tohoto příjmu a zároveň ji poučil o následcích takového nedoložení. Dlužnice reagovala podáním ze dne 21.10.2016 a 31.10.2016, v nichž soud informovala o uzavření nové pracovní smlouvy se společností BILLA, spol. s r.o., kde její příjem dosahuje 14.000, Kč hrubého měsíčně. Dne 8.11.2016 soudu doručilo družstvo COOP Dvůr Králové n. L., podání, v němž uvádí, že eviduje za dlužníci novou pohledávku ve výši 32.933, -Kč (manko a úhrada pokuty). Na toto dlužnice podáním ze dne 1.12.2016 reagovala tak, že tuto pohledávku nebude schopna v průběhu insolvenčního řízení uhradit. Po dotazech na bývalé zaměstnavatele dlužnice soud zjistil, že průměrný příjem dlužnice ve společnosti ZEMAN maso-uzeniny, a.s. byl 11.100; Kč hrubého měsíčně, vBlLLA, spol. s r.o. pak 6.500,- Kč hrubého měsíčně a u jejího současného zaměstnavatele společnosti TAKATA Parts, s.r.o. 6.000, Kč hrubého měsíčně. Ze Zprávy insolvenčního správce ze dne 7.4.2017 pak vyplývá, že dlužnice rovněž nehradí zálohy na náklady insolvenčního řízení, kde dluží již 10.890, Kč. Soud proto uzavřel, že dlužnice není schopna uhradit alespoň 30 % pohledávek nezajištěným věřitelům a nadto její chování ukazuje na lehkomyslný a nedbalý přístup, když neplatí zálohy na náklady insolvenčního řízení, vznikl jí nový dluh u družstva COOP Dvůr Králové n. L. a neustále střídá zaměstnání; v souladu s ust. Š 405 odst. 1 insolvenčního zákona proto neschválil její oddlužení

' a na její majetek prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala. Argumentovala tím, že ze zdravotních důvodů musela ukončit pracovní poměr ve společnosti TAKATA Parts, s.r.o., nicméně si hledá jiné zaměstnání.

Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 26.8.2017 pak dlužnice zaslala mzdový výměr od zaměstnavatele společnosti Randstad, s.r.o., který zní od 1.9.2017 na částku 14.231,- -Kč hrubého měsíčně.

Vrchní soud vPraze, aniž nařizoval jednání (ust. 594 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. Š 212 o.s.ř. a shledal odvolání dlužnice důvodným.

Podle ust. 5405 insolvenčního zákona insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odst. 1). jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odst. 2).

Podle ust. Š 395 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Tyto podmínky přípustnosti oddlužení soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení, tak ve fázi insolvenčního řízení následující po povolení oddlužení.

Odvolací soud ze spisu ověřil, že usnesením ze dne 17.12.2015 (č.d. A 6) soud prvního stupně zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho řešení oddlužením. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 14.3.2016 (č.d. B 1) vyplynulo, že příjem dlužnice nepostačuje ke splacení alespoň 30 % nezajištěných pohledávek, soud proto výzvou ze dne 21.9.2016 (č.d. B-8) dlužníci vyzval k navýšení příjmu a poučil ji o následcích v případě, že toto neučiní. Ze spisu dále vyplývá, že dlužnice postupně pracovala u COOP Dvůr Králové n. L., družstvo, společností Pekárny a cukrárny Náchod, a.s., ZEMAN maso uzeniny, a.s., BILLA, spol. s r.o. a TAKATA Parts s.r.o., příjem z těchto zaměstnání však ke splacení alespoň 30 % nezajištěných pohledávek nepostačoval. Jak ale vyplývá z posledního dlužnicí zaslaného mzdového výměru, pracuje dlužnice v současnosti pro společnost Randstad, s.r.o., kde by byl její příjem po odečtení částky odpovídající záloze na náklady insolvenčního řízení dostačující, když by takto měla být schopna splatit až 37,73 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Pokud jde o lehkomyslný přístup dlužnice k plnění povinností v insolvenčním řízení, soud prvního stupně argumentoval především tím, že dlužnice neplatila zálohy na náklady řízení insolvenčnímu správci a že jí vznikl nový dluh vůči COOP Dvůr Králové n. L., družstvo, který

PUluauu ? u..-;

1 VSPH 1314 /2017 dosud nezaplatila. Tyto pochybení dlužnice považuje sice odvolací soud za relevantní, nicméně bez dalšího za nedostatečná pro závěr o nedbalém či lehkomyslném přístupu dlužnice.

Na základě uvedeného odvolací soud napadené rozhodnutí podle ustš 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně podle ust. Š221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení.

V něm soud prvního stupně především zhodnotí, zda v souladu s výše uvedeným je ekonomická nabídka dlužnice dostatečná, zda dlužnice po získání nového zaměstnání řádně hradí zálohy na náklady insolvenčního řízení a pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku a zda řádně

. plní povinnosti uložené jí soudem a spolupracuje s insolvenčním správcem. P 0 u č e n i : Proti tomuto usnesení e 72 z' dovolání přípustné. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění vinsolvenčnírn rejstříku ($ 71 odst. 2 a $ 74 odst. 1 IZ); osobám uvedeným v $ 75 odst. 2 lZ se doručuje i zvláštním způsobem.

V Praze dne 7. prosince 2017

JUDr.]iři Goldstein,v.r. předseda senátu



Za správnost vyhotovení:

] . Vlará/éavá