1 VSPH 1314/2014-P6-14
MSPH 99 INS 10590/2014 1 VSPH 1314/2014-P6-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužnice: Lenka Klásková, nar. 22. června 1966, bytem Praha 10, Frostova 333, o odvolání věřitele č. 6 Bohemia Faktoring, s.r.o., IČO 27242617, sídlem Praha 1, Letenská 121/8, zast. Mgr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem Praha 1, Jáchymova 2, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 10590/2014-P6-8 ze dne 9. června 2014,

t a k t o:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 10590/2014-P6-8 ze dne 9. června 2014 se m ě n í tak, že se řízení o přihlášce pohledávky ve výši 145.687,42 Kč věřitele č. 6 Bohemia Faktoring, s.r.o. ze dne 15. května 2014 nezastavuje a účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení v rozsahu této pohledávky nekončí.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením zastavil řízení o přihlášce věřitele č. 6 Bohemia Faktoring, s.r.o. ve výši 145.687,42 Kč a rozhodl, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení zejména uvedl, že věřitel č. 6 přihlásil dne 13.5.2014 do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 48.912,02 Kč, kterou za něj podal právní zástupce JUDr. Ing. Karel Goláň, Ph.D., a dále přihlásil dne 15.5.2014 pohledávku ve výši 145.687,42 Kč, kterou za něj podal právní zástupce Mgr. Robert Němec, LL.M.

Soud odkázal na § 24 odst. 1 o.s.ř. a měl za to, že na základě plné moci ze dne 17.10.2013 udělené JUDr. Goláňovi byla vypovězena plná moc ze dne 23.8.2011 udělená Mgr. Němcovi. Soud se snažil tento nedostatek podmínek řízení odstranit výzvou ze dne 27.5.2014, což se nezdařilo. Věřitel č. 6 soudu sdělil, že obě pohledávky se od sebe liší, vznikly na základě různých právních titulů a byly vymáhány různými osobami.

Soud vysvětlil, že účastník řízení může být zastoupen jen jedním zástupcem bez ohledu na to, kolik nároků v řízení uplatňuje. Protože pozdější plnou mocí byla vypovězena plná moc dřívější, soud řízení o přihlášce pohledávky přihlášené zástupcem bez oprávnění zastavil.

Proti tomuto usnesení se věřitel č. 6 včas odvolal. Namítal, že přihlásil do řízení dva různé nároky, že zákon nezakazuje přihlásit více nároků, a proto mohou být tyto nároky přihlášeny i různými právními zástupci. Odkázal na řízení vedené pod sp. zn. KSOS 25 INS 29423/2012 a dodal, že v bankovním sektoru jsou běžně různé pohledávky vymáhány různými právními zástupci. Trval na tom, aby byl ohledně pohledávky ve výši 145.687,42 Kč jeho právním zástupcem Mgr. Němec. Dále namítal vady výzvy soudu I. stupně a odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2352/2000 ze dne 27.11.2011 a navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 7 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu4 týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 24 odst. 1 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále též o.s.ř.) se účastník může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 13.5.2014 podal JUDr. Goláň jako právní zástupce věřitele č. 6 na základě plné moci ze dne 17.10.2013 přihlášku pohledávky z titulu smlouvy o běžném účtu a exekučních nákladů ve výši 4.186,60 Kč a dne 15.5.2014 přihlásil Mgr. Němec jako právní zástupce věřitele č. 6 na základě plné moci ze dne 23.8.2011 do řízení pohledávku z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užití karty ve výši 145.687,42 Kč.

Usnesením ze dne 27.5.2014 (P6-4) soud I. stupně vyzval věřitele č. 6 ke sdělení, kdo je oprávněn jej v řízení zastupovat. Věřitel podáním ze dne 2.6.2014 sdělil, že podal dvě různé přihlášky, každá vznikla na základě jiného právního titulu a každá byla předána k vymáhání jinému právnímu zástupci.

Podle názoru odvolacího soudu jsou též v insolvenčním řízení uplatitelné závěry, k nimž dospěl pro potřeby řízení dle zákona o konkursu a vyrovnání Nejvyšší soud, jenž v usnesení ze dne 27.11.2001, sp. zn. 29 Cdo 2352/2000 mimo jiné dovodil, že: I. Je-li žaloba (jiný návrh na zahájení řízení) podepsána pouze tvrzeným zástupcem žalobce (navrhovatele) na základě plné moci, který ani přes opatření soudu dle § 104 odst. 2, věty první, o.s.ř. toto zastoupení nedoložil, soud řízení dle § 104 odst. 2, věty třetí, o.s.ř. zastaví. Dokud není tento nedostatek podmínky řízení odstraněn, soud nepřihlíží ani k tvrzenému procesnímu nástupnictví na straně žalobce. II. Jestliže žalobce (navrhovatel) zareaguje na výzvu soudu k doložení zastoupení tím, že opatří žalobu (jiný návrh na zahájení řízení), svým podpisem, soud na něj bude nadále pohlížet jako na nezastoupeného, překážka bránící projednání a rozhodnutí věci tím však odpadne. III. Stejné účinky jako dodatečný podpis žaloby (jiného návrhu na zahájení řízení) žalobcem (jiným navrhovatelem) má i to, že se účastník řízení s podáním, jímž se zahajuje řízení, vlastnoručně podepsaným podáním ztotožní.

Soud I. stupně založil napadené usnesení na tom, že pluralita právních zástupců věřitele není v insolvenčním řízení možná. Odvolací soud má za to, že tento závěr je ve smyslu shora uvedeného závěru rozhodnutí Nejvyššího soudu správný, což znamená, že pro potřeby tohoto řízení bude (neudělí-li dodatečně plnou moc pro konkrétního jednoho zástupce) na odvolatele nahlíženo jako na věřitele nezastoupeného, neboť vskutku, bez ohledu na to, kolik nároků a kolika přihláškami věřitel v insolvenčním řízení uplatnil, může být vždy pro potřeby vlastního insolvenčního řízení zastoupen jen jedním zástupcem, a jen ten za něho bude jednat.

Pokud se pak ale tento věřitel ve svém podání z 2.6.2014 (P6-5) k oběma nárokům přihlásil, lze dovodit, že se ve smyslu bodu III.citovaného rozhodnutí s těmito pohledávkami ztotožnil a pro jejich odmítnutí, resp. k odmítnutí přihlášky, zastavení insolvenčního řízení o ní či ukončení jeho účasti není dán důvod.

Pro potřeby případného incidenčního sporu lze ještě pro úplnost uvést, že byť je ten dle § 160 odst. 1 IZ projednán v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu, jde zároveň o spor, kde platí i zásady občanského soudního řízení a kde účastníci mají rovné postavení (§ 18 odst. 1 o.s.ř.). Není-li tedy insolvenční správce v incidenčních sporech co do možnosti různého zastupování v každém z nich omezen, nelze nahlížet jinak na danou problematiku ani u žádného z věřitelů.

Ze shora uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a napadené usnesení změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 28. srpna 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková