1 VSPH 1305/2012-A-17
KSUL 79 INS 13533/2012 1 VSPH 1305/2012-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení manželů-dlužníků: a) Ivana Lafatová Kotoučková, nar. 9. května 1965, bytem Měcholupy, Milošice 16, b) Michal Lafata, nar. 15. června 1971, bytem Měcholupy, Milošice 16, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 13533/2012-A-12 ze dne 13. srpna 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 13533/2012-A-12 ze dne 13. srpna 2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením zastavil insolvenční řízení dlužníků pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení (bod I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů insolvenčního řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 4.6.2012 mu byly doručeny insolvenční návrhy dlužníků spojené s návrhy na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 27.6.2012 (A-9) soud dlužníkům uložil povinnost uhradit společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení, které bylo dlužníkům doručeno vhozením do domovní schránky dne 29.6.2012 a nabylo právní moci dne 17.7.2012. Lhůta k úhradě zálohy marně uplynula dne 20.7.2012.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a namítali, že mají zvýšené náklady na výdaje spojené s chodem domácnosti, vzali si úvěry a dostali se do dluhové pasti. Příjem dlužnice činí asi 9.000,-Kč měsíčně, příjem dlužníka činí asi 10.000,-Kč měsíčně. Dodali, že prostředky na úhradu zálohy nemají. Proto navrhovali, aby odvolací soud posoudil napadené usnesení ve shora uvedených souvislostech, zjistil jejich úpadek a povolil jeho řešení oddlužením.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Z obsahu usnesení ze dne 27.6.2012 (A-9) plyne, že dlužníkům byla uložena povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení, které bylo dlužníkům doručeno vhozením do domovní schránky dne 29.6.2012, nabylo právní moci dne 17.7.2012 a lhůta ke splnění uložené povinnosti marně uplynula dne 20.7.2012, aniž by záloha byla v této lhůtě zaplacena. Dlužníci zálohu neuhradili ani po uplynutí lhůty k plnění uložené povinnosti, ačkoli byli poučeni o možnosti zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy.

Jestliže není ve stanovené lhůtě splněna povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je na úvaze soudu, zda před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastaví, anebo přikročí k jejímu vymáhání. Vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Je-li však insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ zjištění jeho úpadku, ať již lze očekávat jeho řešení oddlužením (jehož se v daném případě dlužníci domáhají), anebo konkursem, nepřichází v úvahu zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání dlužníku uložené zálohy v průběhu řízení. Trvá totiž účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení, jenž spočívá v zákazu provedení výkonu rozhodnutí či exekuce postihující majetek dlužníka, či jiný majetek náležející do majetkové podstaty (§ 109 odst. 1 písm. c/ IZ). Za trvání konkursu dlužníka je podle § 267 IZ provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihující majetek náležející do jeho majetkové podstaty umožněno toliko ve vztahu k pohledávkám, u nichž to zákon výslovně stanoví-to ovšem není případ nároku z titulu zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Za této situace tedy soud prvního stupně postupoval správně, když insolvenční řízení dlužníků zastavil. Protože k rozhodné změně stavu věci nedošlo ani v průběhu odvolacího řízení, odvolací soud napadené usnesení podle § 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že zastavení řízení nebrání tomu, aby po nabytí právní moci tohoto usnesení dlužníci podali návrh na zahájení insolvenčního řízení opětovně (po shromáždění potřebných prostředků na zaplacení zálohy).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 8. října 2012

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Chalupová