1 VSPH 1303/2012-A-33
KSPH 39 INS 10107/2012 1 VSPH 1303/2012-A-33

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužníka: Carolina Centrum, s.r.o., identifikační číslo 27955320, sídlem Ořech, Klikatá 206, zast. JUDr. Tomášem Jírou, advokátem se sídlem Praha 6, Tychonova 44/3, o insolvenčních návrzích věřitelů: a) HAIL FAMILY, s.r.o., identifikační číslo 29026369, sídlem Praha 9, Podnikatelská 539, zast. JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem se sídlem Brno, Slovákova 357/8, b) HARM, s.r.o., identifikační číslo 25706977, sídlem Praha 5, Vrážská 1562/24a, zast. JUDr. Miluší Jiráskovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Vrážská 1562/24a, o odvolání navrhovatele a) proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 10107/2012-A-18 ze dne 22. června 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 10107/2012-A-18 ze dne 22. června 2012 se zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zamítl insolvenční návrh, navrhovateli HAIL FAMILY, s.r.o. (dále jen navrhovatel a ) uložil povinnost uhradit dlužníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13.080,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení (bod II. výroku) a dále navrhovateli a) uložil povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že podáním ze dne 24.4.2012 se navrhovatel domáhal zjištění úpadku dlužníka a jeho řešení konkursem. Tvrdil, že má za dlužníkem pohledávku z titulu smlouvy o dílo ve výši 310.000,60 Kč (neuhrazený zbytek ceny za dílo vyúčtované fakturou č. F 2011/057 splatnou dne 2.1.2012) a jako další pohledávku uvedl nedoplatek ceny za dílo ve výši 5.081.124,-Kč splatnou k 20.4.2012 podle faktury č. F 2012/010, která byla nahrazena fakturou vyčíslenou na částku 3.625.724,80 Kč se splatností k 25.5.2012. Jako další věřitele navrhovatel a) uvedl FREEZART PLUS, a.s. a OMISTAV, s.r.o.

Dlužník považoval insolvenční návrh za nedůvodný, tvrdil, že oproti částce 310.000,-Kč započetl smluvní pokutu ve stejné výši za dva měsíce prodlení se stavbou vyúčtovanou navrhovateli a) fakturou č. 110100004 ze dne 15.11.2011. Druhou tvrzenou pohledávku činil dlužník spornou z důvodu, že vyúčtování provedené navrhovatelem a) nevycházelo ze zjišťovacího protokolu odsouhlaseného objednatelem-dlužníkem, který odsouhlasil toliko částku 3.624.724,80 Kč. Ohledně dalšího označeného věřitele dlužník tvrdil, že o jeho pohledávce je veden spor u Krajského soudu v Praze, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Zůstatek na účtu dlužníka činil dle zjištění soudu částku 5.072.885,72 Kč. Dlužník vlastnil pozemky a rozestavěné budovy v k.ú. Ruzyně, na kterých vázlo zástavní právo pro pohledávku WPB Capital spořitelní družstvo.

Soud měl za prokázáno, že pohledávka ve výši 310.000,-Kč zanikla zápočtem. Druhou pohledávku nepovažoval soud za splatnou, protože její splatnost nastala až 25.5.2012 a v době rozhodnutí soudu proto nebyla 30 dnů po lhůtě splatnosti. Proto soud insolvenční návrh zamítl a dlužníkovi přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení se navrhovatel a) včas odvolal do všech bodů výroku. Popíral existenci pohledávky dlužníka, kterou dlužník doložil toliko fakturou č. 11010004 splatnou dne 29.11.2011, a tvrdil, že dlužník uznal svůj závazek uhradit částku 3.625.724,80 Kč, a proto byl vystaven dobropis a dlužníkovi byla zaslána nová faktura. Splatnost nové faktury vystavené pro částku 3.624.724,80 Kč byla určena na 25.5.2012 jen z účetních důvodů. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dne 31.8.2012 byl soudu doručen další insolvenční návrh navrhovatele HARM, s.r.o. (dále jen navrhovatel b ), který tvrdil, že má za dlužníkem pohledávku z titulu smlouvy o dílo č. 2011-CC1 ze dne 9.3.2011 ve výši 15.691.728,60 Kč. Jako další věřitele uvedl HAIL FAMILY, s.r.o. a FREEZART PLUS, a.s.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Insolvenční řízení nelze zahájit ex offo, ale toliko na návrh účastníka. Úspěch věřitele, jenž se domáhá vydání rozhodnutí o úpadku, závisí v tomto řízení nejen na tom, zda bude osvědčen úpadek osoby, proti níž návrh směřuje, ale předpokladem dosažení pro navrhovatele příznivého výsledku řízení je i to, že prokáže, že k podání návrhu je oprávněn. Proto zákon vyžaduje, aby navrhovatel doložil, že proti dlužníkovi má splatnou pohledávku (§ 105 IZ), tj. aby připojil ke svému návrhu veškeré listiny, z nichž lze spolehlivě učinit závěr o existenci jeho splatné pohledávky. Za doloženou tak lze mít jen takovou splatnou pohledávku, o které není z věřitelem předložených listin zásadních pochyb. V případě, že se mu nepodaří prokázat oprávnění k podání návrhu (jinými slovy, nedoloží-li existenci splatné pohledávky vůči dlužníkovi), musí soud insolvenční návrh zamítnout dle § 143 odst. 2 IZ bez ohledu na to, zda z dalších zjištění lze usuzovat na úpadek dlužníka.

Doložením splatné pohledávky vůči dlužníku navrhující věřitel jednak prokazuje své oprávnění podat insolvenční návrh (aktivní legitimaci), a jednak zčásti poskytuje skutkový podklad pro zkoumání tvrzeného dlužníkova úpadku či hrozícího úpadku podle § 3 IZ, jejichž zjištění založené osvědčením nebo dokazováním rozhodných skutečností je základním předpokladem podmiňujícím rozhodnutí o úpadku dle § 136 odst. 1 IZ.

Pro přezkoumání napadeného usnesení, k němuž dal svým odvoláním podnět navrhovatel a), je podstatná skutečnost, že po vydání tohoto usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o insolvenčním návrhu tohoto navrhovatele jinak než rozhodnutím o úpadku (totiž zamítnutím jeho návrhu), a jež dosud nenabylo právní moci, podal insolvenční návrh směřující proti témuž dlužníku navrhovatel b). Dle § 107 IZ tato osoba okamžikem doručení návrhu soudu (ke dni 31.8.2012) jako další insolvenční navrhovatel přistoupila k danému insolvenčnímu řízení zahájenému k návrhu navrhovatele a). Jakkoli pro tohoto dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení daný v době jeho přistoupení k řízení (§ 107 odst. 2 IZ), stává se tímto okamžikem jeho účastníkem se všemi procesními právy a povinnostmi příslušejícími insolvenčnímu navrhovateli, včetně práva podat proti již vydanému rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu odvolání (má-li k tomu dle § 107 odst. 3 IZ odvolací lhůtu ještě otevřenu), a jeho insolvenční návrh se stává spolu s původním návrhem procesním podkladem pro zkoumání podmínek pro rozhodnutí o úpadku dlužníka, jehož se spolu s původním navrhovatelem v daném (dosud neskončeném) insolvenčním řízení domáhá. Proto také musí být stejnopis insolvenčního návrhu dalšího navrhovatele dlužníku i dosavadnímu navrhovateli vždy do vlastních rukou doručen (§ 107 odst. 5 IZ).

Pro poměry posuzované věci to znamená, že byť navrhovatel b) proti napadenému usnesení odvolání nepodal (a učinit tak dle § 107 odst. 3 věty druhé IZ ani nemohl, když v okamžiku jeho přistoupení k řízení bylo již toto usnesení oběma stávajícím účastníkům doručeno a odvolací lhůta počítaná od jeho doručení poslednímu z nich uplynula), je nutno vzít při přezkoumání napadeného usnesení v potaz i insolvenční návrh tohoto dalšího navrhovatele, a to i z hlediska zkoumání prvotního předpokladu úspěchu insolvenčních návrhů v řízení podaných, jenž spočívá v osvědčení existence splatné pohledávky vůči dlužníku svědčící alespoň jednomu z insolvenčních navrhovatelů. Z uvedeného plyne, že napadené usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro neosvědčení aktivní legitimace navrhovatele a) nemůže obstát v případě, že tato legitimace svědčí navrhovateli b), který k řízení přistoupil. V daném případě však navrhovatel b) přistoupil k insolvenčnímu řízení až po vydání napadeného usnesení, a proto se soud prvního stupně jeho insolvenčním návrhem (zjevně právně perfektním) nemohl zabývat a projednat ho (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12.12.2008, sp. zn. KSHK 42 INS 1655/2008, 1 VSPH 201/2008-A a ze dne 14.9.2011, sp. zn. MSPH 93 INS 13580/2010, 3 VSPH 915/2011-A).

V případě přistoupivšího navrhovatele b) přitom nelze vyloučit, že svoji legitimaci k podání insolvenčního návrhu obhájí, a v takovém případě by bylo nutno zjišťovat na podkladě obou dosud podaných návrhů i tvrzený úpadek dlužníka, jímž se soud prvního stupně s ohledem na závěr o neosvědčení aktivní legitimace původního navrhovatele dosud nikterak nezabýval. Stane-li se tak, což bude zřejmé až poté, co u soudu prvního stupně dlužníku návrh navrhovatele b) s výzvou k vyjádření doručí (zatím tak v rozporu s § 107 odst. 5 IZ neučinil), a setrvá-li zároveň dlužník na svém stanovisku, že v úpadku není, bude zřejmě nutno nařídit k projednání podaných insolvenčních návrhů ve smyslu § 133 odst. 1 IZ jednání stran zjišťování tvrzeného úpadku.

Dalším důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí je skutečnost, že v době rozhodování odvolacího soudu již neobstojí ani argumentace, že navrhovatel a) nemá vůči dlužníku žádnou splatnou pohledávku, neboť pokud soud uzavřel, že splatnost druhé pohledávky v řádech milionů korun nastala 25.5.2012 , pak by bylo lze ohledně této v říjnu 2012 dovodit, že je splněna nejenom podmínka dlužníkova prodlení delšího třiceti dnů (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ), ale i domněnka

úpadku v důsledku neplnění závazku po dobu delší tří měsíců (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ).

Z uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení zrušil a v souladu s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 17. října 2012

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová