1 VSPH 1295/2012-A-23
MSPH 78 INS 15857/2012 1 VSPH 1295/2012-A-23

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka: DUBEN & PARTNERS, s.r.o., se sídlem Domažlická 1256/1, 130 00 Praha 3-Žižkov, IČO 28975936, zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem se sídlem Marešova 304/12, Brno, zahájené na návrh a) Česká Doka bednicí technika, s.r.o, IČO 49616471, sídlem Za Avií 868, Praha 9-Čakovice, zastoupeného Mgr. Ing. Martinem Černým, advokátem se sídlem Chodská 1281/30, Praha 2, b) dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 15857/2012-A-17 ze dne 16. srpna 2012,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 15857/2012-A-17 ze dne 16. srpna 2012 se m ě n í tak, že se navrhovatelům a), b) ukládá povinnost uhradit společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil dlužníku povinnost hradit zálohu ve výši 50.000,-Kč ve lhůtě 5 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména odkázal na § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) s tím, že dlužník vlastní pouze movitý majetek a řadu pohledávek, které bude třeba v průběhu insolvenčního řízení vymáhat. Bude třeba prověřit, zda neučinil úkony zkracující majetkovou podstatu, a k tomu bude třeba zajistit prostředky insolvenčnímu správci. Je možné, že ze složené zálohy bude třeba hradit i výdaje na odměnu a náhrady nákladů insolvenčního správce, neboť není jisté, zda a v jaké výši se podaří zpeněžit majetek dlužníka. Proto soud uložil dlužníku zaplacení zálohy v maximální zákonné výši 50.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, namítal, že pouze přistoupil k insolvenčnímu návrhu podanému věřitelem Česká Doka bednicí technika, s.r.o. Proto navrhl změnu usnesení soudu I. stupně tak, aby zálohu 50.000,-Kč byli dlužník i věřitel Česká Doka bednicí technika, s.r.o. povinni zaplatit společně a nerozdílně.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání je důvodné.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Z dlužníkova insolvenčního návrhu a jeho příloh vyplývá, že dlužník vlastní movité věci v hodnotě 287.938,33 Kč a pohledávky ve výši 4.392.494,72 Kč. Dlužník má proti tomu třicet devět věřitelů s výší jejich závazků cca 19.363.000,-Kč.

V případě řešení úpadku konkursem náklady insolvenčního řízení představují mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, jež dosahuje dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč. Soud prvního stupně postupoval správně, když dlužníkovi povinnost k zaplacení zálohy insolvenčního řízení uložil, nicméně s ohledem na okolnosti věci, jimiž jsou majetkové poměry dlužníka, skutečnost, že výše odměny a nákladů insolvenčního správce může být v případě zrušení konkursu dle § 308 odst. 1 písm. d) IZ stanovena soudem v nižší než minimální výši, je odvolací soud přesvědčen o tom, že v prvotní fázi insolvenčního řízení bude ke krytí výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce postačovat záloha ve výši 30.000,-Kč.

Podle § 108 odst. 2 IZ jsou povinni zálohu zaplatit navrhovatelé společně a nerozdílně, je-li jich více.

Odvolací soud je toho názoru, že toto zákonné ustanovení dopadá i na situaci, kdy je navrhovatelem jak věřitel, tak i dlužník, a rozhodnutí soudu I. stupně, které tuto povinnost ukládá toliko dlužníku, je nesprávné.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že snížil výši ukládané zálohy a současně stanovil povinnost k zaplacení zálohy oběma navrhovatelům (jak dlužníkovi, tak věřiteli) společně a nerozdílně.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 27. září 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva