1 VSPH 1292/2012-A-17
KSCB 26 INS 13249/2012 1 VSPH 1292/2012-A-17

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice: Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Zeyerovo nábř. 262, Strakonice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. srpna 2012, č.j. KSCB 26 INS 13249/2012-A-12,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. srpna 2012, č.j. KSCB 26 INS 13249/2012-A-12, se m ě n í tak, že se dlužnici ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích ve výroku označeným usnesením uložil Evě anonymizovano (dále jen dlužnice) domáhající se vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do 7 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.

V odůvodnění tohoto usnesení soud zejména uvedl, že lze v projednávaném případě očekávat, že dlužnici nebude povoleno oddlužení s ohledem na její možný nepoctivý záměr, proto bude třeba na její majetek prohlásit konkurs, kde minimální odměna insolvenčního správce činí 45.000,-Kč a ze zálohy bude třeba krýt s ohledem na majetkové poměry dlužnice i část jeho odměny a nákladů. Nepoctivý záměr dlužnice soud dovozoval zejména ze skutečnosti, že dlužnice od roku 2010 nepracuje a neprojevila dostatečnou aktivitu pro splnění podmínek oddlužení, mezi které patří vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, případně o získání příjmu usilovat. Pokud by splátkový kalendář měl být hrazen výhradně z darů poskytovaných dlužnici, bylo by povolení oddlužení v rozporu se zásadami insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil zpět soudu I. stupně k dalšímu projednání. V odvolání namítala, že podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení nesleduje nepoctivý záměr, neboť zaměstnání se jí od roku 2010 nepodařilo sehnat, ač o to usilovala. Splátkový kalendář hodlá plnit nejen z darů poskytovaných svou matkou, s níž žije ve společné domácnosti, ale i ze svého předčasného důchodu, do něhož má nastoupit. Nesouhlasila s předběžným závěrem soudu I. stupně, že výše zálohy 10.000,-Kč vychází z nemožnosti povolit jí jako způsob řešení úpadku oddlužení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle něhož insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

I pro případy, kdy přichází v úvahu jako způsob řešení úpadku dlužníka oddlužení, má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce, a to též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž tyto nároky nejsou jakkoliv kryty paušálními platbami podle splátkového kalendáře (podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky mu náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře). Proto je odvolací soud přesvědčen o tom, že určitá minimální záloha na náklady insolvenčního řízení je zásadně vždy zapotřebí.

Z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh, jakož i protokolu o provedeném slyšení ze dne 8.8.2012, se podává, že dlužnice nemá vyživovací povinnosti, její závazky vůči jednomu nezajištěnému věřiteli činí 296.224,-Kč a vůči věřiteli zajištěnému 128.000,-Kč. Nevlastní hodnotnější majetek kromě vozidla, které je předmětem zajištění a nemá v současné době žádný vlastní příjem. Další osoba se zavázala dlužnici poskytovat pravidelný příspěvek pro účely plnění splátkového kalendáře v oddlužení ve výši 4.000,-Kč měsíčně. Dlužnici by od listopadu 2013 měl vzniknout nárok na předčasný důchod.

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let. Se soudem I. stupně lze souhlasit v tom, že i při stanovení výše zálohy soud předběžně zkoumá, jako jedno z hledisek pro uložení zálohy i to, jakým způsobem bude řešen úpadek dlužníka. V daném případě se však nejeví povolení oddlužení jako vyloučené s ohledem na příjem plynoucí z prostředků darovaných jinou osobou (který k dosažení minimální hranice 30 % postačuje) a plánovaný nástup dlužnice do předčasného důchodu k listopadu 2013, což lze chápat jako určitou mezní hranici období, ve kterém dlužnice nedosahuje vlastního příjmu. Je-li zde uvedená perspektiva vlastního příjmu dlužnice, nejeví se odvolacímu soudu jako důvodná úvaha o porušení zásad insolvenčního zákona počátečním hrazením splátek splátkového kalendáře ze zdrojů poskytnutých jinou osobou. Na skutečnosti, že dlužnice od roku 2010 není zaměstnána, nelze bez dalšího postavit závěr o jejím nepoctivém záměru.

Proto je odvolací soud toho názoru, že i se zřetelem k nízkému počtu věřitelů, celkové výši závazků dlužnice a perspektivě jejího příjmu lze mít za to, že podmínky pro povolení oddlužení mohou být v dalším řízení osvědčeny a není vyloučené, že soud přistoupí k povolení jejího oddlužení. V takovém případě pro prvotní fázi insolvenčního řízení pro dobu překlenutí nedostatku finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku postačí záloha ve výši 5.000,-Kč s tím, že v další fázi insolvenčního řízení budou náklady insolvenčního správce hrazeny v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci měsíčních splátek.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 26. září 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva