1 VSPH 1280/2014-A-29
MSPH 77 INS 13515/2014 1 VSPH 1280/2014-A-29

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníka: Orion Acquisition Capital, a.s., IČO 24286354, sídlem Praha 6, Rooseveltova 166/10, o odvolání věřitelky č. 3 Ing. Magdaleny Čudové, nar. 15. ledna 1958, bytem Praha 6, Pod Dvorem 200/1, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 13515/2014-A-22 ze dne 26. května 2014,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 77 INS 13515/2014-A-22 ze dne 26. května 2014 se v bodě III. výroku m ě n í tak, že se AS ZIZLAVSKY, v.o.s. insolvenčním správcem neustanovuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení reorganizací (bod II. výroku), insolvenčním správcem ustanovil AS ZIZLAVSKY, v.o.s. (bod III. výroku), znalcem za účelem ocenění majetkové podstaty ustanovil APOGEO Esteem, a.s. (bod IV. výroku) a uložil mu písemně vyhotovit znalecký posudek (bod V. výroku), vyzval věřitele ke sdělení práv váznoucích na majetku dlužníka a vyzval věřitele k přihlašování pohledávek (body VI. a VII. výroku), na 19.8.2014 nařídil konání přezkumného jednání a schůze věřitelů (body VIII. a IX. výroku) s tím, že účast dlužníka a insolvenčního správce je nezbytná (bod X. výroku), předvolal znalce APOGEO Esteem, a.s. na schůzi věřitelů (bod XI. výroku), dlužníkovi uložil povinnost předložit seznamy majetku a závazků k rukám insolvenčního správce a poskytnout podklady k výkonu činnosti insolvenčního správce (bod XII. výroku), insolvenčnímu správci uložil sestavit a soudu předložit seznam přihlášených pohledávek a zprávu o své činnosti s návrhem na řešení úpadku (bod XIII. výroku), určil, že účinky rozhodnutí o úpadku a povolení reorganizace nastávají dnem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod XIV. výroku) a že rozhodnutí budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku (bod XV. výroku).

Své rozhodnutí soud stručně odůvodnil.

Proti tomuto usnesení se do bodu III. výroku včas odvolala věřitelka č. 3 Ing. Magdalena Čudová (dále jen odvolatelka ). Namítala, že právním zástupcem dlužníka je Mgr. Michal Beran, který je spolupracujícím advokátem společnosti Žižlavský, advokátní kancelář, s.r.o. a že JUDr. Michal Žižlavský je společníkem insolvenčního správce dlužníka a současně právním zástupcem dlužníka v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 6 sp. zn. 28 C 208/2014. Odvolatelka tvrdila porušení principu nestrannosti a nepodjatosti insolvenčního správce, protože podle jejího názoru společník ustanoveného insolvenčního správce je povinen chránit práva dlužníka. Namítala, že insolvenční správce má poměr k dlužníku, protože společník insolvenčního správce je současně právním zástupcem dlužníka v jiném řízení. Odkázala na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 2 VSPH 219/2008-B-30 a na usnesení č.j. 1 VSPH 702/2009-B-66. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení v bodě III. výroku změnil a ustanovil jiného insolvenčního správce.

Ve vyjádření k odvolání dlužník uvedl, že plná moc udělená JUDr. Michalu Žižlavskému pro účely vymáhání pohledávky, ohledně které je vedeno řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 28 C 208/2014, byla vypovězena k 27.5.2014, toliko s ohledem na hrozící promlčení pohledávky podal JUDr. Michal Žižlavský dne 26.5.2014 návrh na vydání platebního rozkazu.

Přípisem ze dne 29.5.2014 sdělil insolvenční správce soudu, že funkci insolvenčního správce bude vykonávat společník Mgr. Adam Sigmund.

Dlužník namítal, že insolvenční správce nemohl předem zjistit poznatky, které by mohly jeho nestrannost ovlivnit, když k okamžiku zahájení insolvenčního řízení (16.5.2014) byly zveřejněny informace o pohledávkách dlužníka zveřejněním insolvenčního návrhu a reorganizačního plánu.

Dlužník popíral, že by udělil plnou moc Mgr. Michalu Beranovi k účasti na schůzi vlastníků dluhopisů ani jej k jednání nezmocnil. Mgr. Beran byl na schůzi přizván jen jako externí konzultant pro připravované insolvenční řízení. Navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení v bodě III. výroku potvrdil.

Odvolatelka v replice ze dne 31.7.2014 uvedla, že právní zástupce dlužníka je ve vztahu k insolvenčnímu správci osobou ovládající a odkázala na výpis z obchodního rejstříku. Tvrdila, že insolvenční správce mohl získat poznatky o řízení od právního zástupce dlužníka mimo insolvenční řízení. Dlužník nepravdivě uvedl, že plnou moc udělenou JUDr. Michalu Žižlavskému odvolal, avšak z obsahu spisu sp. zn. 28 C 208/2014 plyne, že ještě dne 28.5.2014 podal návrh na osvobození dlužníka od soudních poplatků, tedy ještě v této době dlužníka zastupoval. Dlužník spolupracoval na přípravě insolvenčního návrhu a návrhu na povolení reorganizace s advokátní kanceláří Žižlavský, kterou na schůzi vlastníků dne 5.5.2014 zastupoval Mgr. Michal Beran, advokát trvale spolupracující s advokátní kanceláří. Z těchto skutečností dovozovala poměr insolvenčního správce k věci a k účastníkům řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 24 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu. Tato právní úprava upravuje podmínky pro závěr o podjatosti insolvenčního správce shodně s podmínkami stanovenými pro podjatost soudce obsažené v ustanovení § 14 občanského soudního řádu (o.s.ř.).

Podle § 25 odst. 1 IZ insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24 a odstavci 3. Ustanovení § 29 tím není dotčeno.

Podle § 26 IZ proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

Podle § 31 odst. 1 IZ z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Důvodem pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce může být skutečnost, že správce je vůči dlužníkovi osobou blízkou, tj. osobou ve vztahu založeném příbuzenským nebo jiným obdobným vztahem, přátelským či nepřátelským nebo vztahem závislosti, věřitelem dlužníka nebo dlužníkem dlužníka či ručitelem dlužníka, nebo současným nebo bývalým společníkem nebo statutárním orgánem či zaměstnancem dlužníka. Dalším důvodem může být způsob podnikání insolvenčního správce, jež dopadá na poměry účastníků insolvenčního řízení. Pokud jde o poměr k věci, rozumí se jím především přímý právní zájem na projednávané věci a to, že insolvenční správce má předem o věci poznatky, které by měl získat až v průběhu řízení a kterou mohou ovlivnit jeho nestrannost. Závěr o podjatosti insolvenčního správce musí být založen na objektivním posouzení, nikoliv subjektivních pocitech zúčastněných.

Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. MSPH 79 INS 24023/2011, č.j. 29 NSČR 107/2013-B-77 ze dne 30. června 2014 mezi skutečnosti, které se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a k jeho postavení v insolvenčním řízení zakládají důvod pochybovat, že tento vztah (ne)ovlivní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce (a které proto nedovolují řešit možnou podjatost insolvenčního správce pouhým ustanovením odděleného insolvenčního správce), typově patří skutečnost, že pohledávka je takového rozsahu, že věřitel má rozhodující vliv na průběh insolvenčního řízení, jakož i skutečnost, že stejný věřitel vede (byť v jiném procesním postavení) další spory, jež se významně týkají majetkové podstaty dlužníka, ať již jde o incidenční spor (např. o spor na základě vylučovací žaloby), o spor o pohledávku za majetkovou podstatou nebo o pohledávku postavenou na roveň pohledávce za majetkovou podstatou, anebo o spor, v němž vystupuje jako dlužníkův dlužník. K takovým pochybnostem může vést i souhrn více skutečností, vztahujících se k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a k jeho postavení v insolvenčním řízení, byť by samy o sobě (při izolovaném posouzení) nebyly způsobilé ovlivnit celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce.

V projednávané věci odvolatelka namítá podjatost ustanoveného insolvenčního správce z důvodu, že společník insolvenčního správce zastupoval dlužníka v jiné právní věci a jiný právní zástupce dlužníka (Mgr. Michal Beran) je spolupracujícím advokátem Žižlavský, advokátní kancelář, s.r.o.

Z obsahu plné moci ze dne 25.4.2014 udělené dlužníkem JUDr. Michalu Žižlavskému, plyne, že byl oprávněn svým jménem i jménem Žižlavský, advokátní kancelář, s.r.o., k zastupování dlužníka v plném rozsahu. Tato plná moc byla ze strany JUDr. Michala Žižlavského vypovězena dne 27.5.2014. Podáním ze dne 29.5.2014 byl jako ohlášený společník ustanoveného insolvenčního správce pro insolvenční řízení dlužníka určen Mgr. Adam Sigmund.

Pro posouzení důvodnosti je významné, že JUDr. Michal Žižlavský byl zmocněn pro vymáhání pohledávky, ohledně které je vedeno řízení sp. zn. 28 C 208/2014, bez ohledu na to, zda plná moc byla skutečně vypovězena a kdy. JUDr. Michal Žižlavský je přitom ohlášeným společníkem insolvenčního správce AS ZIZLAVSKY, v.o.s.

Bez ohledu na to, zda v současnosti JUDr. Michal Žižlavský i nadále zastupuje dlužníka ve sporu sp. zn. 28 C 208/2014, či nikoliv, je třeba zohlednit, že v nedávné minulosti jej skutečně zastupoval (plná moc podle vyjádření dlužníka ze dne 27.6.2014 byla vypovězena k 27.5.2014), jakož i to, že se Mgr. Michal Beran, který je advokát-partner advokátní kanceláře Žižlavský, zúčastnil (byť třeba i jen jako externí konzultant) přípravy insolvenčního řízení dlužníka.

Ze shora uvedených skutečností dospěl odvolací soud k závěru, že jsou zde ve smyslu závěrů plynoucích z usnesení Nejvyššího soudu č.j. 29 NSČR 107/2013-B-77 o pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce, jehož ohlášeným společníkem je i (bývalý) právní zástupce dlužníka. Nelze proto vyloučit, že insolvenční správce může mít o věci poznatky, které měl získat až během insolvenčního řízení a které by mohly jeho nestrannost ovlivnit.

Na základě výše uvedeného má odvolací soud pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce, a proto postupoval podle ust. § 220 odst. 1, za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení v bodě III. výroku změnil a rozhodl o tom, že se AS ZIZLAVSKY, v.o.s. neustanovuje do funkce insolvenčního správce dlužníka

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu, prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 12. září 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková