1 VSPH 1273/2013-B-43
MSPH 94 INS 10023/2010 1 VSPH 1273/2013-B-43

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužnice: Hana Kronychová, nar. 15. dubna 1956, bytem Praha 5, Zborovská 1051, o odvolání JUDr. Filipa Svobody, sídlem Praha 5, U Demartinky 1, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 10023/2010-B-38 ze dne 10. července 2013,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 10023/2010-B-38 ze dne 10. července 2013 se mění tak, že se odměna a náhrada hotových výdajů opatrovníka JUDr. Filipa Svobody určuje v celkové částce 6.776,-Kč včetně daně z přidané hodnoty.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením přiznal opatrovníkovi dlužnice JUDr. Filipu Svobodovi (dále jen odvolatel ) odměnu ve výši 7.865,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 26.10.2010 (B-2) soud ustanovil dlužnici jako opatrovníka odvolatele z důvodu, že dlužnice trpěla duševní poruchou (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 50 Nc 1134/2010-34 ze dne 28.2.2011).

Insolvenční správce podáním ze dne 22.4.2013 soudu sdělil, že dlužnice řádně splácí, má příjem ze starobního důchodu, příjem dlužnice není ohrožen a odvolatel usnesením ze dne 13.3.2013 požádal o přiznání odměny.

Soud přiznal odvolateli za pět úkonů právní služby odměnu ve výši 5.000,-Kč, náhradu hotových výdajů v částce 1.500,-Kč plus DPH, celkem tedy 7.865,-Kč.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a namítal, že za úkon právní služby je třeba považovat i seznámení se se soudním spisem, odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 7 T 66/99 ze dne 16.6.1999, že přezkumné jednání a schůzi věřitelů nelze považovat za jediné jednání, za které by příslušela odměna jako za jeden úkon právní služby, nesouhlasil ani s tím, že soud I. stupně neuznal jako účtovatelný úkon právní služby jednání s insolvenčním správcem dne 16.9.2011, na základě kterého došlo ke zpětvzetí popření části pohledávek.

Dále odvolatel tvrdil, že soud I. stupně nesprávně určil tarifní hodnotu jednotlivého úkonu právní služby, odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 20 Co 468/2007-140 s tím, že mezi poskytováním právních služeb opatrovníka a advokáta není podstatný rozdíl a že by odměna opatrovníka neměla být oproti odměně advokáta určené podle § 7 vyhlášky č. 177/1999 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif-dále jen AT ), nižší a navrhoval, aby mu jako opatrovníkovi dlužnice byla přiznána odměna ve výši 51.304,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 9 odst. 5 AT, ve znění do 31.12.2012, při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů, se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se považuje za tarifní hodnotu částka 500,-Kč.

Podle § 11 odst. 1 AT mimosmluvní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby:

a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem, c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu, d) písemné podání soudu nebo jinému orgánu týkající se věci samé, e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny, f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny, g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny, h) sepsání právního rozboru věci, i) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, j) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, k) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim, l) podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona, m) sepsání listiny o právním úkonu.

Z obsahu návrhu na přiznání odměny opatrovníka ze dne 13.3.2013 odvolací soud zjistil, že odvolatel žádal přiznání odměny za 8 úkonů právní služby (převzetí věci, seznámení se se spisem, účast na přezkumném jednání, účast na schůzi věřitelů-obé dne 3.12.2010, účast na jednání dne 16.9.2011, jednání s insolvenčním správcem dne 12.10.2011, účast na schůzi věřitelů dne 4.4.2012 a účast na jednání-incidenční spor dne 22.6.2012). Dále navrhoval, aby byla jako tarifní hodnota věci určena za účelem určení jeho odměny celková dlužná částka dlužnice ve výši 476.551,32 Kč. Celkem žádal odměnu ve výši 51.304,-Kč.

Odvolací soud má za to, že odvolateli lze přiznat odměnu za úkon seznámení se se spisem, když z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 7 T 66/99 ze dne 16.6.1999 plyne, že jestliže je obhájce obviněnému ustanoven až v průběhu odvolacího řízení, je pro řádný výkon jím poskytované právní pomoci nezbytným úkonem studium spisu, neboť takový obhájce neměl možnost se s trestním spisem seznámit, jako by měl v případě, kdy by byl ustanoven od počátku trestního řízení. Za tento úkon přísluší obhájci odměna a náhrada vynaložených nákladů. Vzhledem k tomu, že tento úkon právní služby není výslovně uveden v popisu úkonů právní služby v § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., dopadá na něj ustanovení § 11 odst. 3 tohoto předpisu. Odvolací soud je toho názoru, že byť shora uvedené rozhodnutí dopadá do trestní věci, lze je užít i pro účely určení odměny za právní úkon seznámení se se spisem, neboť odvolatel byl jako opatrovník ustanoven usnesením ze dne 26.10.2010 (B-2), když již bylo insolvenční řízení zahájeno.

Pokud jde o účast odvolatele na přezkumném jednání a navazující schůzi věřitelů dne 3.12.2010, přezkumné jednání bylo zahájeno ve 13.00 hodin a skončilo ve 13.45 hodin, schůze věřitelů byla zahájena ve 13.45 hodin a skončila ve 13.52 hodin. Odvolací soud má za to, že pro posouzení, zda jde o jeden či dva úkony právní služby, má vliv mimo jiné i skutečnost, že advokátní tarif spojuje s účastí při úkonu také délku účasti na úkonu (jednání před soudem). Protože obě jednání na sebe bezprostředně navazovala a netrvala celkem ani dvě hodiny, je odvolací soud toho názoru, že účast na těchto jednáních lze považovat za jeden úkon právní služby.

Pokud jde o jednání s insolvenčním správcem, z protokolu z jednání ze dne 16.9.2011 plyne, že insolvenční správce zamýšlel projednat možnost částečného zpětvzetí popěrných úkonů s odvolatelem, a proto lze souhlasit s odvolatelem v tom, že mu náleží odměna za úkon právní služby spočívající v jednání s insolvenčním správcem.

Pokud jde o počet úkonů právní služby, má tedy odvolatel právo na odměnu a náhradu hotových výdajů za sedm úkonů. Co se týká tarifní hodnoty, pak zcela jednoznačně § 9 odst. 5 AT určuje, že je-li ustanoven opatrovník osobě stižené duševní poruchou, pak je třeba vycházet z tarifní hodnoty ve výši 500,-Kč, když všechny právní úkony byly učiněny před změnou advokátního tarifu vyhl.č. 486/2012 Sb.

Odvolateli proto náleží odměna za sedm úkonů právní služby v celkové výši 3.500,-Kč, sedm náhrad hotových výdajů v celkové výši 2.100,-Kč, k tomu částka odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 1.176,-Kč, celkem tedy 6.776,-Kč.

Na základě shora uvedených skutečností odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, jak shora uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejíž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 4. září 2013 JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová