1 VSPH 1264/2015-B-55
KSHK 41 INS 4107/2011 1 VSPH 1264/2015-B-55

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučera a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužníka: Ludmila Javůrková, nar. 15. června 1942, bytem Třebnouševes-Vinice 12, o odvolání JUDr. Drahomíry Daňkové, sídlem Jičín, Denisova 385, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 4107/2011-B-42/celk.2 ze dne 4. března 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 4107/2011-

B-42/celk.2 ze dne 4. března 2015, se v bodě I. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové nadepsaným usnesením v bodě I. výroku odvolal z funkce insolvenční správkyni JUDr. Drahomíru Daňkovou, insolvenčním správcem ustanovil Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. (bod II. výroku), odvolané správkyni uložil povinnost informovat nového správce o své dosavadní činnosti a předat mu veškeré doklady související s výkonem funkce (bod III. výroku) a dále jí uložil do 15 dnů ode dne doručení usnesení předložit soudu zprávu o své činnosti a vyúčtování odměny a hotových výdajů a nákladů vzniklých v souvislosti se správou a udržováním majetku (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 6.4.2011 zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením a insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Drahomíru Daňkovou (dále jen odvolatelka ).

Soud zjistil, že odvolatelce bylo k 20.2.2015 zrušeno povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 13 odst. 2 písm. b) z.č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, a dospěl k závěru, že je namístě správkyni v souladu s § 31 odst. 4 IZ odvolat a současně ustanovil nového insolvenčního správce.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a namítala, že v souladu s § 73 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) podala návrh na odkladný účinek žaloby, kterou napadla rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o zrušení povolení vykonávat její činnost insolvenční správkyně. Měla za to, že toto rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro absenci správního uvážení, nedostatečně odůvodněné a pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem nezákonné podle § 65 a násl. s.ř.s. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 31 odst. 4 věty první IZ insolvenčního správce, kterému bylo zrušeno povolení nebo kterému zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích, insolvenční soud odvolá z funkce.

Vrchní soud v Praze nahlédnutím do seznamu insolvenčních správců ověřil, že odvolatelce bylo ke dni 20.2.2015 zrušeno povolení na základě § 13 odst. 2 písm. b) zákona o insolvenčních správcích, podle kterého Ministerstvo spravedlnosti může zrušit povolení nebo zvláštní povolení insolvenčnímu správci, kterému byla insolvenčním soudem opakovaně udělena sankce podle insolvenčního zákona; ministerstvo přitom přihlíží zejména k povaze porušených povinností, počtu a charakteru sankcí udělených insolvenčním soudem a době, jež uplynula mezi porušením jednotlivých povinností. Ostatně tuto skutečnost odvolatelka nijak nerozporovala, když v odvolání zpochybňovala jen věcnou správnost rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 31.7.2014, č.j. MSP-16/2014-LO-ROZ/431, jež nabylo právní moci dne 20.2.2015. K tomu odvolací soud dodává, že v rámci insolvenčního (a tohoto odvolacího) řízení nelze přezkoumávat důvody rozhodnutí správního orgánu nebo přípustnost přiznání odkladného účinku správní žaloby.

Soud I. stupně proto nepochybil, když v souladu s § 31 odst. 4 věty první IZ odvolatelku odvolal z funkce insolvenční správkyně z důvodu zrušení jejího oprávnění vykonávat tuto funkci (neboť jinou možnost ani neměl), přičemž tento stav zůstal nezměněn i za odvolacího řízení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení v bodě I. výroku jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 27. července 2015

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná