1 VSPH 1262/2012-A-13
KSUL 79 INS 16403/2012 1 VSPH 1262/2012-A-13 1 VSPH 1322/2012-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenčním řízení dlužnice Heleny Malinské, nar. 8. srpna 1947, bytem Ruská 162/21, 417 03 Dubí-Pozorka, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 16403/2012-A-8 ze dne 13. srpna 2012,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 16403/2012-A-6 ze dne 11. července 2012 se m ě n í tak, že se dlužnici ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

II. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 16403/2012-A-8 ze dne 13. srpna 2012 se m ě n í tak, že se řízení n e z a s t a v u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 79 INS 16403/2012-A-6 ze dne 11. července 2012 uložil dlužnici Heleně Malinské (dále jen dlužnice) zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000 Kč a usnesením č.j. KSUL 79 INS 16403/2012-A-8 ze dne 13. srpna 2012 insolvenční řízení dlužnice zastavil pro nezaplacení zálohy.

V odůvodnění svého usnesení č.j. KSUL 79 INS 16403/2012-A-6 ze dne 11. července 2012 (dále jen A-6) soud zejména uvedl, že dle § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ) je třeba zajistit prostředky k průběhu insolvenčního řízení a že smyslem zálohy je materiální zajištění výkonu funkce insolvenčního správce. Soud uvedl, že u dlužnice nepřichází v úvahu jako způsob řešení oddlužení, neboť nedoložila výši svého přijmu tak, aby postačovala na úhradu alespoň 30% výše přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů. Proto uložil dlužníku zaplatit zálohu ve výši 30.000 Kč, aby v případě prohlášení konkursu na její majetek byly zajištěny prostředky na hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce. Nepřihlížel přitom ke smlouvě, kterou dlužnice dokládala schopnost splnit alespoň 30% výše přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů s odůvodněním, že by bylo v rozporu se zásadami oddlužení, pokud by dlužnice plnila splátkový kalendář výhradně z jiných než vlastních zdrojů.

Dále v odůvodnění svého usnesení č.j. KSUL 79 INS 16403/2012-A-8 ze dne 13. srpna 2012 (dále jen A-8) soud prvního stupně uvedl, že soud vyzval usnesením A-6 dlužnici, aby do 3 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady řízení ve výši 30.000 Kč (ust. § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v aktuálním 1 VSPH 1322/2012 znění, insolvenční zákon-dále jen IZ). Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 16.7.2012 a nabylo právní moci dne 1.8.2012. Protože lhůta k zaplacení marně uplynula dne 4.8.2012 a dlužnice zálohu ve stanovené lhůtě, tj. do 4.8.2012, nezaplatila, soud prvního stupně řízení dle ust. § 108 odst. 3 IZ zastavil.

Proti usnesení A-8 se dlužnice včas odvolala s požadavkem, aby odvolací soud znovu posoudil její povinnost zaplatit stanovenou výši zálohy a usnesení změnil tak, že dlužnici umožní pokračovat v insolvenčním řízení. Odvolání odůvodnila tím, že ve lhůtě stanovené soudem pro zaplacení zálohy neměla dostatek finančních prostředků na její úhradu, neboť částka 30.000 Kč neodpovídá jejím možnostem. V tomto odvolání současně poukázala na skutečnost, že po uložení povinnosti zaplatit zálohu usnesením A-6 požádala o zrušení nebo snížení zálohy na insolvenční řízení podáním ze dne 23.7.2012, ale soud se tímto jejím podáním vůbec nezabýval.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že jako odvolání je třeba posoudit i podání dlužnice ze dne 23.7.2012 (A-7), neboť podle jeho obsahu jím dlužnice brojila proti výši uložené zálohy v rozhodnutí soudu prvního stupně (A-6), a tudíž se jedná nikoli o žádost o snížení zálohy (která nemá v insolvenčním zákoně oporu), ale o odvolání proti usnesení A-6. Proto posoudil obě podaná odvolání a dospěl k závěru, že jsou důvodná.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z ust. § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000 Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

I pro případy, kdy přichází v úvahu jako způsob řešení úpadku dlužníka oddlužením, má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce, a to též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž tyto nároky nejsou jakkoliv kryty paušálními platbami podle splátkového kalendáře (podle § 3 písm. b/ vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky mu náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada hotových výdajů ve výši 1 VSPH 1322/2012

150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře). Proto je odvolací soud přesvědčen o tom, že určitá minimální záloha na náklady insolvenčního řízení je zásadně vždy zapotřebí.

Z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh se podává, že dlužnice pobírá měsíční důchod ve výši 5.727 Kč, její závazky vůči nezajištěným věřitelům činí 519.004 Kč, nevlastní hodnotnější majetek a doložila smlouvu obsahující závazek k měsíčnímu plnění jiné osoby ve výši 3.500 Kč měsíčně.

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let.

Odvolací soud je toho názoru, že se zřetelem na počet věřitelů, celkovou výši závazků a výši měsíčního doloženého příjmu dlužnice (včetně smlouvy o důchodu ve výši 3.500 Kč) a dalšího doloženého příjmu ve výši 1.000 Kč měsíčně vyplývajícího ze smlouvy o důchodu uzavřené dne 13.6.2012 s Karlem Malinským a předložené spolu s podaným odvoláním (žádostí ze dne 23.7.2012), lze mít za to, že podmínky pro povolení oddlužení dlužnice svým podáním dodatečně doloží a je pravděpodobné, že soud přistoupí k povolení oddlužení. Skutečnost, že dlužnice dokládá pro účely oddlužení příjmy z jiných zdrojů, než je její vlastní příjem, totiž bez dalšího nemůže vést k závěru, že takové plnění splátkového kalendáře je v rozporu s účelem oddlužení.

V takovém případě pro prvotní fázi insolvenčního řízení pro dobu překlenutí nedostatku finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku postačí záloha ve výši 5.000 Kč s tím, že v další fázi insolvenčního řízení budou náklady insolvenčního správce hrazeny v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci měsíčních splátek.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení (A-6) ve výši uložené zálohy změnil, jak je ve výroku uvedeno.

Z uvedeného plyne, že soud prvního stupně rozhodoval usnesením A-8 o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy za situace, kdy bylo napadeno odvoláním dlužnice usnesení soudu prvního stupně (A-6) o uložení zálohy. Toto rozhodnutí soudu prvního stupně je proto za dané situace předčasné.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že rozhodl o tom, že se řízení pro nezaplacení zálohy dlužnicí nezastavuje. 1 VSPH 1322/2012

Dlužnici se tak opětovně otevírá možnost zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatit ve lhůtě stanovené v bodu I. výroku odvolacího soudu. Nebude-li však ani v této lhůtě záloha dlužnicí zaplacena, soud I. stupně řízení zastaví.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 1. října 2012

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová