1 VSPH 1245/2016-B-12
KSHK 45 INS 679/2015 1 VSPH 1245/2016-B-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Miloš anonymizovano , anonymizovano , IČO 74520881, bytem 552 03 Česká Skalice, třída T. G. Masaryka 80, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. KSHK 45 INS 679/2015-B-7 ze dne 11. května 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. KSHK 45 INS 679/2015-B-7

ze dne 11. května 2016 se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením z 11. 5. 2016 v bodu I. výroku neschválil oddlužení dlužníka Miloše Ceffra, v bodu II. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníka. V bodu III. výroku rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný a v bodu IV. výroku vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením č. j. KSHK 45 INS 679/2015-A-8 z 28. 5. 2015 zjistil úpadek dlužníka a povolil řešení úpadku oddlužením. Na přezkumném jednání dne 25. 8. 2015 soud konstatoval, že se do insolvenčního řízení přihlásilo 11 věřitelů s celkovou výší pohledávek 1.592.362,46 Kč, bylo přihlášeno i dlužné výživné ve výši 6.000 Kč, pohledávky byly přihlášeny jako nezajištěné. Z podnikatelské činnosti dlužníka pocházejí pohledávky věřitelů-Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, Česká správa sociálního zabezpečení, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a Český úřad zeměměřičský a katastrální. Dlužník na jednání uvedl, že pracuje jako OSVČ, jeho průměrný čistý měsíční příjem je ve výši přibližně 15.000 Kč, na základě rozsudku Okresního soudu v Trutnově platí výživné na dítě ve výši 2.500 Kč, jiné vyživovací povinnosti nemá. Dlužník bydlí v bytě své matky. V současné době není vlastníkem žádných nemovitostí ani hodnotnějšího movitého majetku. isir.justi ce.cz

Věřitel Finanční úřad pro Královéhradecký kraj vyslovil nesouhlas s řešením dlužníkova úpadku oddlužením, jelikož má pohledávku plynoucí z podnikatelské činnosti dlužníka. Ostatní věřitelé s pohledávkami z podnikatelské činnosti dlužníka se ke způsobu řešení úpadku nevyjádřili.

Soud dále uvedl, že mu dne 3. 9. 2015 bylo doručeno daňové přiznání dlužníka, přičemž dlužník uvedl, že předpokládá čistý měsíční příjem ve výši 15.000 Kč, a dále doložil smlouvu o důchodu ve výši 5.000 Kč a doklad o úhradě dlužného výživného. Soud učinil závěr, že na základě uvedených příjmů dlužníka a s ohledem na výživné ve výši 2.500 Kč lze předpokládat, že by nezajištění věřitelé byli se svými pohledávkami ve výši 1.585.971,46 Kč, již po zohlednění zpětvzetí pohledávky P6 věřitelem Finanční úřad pro Královéhradecký kraj ve výši 300 Kč, uspokojeni pod hranicí 30 %, a to v rozsahu 27 %. Věřitel Finanční úřad pro Královéhradecký kraj zůstal v řízení s pohledávkou P5 ve výši 120.259 Kč.

Soud odkázal na § 395 odst. 1 písm. b) a § 405 odst. 1 insolvenčního zákona a dále uvedl, že dlužník nesplňuje podmínku stanovenou v § 389 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona pro oddlužení, neboť tomu brání dluh z podnikání dlužníka a věřitel Finanční úřad pro Královéhradecký kraj nesouhlasí s oddlužením. Kromě toho dlužník nemá dostatečné příjmy pro zajištění úhrady minimálně 30 % zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů. Z těchto důvodů podle § 405 odst. 1 ve spojení s § 395 odst. 1 insolvenčního zákona soud neschválil oddlužení a rozhodl o způsobu řešení úpadku konkursem dle § 405 odst. 2 insolvenčního zákona. Rozhodnutí v bodu III. výroku bylo odůvodněno ustanovením § 314 insolvenčního zákona.

Dlužník napadl usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl usnesení zrušit a schválit oddlužení formou splátkového kalendáře. Odvolání odůvodnil tím, že pohledávka 120.259 Kč věřitele Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, který jako jediný nesouhlasil s oddlužením, byla uhrazena třetí osobou. Dlužníkův předpokládaný čistý měsíční příjem 15.000 Kč a příjem 5.000 Kč ze smlouvy o důchodu by měly stačit ke splacení minimálně 30 % pohledávek věřitelů.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř. a shledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 405 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Podle odst. 2 Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Podle § 395 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle odst. 2 Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Po rozhodnutí soudu prvního stupně vzal věřitel č. 5 Finanční úřad pro Královéhradecký kraj podáním ze 17. 6. 2016 (č. d. P5-3) zpět svou přihlášku pohledávky 120.259 Kč z důvodu její úhrady. Soud prvního stupně usnesením na č. d. P5-4 z 22. 6. 2016 s odkazem na § 184 insolvenčního zákona vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky a dále rozhodl, že právní mocí rozhodnutí končí účast věřitele č. 5 v insolvenčním řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 7. 2016.

V dané věci má podstatný význam okolnost, že celková výše zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů se v průběhu odvolacího řízení snížila o 120.259 Kč (nyní tedy činí 1.216.594,66 Kč), a že jediný věřitel, který svým nesouhlasem blokoval dle § 389 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona řešení úpadku oddlužením, již není účastníkem insolvenčního řízení. Ostatní přihlášení věřitelé, vůči nimž má dlužník dluhy z podnikání, se nevyjádřili, byť v době podání jejich přihlášek pohledávek již bylo usnesením na č. d. A-8 z 28. 5. 2015 povoleno řešení úpadku oddlužením.

Při celkové výši 1.216.594,66 Kč pohledávek nezajištěných věřitelů by musel dlužník v rámci oddlužení uspokojit 30 % z této částky, což činí 364.978,40 Kč. Měsíčně po dobu pěti let by musel těmto věřitelům splácet částku 6.083 Kč a insolvenčnímu správci na odměnu s náhradou hotových výdajů 900 Kč dle § 3 písm. c) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., resp. s 21% DPH 1.089 Kč, tedy měsíčně celkem 7.172 Kč. Při dlužníkem uváděném čistém měsíčním příjmu 15.000 Kč, měsíčním příjmu ze smlouvy důchodu 5.000 Kč (č. d. B-6) a měsíční platbě výživného 2.500 Kč by dlužník měl být schopen splácet měsíčně až 8.351 Kč dle orientačního výpočtu podle kalkulátoru měsíčních splátek na webu ministerstva spravedlnosti http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html (tedy věřitelům 7.262 Kč bez nákladů správce 1.089 Kč), což odpovídá rozsahu 35,81 % pohledávek nezajištěných věřitelů. V takovém případě dlužník splňuje podmínku dosažení aspoň 30% hranice uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů dle § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.

Vzhledem k popsanému stavu odvolací soud dospěl k závěru, že není dán důvod pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (a tedy ani pro neschválení již povoleného oddlužení dle § 405 odst. 1 insolvenčního zákona) stanovený v § 395 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona. Odvolací soud proto body I. a II. výroku podle § 167 odst. 2 a § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil, a to i se závislými výroky v bodech III. a IV., proti kterým není samostatně odvolání přípustné, a věc v uvedeném rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu postupu dle § 406 insolvenčního zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 21. listopadu 2016

JUDr. Ladislav D e r k a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík