1 VSPH 1243/2011-B-21
KSUL 77 INS 9676/2011 1 VSPH 1243/2011-B-21

Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka Jiřího Hlaváčka, nar. 3. ledna 1972, bytem Náměstí Míru 11, Litvínov, adresa pro doručování: Pionýrů 2715, Most, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 9676/2011-B-5 ze dne 5. září 2011,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 9676/2011-B-5 ze dne 5. září 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením rozhodl, že podle § 398 odst. 4 poslední věta IZ se k žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek ze dne 1.9.2011 nepřihlíží, neboť byla podána opožděně.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že platí nájemné ve výši 7.000,-Kč a že nebyl náležitě informován od své poradkyně Jiřikovské. Dodal, že jeho syn navštěvuje speciální školu, a protože dosáhl 15 let věku, předpokládá zvýšené výdaje. Proto dlužník navrhoval, aby byla výše měsíční splátky snížena na 4.500,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 406 odst. 4 IZ rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.

Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle § 391 odst. 2 IZ dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno. Podle § 391 odst. 3 IZ návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

Podle § 398 odst. 4 IZ dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Hodlá-li dlužník využít možnosti, aby mu soud stanovil nižší měsíční splátky než ty, k nimž by byl jinak při oddlužení plněním splátkového kalendáře povinen podle § 398 odst. 3 IZ, je třeba, aby o to požádal již v návrhu na povolení oddlužení. Ten lze podat jen na předepsaném formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí předpis a jehož podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti bezplatně způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 391 odst. 3 IZ). K později podané žádosti dlužníka o nižší splátky dle § 398 odst. 4 IZ nelze přihlédnout.

Návrh na povolení oddlužení je podáním, pro něž ve smyslu ustanovení § 41 odst. 1 o.s.ř. insolvenční zákon předepisuje formu; tento procesní úkon lze provést pouze ve formě předepsaného formuláře. Na předepsaném formuláři je účastník v důsledku této úpravy povinen požádat i o stanovení jiné výše měsíčních splátek. Jestliže zákon účastníku umožňuje uplatnit určité právo jen cestou vyplnění formulářového podání (uvedením příslušných údajů v určené části formuláře), pak účastníka omezuje ve dvojím směru; jednak mu neposkytuje obvyklý prostor pro užití různých forem podání (§ 42 odst. 1 o.s.ř.), jednak předurčuje čas, kdy se tak má stát. Slova zákona který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení totiž ve spojitosti s určenou formou podání (§ 391 odst. 3 IZ) přesně vymezují tu část insolvenčního řízení, která je k uplatnění práva na stanovení jiné výše měsíčních splátek dlužníku určena. Tím má být řečeno, že formu podání a čas pro ně určený nelze od sebe v uvedených souvislostech oddělovat.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník pro podání návrhu na povolení oddlužení použil starou verzi formuláře, která ještě nereflektovala zákonnou úpravu § 391 odst. 2 IZ účinnou od 20.7.2009, ačkoli na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti https://isir.justice.cz/isir/forms/Povoleni_oddluzeni_tisk.pdf je k dispozici nová podoba formuláře návrhu na povolení oddlužení, která umožňuje dlužníku v rámci kolonky č. 15 požádat o určení nižších splátek. Proto jde jen k tíži dlužníka, že použil k podání návrhu zastaralou verzi formuláře, ačkoli mohl použít verzi, která by mu umožnila požádat o stanovení nižších splátek.

Protože, jak shora uvedeno, insolvenční zákon umožňuje dlužníku (využitím formuláře reflektujícího možnost požádat o stanovení nižších splátek), aby návrh na určení nižších splátek uplatnil jen v rámci určitého časově a procesně vymezeného úseku řízení, což se v dané věci nestalo, odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Praze dne 31. října 2011

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová