1 VSPH 1225/2015-A-12
KSPH 62 INS 14812/2015 1 VSPH 1225/2015-A-12

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníků: a) Radek Viltavský, nar. 27. července 1982, bytem Milovice, Nám. 30. června 508, b) Veronika Viltavská, nar. 16. dubna 1986, bytem Milovice, Spojovací 560, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 62 INS 14812/2015-A-7 ze dne 10. června 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 62 INS 14812/2015-A-7 ze dne 10. června 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil dlužníkům Radku a Veronice Viltavským (dále jen dlužníci ) povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména vyložil § 108 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ), účel zálohy a odkázal na vyhlášku č. 313/2007 Sb., zjistil, že úpadek dlužníků nebude možné řešit navrženým oddlužením, protože ekonomická nabídka dlužníků činila méně než 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů při celkové výši nezajištěných závazků 924.158,-Kč a při příjmech dlužníků ve výši 12.929,-Kč (příjem dlužníka), 3.800,-Kč (příjem dlužnice) a 3.800,-Kč (příjem z darovací smlouvy) a s ohledem na vyživovací povinnosti dlužníků. Protože předpokládaným způsobem řešení úpadku dlužníku bude konkurs, uložil soud dlužníkům povinnost zaplatit shora uvedenou zálohu.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a namítali, že budou schopni nezajištěným věřitelů nabídnout minimálně uspokojení v rozsahu 30 %, že do finančních problémů se dostali ve spojení s bývalými partnery dlužnice, díky kterým na sebe dlužnice vzala závazky, žádala o přehodnocení výpočtu nezabavitelného minima, které u dlužníka činilo 10.428,-Kč a u dlužnice 3.800,-Kč s tím, že by byli schopni dosáhnout díky srážce ze mzdy dlužníka ve výši 2.501,-Kč uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu 30,303 % a dále by byli schopni navýšit darovací smlouvu o asi 4.000,-Kč. Proto navrhovali, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Soud I. stupně správně vycházel z toho, že záloha podle § 108 IZ slouží jako zdroj placení prvotních nákladů insolvenčního řízení i jako záruka úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Záloha je tudíž opodstatněna také v případě, kdy sice lze počítat s výtěžkem ze zpeněžení majetkové podstaty postačujícím k úhradě nákladů insolvenčního řízení, není tu však pro období následující po rozhodnutí o úpadku (do zpeněžení majetkové podstaty) dostatek volných finančních prostředků dlužníka, z nichž by bylo možné uhradit prvotní náklady, jež si insolvenční řízení (aby mohlo zákonem stanoveným způsobem pokračovat) nutně vyžádá, anebo v případě, kdy tu sice jsou určité volné finanční prostředky, avšak toliko ve výši, jež nebude postačovat ani na úhradu minimálních nákladů insolvenčního řízení.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužníci domáhali insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu I. stupně dne 5.6.2015 zjištění úpadku a povolení jeho řešení plněním splátkového kalendáře.

Celková výše nezajištěných závazků činila 924.158,-Kč, příjem dlužníka činil 12.929,-Kč, příjem dlužnice činil 3.800,-Kč a dále by dlužníci měli mít příjem z darovací smlouvy uzavřené s dárcem Andrejem Brťkem ve výši 3.800,-Kč. Dlužník má vyživovací povinnost vůči jednomu dítěti, dlužnice má tři vyživovací povinnosti. Dlužníci vlastní jen běžné vybavení domácnosti.

Z dosavadních výsledků insolvenčního řízení tak vyplývá, že lze očekávat řešení úpadku dlužníků konkursem, když aktuální příjem dlužníků i spolu s darem ve výši 3.800,-Kč nestačí k úhradě 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a současně na zapravení nároků insolvenčního správce na odměnu a náhradu jeho hotových výdajů. Jestliže dlužníci v odvolání tvrdili, že jsou schopni svůj příjem navýšit o asi 4.000,-Kč, měli spolu s odvoláním předložit i další darovací smlouvu na dar ve výši 4.000,-Kč. Jestliže tak neučinili, jde tato skutečnost jen k jejich tíži. Ohledně tvrzené srážky ze mzdy ve výši 2.501,-Kč je třeba mít na zřeteli, že dlužníku musí z jeho příjmu zůstat nezabavitelná částka.

V případě řešení úpadku konkursem náklady insolvenčního řízení tvoří vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, která v konkursu (či nepatrném konkursu) obvykle dosahuje-v případě jejího určení dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.-obvykle nejméně částky 45.000,-Kč (bez event. připočtení 21 % DPH), přičemž podle § 2a vyhlášky náleží insolvenčnímu správci též odměna z počtu přezkoumaných přihlášek v případě, kdy v konkursu k žádnému zpeněžení nedošlo, taktéž v minimální výši 45.000,-Kč.

Přitom je zřejmé, že vyjma nároku na jeho odměnu (v minimální výši 45.000,-Kč bez připočtení event. DPH) si činnost insolvenčního správce nadto vyžádá též určité hotové výdaje spojené zejména s přešetřením majetkových poměrů dlužníků (včetně event. prošetření jeho příp. neúčinných právních úkonů) a s přezkoumáním přihlášených pohledávek atd.

Při vědomí skutečnosti, že v důsledku podaného odvolání získali dlužníci čas k tomu, aby si potřebné prostředky k úhradě zálohy opatřili (od vydání napadeného rozhodnutí již uplynulo pět měsíců), popř. předložili tvrzenou darovací smlouvu, odvolací soud veden závěry vyslovenými shora postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 10. listopadu 2015

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková