1 VSPH 1223/2014-P6-8
KSPL 27 INS 27758/2013 1 VSPH 1223/2014-P6-8

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenčním řízení dlužníka Josefa Rysky, bytem Děkov 66, Hořesedly, doručovací adresa Žihle 309, o odvolání věřitele č. 6 Václava Rysky, bytem Jungmannova 396, Nové Strašecí, zast. advokátem JUDr. Michalem Špirkem, sídlem Vysoká 92, Rakovník, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 27758/2013-P6-3 ze dne 9. května 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 27758/2013-P6-3 ze dne 9. května 2014 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 27 INS 27758/2013-P6-3 ze dne 9.5.2014 v insolvenčním řízení Josefa Rysky (dále jen dlužník) odmítl přihlášku věřitele č. 6 Václava Rysky (dále odvolatel) ve výši 312.415,-Kč (bod I. výroku) a vyslovil, že právní mocí tohoto usnesení se účast odvolatele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že usnesením č.j. KSPL 27 INS 27758/2013-A-16 ze dne 25.3.2014 zjistil úpadek dlužníka. Současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě do třiceti dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku u soudu prvního stupně. Věřitelé byli ve smyslu ustanovení § 173 odst. 1 insolvenčního zákona soudem řádně poučeni o skutečnosti, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a takto opožděně uplatněné se v insolvenčním řízení neuspokojují. Protože odvolatel svoji pohledávku ve výši 312.415,-Kč přihlásil až dne 25.4.2014, tedy po uplynutí stanovené lhůty, soud prvního stupně jeho přihlášku pohledávky odmítl jako opožděnou.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se přihláška pohledávky neodmítá. Argumentoval zejména tím,

že pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení včas, protože předmětnou pohledávku přihlásil jako pohledávku zajištěnou majetkem dlužníka, a to zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí. Měl být proto vyrozuměn o své povinnosti přihlásit pohledávku zajištěnou zástavním právem, jinak je vystaven nebezpečí porušení svých práv k věci cizí. Dále odkázal na analogii občanského soudního řádu, jenž v § 336 odst. 1 a 2 upravuje povinnost soudu doručovat rozhodnutí osobám s pohledávkami zajištěnými zástavním právem, pokud je předmět zajišťovacího práva postižen v exekuci či v soudním výkonu rozhodnutí. Má za to, že počátek běhu lhůty k přihlášení zajištěné pohledávky nemůže začít běžet dříve, než dojde k zápisu majetku dlužníka, k němuž se vztahuje její zástavní právo, do soupisu majetkové podstaty.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Insolvenčním soudem se dle ust. § 2 písm. b) téhož zákona rozumí soud, před nímž probíhá insolvenční řízení.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší třicet dnů a delší dvou měsíců (§ 136 odst. 3 insolvenčního zákona), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta třicet dnů (§ 136 odst. 4 insolvenčního zákona).

Podle § 166 insolvenčního zákona zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.

Podle § 173 odst. 4 insolvenčního zákona má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

K zachování lhůty pro podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku (§ 136 insolvenčního zákona) postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 insolvenčního zákona), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 insolvenčního zákona) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2008, sp.zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 (publikované pod zn. R 25/2009), usnesení Ústavního soudu ze dne 26.1.2009, sp.zn. I. ÚS 2536/08).

Ze spisu odvolací soud zjistil, že vyhláška o zahájení insolvenčního řízení dlužníka byla zveřejněna dne 7.10.2013. Věřitelé byli ve vyhlášce poučeni o své povinnosti pohledávky za dlužníkem přihlásit u soudu na stanoveném formuláři. Usnesením č.j. KSPL 27 INS 27758/2013-A-16 ze dne 25.3.2014 insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka a stanovil lhůtu k podání přihlášek a věřitele opětovně o povinnosti přihlásit své pohledávky za dlužníkem poučil. V insolvenčním rejstříku bylo usnesení zveřejněno téhož dne. Přihláška odvolatele byla podána k soudu až v pátek 25.4.2014, tedy opožděně, neboť konec stanovené lhůty připadl v dané věci na čtvrtek 24.4.2014.

Je tedy zřejmé, že odvolatel lhůtu, stanovenou insolvenčním soudem pro přihlášení pohledávek v souladu s § 136 insolvenčního zákona v rozhodnutí o úpadku, zmeškal. Jelikož prominutí zmeškání této lhůty (i pokud by o ně věřitel dle § 58 o.s.ř. včas požádal) není podle § 83 insolvenčního zákona přípustné, postupoval soud prvního stupně správně, když přihlášku odvolatele odmítl a rozhodl, že právní mocí tohoto rozhodnutí se jeho účast v insolvenčním řízení končí.

Námitka odvolatele, že měl být o své povinnosti přihlásit pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitým věcem dlužníka vyrozuměn, není důvodná. Jak vyplývá ze shora uvedené judikatury Nejvyššího soudu, vztahuje se na zajištěné věřitele, stejně jako na věřitele pohledávek vykonatelných či těch, které jsou předmětem soudního řízení (§ 173 odst. 2 insolvenčního zákona), stejná povinnost pohledávku včas přihlásit. V tomto smyslu vychází povinnost přihlásit pohledávku ve stejné časové lhůtě z jedné ze základních zásad insolvenčního řízení stanovené v § 5 písm. a) insolvenčního zákona, podle kterého nesmí být žádný z účastníků insolvenčního řízení nedovoleně zvýhodněn. Navíc krom přímé úpravy insolvenčního zákona, jež povinnost zajištěného věřitele uplatnit svoji pohledávkou za stejných podmínek, jako věřitelé ostatních pohledávek, stanoví shora cit. ustanoveními, je odkaz odvolatele na analogii postupů v soudním výkonu rozhodnutí či exekuci nepřípadný proto, že exekuce je řízením, jehož předmětem je individuální výkon práva. Insolvenční řízení stanoví principy odlišné právě s ohledem na zvláštní charakter předmětu řízení, jímž je kolektivní vymáhání pohledávek.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 16. září 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová