1 VSPH 1203/2014-B-82
KSLB 76 INS 954/2009 1 VSPH 1203/2014-B-82

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka Radka anonymizovano , anonymizovano , bytem Hrádek nad Nisou, Starý Dvůr 797, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 26. května 2014, č.j. KSLB 76 INS 954/2009-B-70,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 26. května 2014, č.j. KSLB 76 INS 954/2009-B-70, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci zrušil oddlužení dlužníka Radka anonymizovano (dále jen dlužník) a na majetek dlužníka prohlásil konkurs.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 4.6.2009 (B-4) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře s tím, že první splátka byla stanovena na červenec 2009, a že funkci věřitelského výboru vykonává insolvenční soud. Konstatoval, že se do insolvenčního řízení přihlásilo 5 nezajištěných věřitelů s pohledávkami v celkové výši 403.599,11 Kč, že si dlužník měl provádět srážky z příjmu sám, že funkci insolvenčního správce vykonával Ing. Aleš Fajstavr a že již v prvním měsíci oddlužení žádal dlužník o odložení splátky z důvodu nečekaných finančních výdajů, na což mu bylo sděleno, že splátky odložit nelze. Ke dni 1.7.2009 uhradil dlužník částku 10.251,-Kč. Usnesením ze dne 20.8.2009 bylo rozhodnuto o tom, že se již nebude deponovat částka pro věřitele Home Credit, a.s.; konečná výše přihlášených zjištěných pohledávek tak činí jen 357.737,73 Kč. Ze zpráv insolvenčního správce soud I. stupně zjistil, že ke dni 1.12.2009 uhradil dlužník svým věřitelům jen 10.251,-Kč. Soud I. stupně musel dlužníka neustále vyzývat k předložení přehledů o příjmech, na což dlužník jen částečně reagoval. Po výzvě ze dne 31.8.2010 předložil insolvenční správce zprávu, že dlužník odeslal věřitelům částku 61.506,-Kč. Následně zaslal dlužník přehled svých příjmů dne 27.1.2011 a 27.5.2011 a předložil novou pracovní smlouvu se společností ERVIDIA, s.r.o., v níž byl jediným jednatelem a společníkem v období od 30.8.2012 do 2.9.2013. Usnesením ze dne 23.11.2011 byl Ing. Aleš Fajstavr zproštěn funkce správce a novým insolvenčním správcem byla ustanovena KOPPA, v.o.s. Usnesením ze dne 2.2.2012 byla dlužníkovi stanovena povinnost hradit splátky věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce a jeho zaměstnavateli byla uložena povinnost provádět srážky ze mzdy. Soud I. stupně zjistil, že dosud dlužník uhradil pohledávky GE Money Auto, a.s. v rozsahu 59,38 %, GE Money Bank a.s. v rozsahu 65,09 % a T-Mobile Czech Republic, a.s. v rozsahu 77,15 %, když poslední platby proběhly v listopadu 2011 a od této doby nehradí dlužník ničeho věřitelům ani insolvenčnímu správci. V prosinci 2012 vypověděl dlužník penzijní spoření a získal částku 44.793,-Kč, kterou však na své oddlužení nepoužil, přestože měl v té době dluh na odměně insolvenčního správce. Soud I. stupně několikrát vyzýval dlužníka, aby sdělil, proč neplní splátkový kalendář. Až dne

29.10.2013 dlužník sdělil, že má tíživou situaci, stará se o otce, který je v důchodu, platí výživné na dceru a uvedl svého nového zaměstnavatele. Dne 30.10.2013 sdělil insolvenční správce soudu, že mu dlužník uhradil jen část dlužné odměny a její nedoplatek činí ještě 5.445,-Kč. I když má dlužník nové zaměstnání, nehradí nic na odměnu insolvenčního správce a na jeho hotové výdaje. V únoru 2014 činila dlužná částka na odměně insolvenčního správce již 9.801,-Kč, když poslední mimořádná splátka přišla v květnu 2013.

Na jednání konaném dne 14.4.2014 soud I. stupně zjistil, že v mezidobí nedošlo k žádné změně. Na uvedeném jednání dlužník uvedl, že je v evidenci úřadu práce, že dlužnou odměnu uhradí do konce týdne a že pracovní poměr u zaměstnavatele UniControls, s.r.o. rozvázal na vlastní žádost, neboť chtěl začít podnikat. Dlužník pokračoval, že nejdříve podnikal ve firmě Ervidia, s.r.o. na výrobu plastových oken, firmu následně prodal a koupil firmu BWS Liberec, s.r.o., která však byla zadlužená, o čemž nevěděl, a proto ji v roce 2014 prodal za 1,-Kč. V době svého podnikání nehradil dlužník ničeho svým věřitelům. Dle insolvenčního správce činí dlužná odměna 14.157,-Kč do června 2014, kdy má skončit pětiletý splátkový kalendář. Za této situace soud I. stupně odročil jednání, aby dlužník mohl dlužnou odměnu uhradit, a dlužníka opět poučil, že má doložit přehled svých příjmů za období od roku 2012 do roku 2014.

Před dalším jednáním konaným dne 26.5.2014 obdržel soud I. stupně sdělení věřitele UNIONPLAST-GROUP, s.r.o., z něhož zjistil, že dlužníkovi vznikl po schválení oddlužení nový dosud neuhrazený závazek ve výši 135.107,-Kč ze směnky ze dne 4.11.2013 splatné dne 13.12.2013. Na jednání k tomu dlužník uvedl, že tento nově vzniklý závazek nevznikl zaviněně, neboť směnku podepsal proto, že měl zakázku na stavbu zimní zahrady, kterou nedokončil, a neměl prostředky k zakoupení materiálu-střechy. Při jednání insolvenční správce doložil, že bezprostředně před jeho konáním obdržel od dlužníka e-mail o provedení platby ve výši 14.157,-Kč; avšak nemohl potvrdit, zda mu tyto finanční prostředky byly skutečně připsány na účet.

Soud I. stupně citoval § 412 a § 418 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle nichž věc posuzoval. Vyšel ze zjištění, že dlužník neplní podstatné povinnosti schváleného oddlužení, že mu zaviněným jednáním vznikl nový závazek, který včas neuhradil, že po dobu téměř 3 let neplnil dlužník vůči soudu informační povinnost, že nesdělil soudu ani insolvenčnímu správci, že je veden na úřadu práce a nezasílal soudu přehledy svých příjmů. Dlužník tedy neplnil své povinnosti dle § 412 odst. 1 písm. c), d) IZ. Konstatoval, že dlužník měl příjem ze zaměstnání od zaměstnavatele UniControls, a.s., z něhož mohl uhradit 100 % svých závazků, avšak tento pracovní poměr dlužník rozvázal a začal podnikat a z tohoto svého podnikání již nehradil věřitelům ničeho. Dlužník tedy porušil povinnost dle § 412 odst. 1 písm. a) IZ, když nevykonával přiměřenou výdělečnou činnost a odmítl splnitelnou možnost příjem si obstarat. Dlužník podepsal směnku, čímž přijal závazek, který nemohl splnit. Soud I. stupně měl za to, že dlužník zavinil vznik takového závazku, protože jako podnikateli mu muselo být zřejmé podnikatelské riziko, tudíž i to, že závazek nebude moci splnit, pokud jeho podnikatelský záměr nebude realizován. Dlužník navíc nepodnikal jako fyzická osoba, byl pouze jediným společníkem právnické osoby a jejím jednatelem. Tím dlužník porušil povinnost dle § 412 odst. 1 písm. g) IZ. Protože dlužník porušil podstatné povinnosti a zavinil vznik závazku, který je po lhůtě splatnosti delší 30 dnů, soud I. stupně schválené oddlužení dle § 418 odst. 1 písm. a) a c) IZ zrušil a současně na majetek dlužníka prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci se dlužník včas odvolal a požadoval, aby mu oddlužení bylo ještě jednou povoleno, i přes některé záležitosti, které neúmyslně porušil. Poukazoval především na to, že dodržel slib a uhradil insolvenčnímu správce částku 14.157,-Kč před jednáním konaným dne 26.5.2014 a že situace s UNIONPLAST-GROUP, s.r.o. byla až po jednání ze 14.4.2014, kdy bylo slíbeno oddlužení samosoudkyní .

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 3 IZ), přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odst. 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 3). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 3 (odst. 4).

Ze spisu odvolací soud ověřil správnost všech rozhodných skutečností, na nichž soud I. stupně vystavěl napadené usnesení, tedy především to, že dlužník od počátku neplní většinu svých podstatných povinností podle schváleného způsobu oddlužení, když nevykonával přiměřenou výdělečnou činnost (§ 412 odst. 1 písm. a/ IZ; míněno je tím rozvázání pracovního poměru ze strany dlužníka u zaměstnavatele UniControls, a.s., z něhož mohl uhradit 100 % svých závazků), když dlužník nevydal insolvenčnímu správci mimořádný příjem z penzijního spoření ve výši 44.793,-Kč (§ 412 odst. 1 písm. b/ IZ), když dlužník bez zbytečného odkladu neoznamoval insolvenčnímu správci a soudu I. stupně změnu svého zaměstnání (§ 412 odst. 1 písm. c/ IZ), když dlužník pravidelně nepředkládal insolvenčnímu správci a soudu I. stupně přehledy svých příjmů (§ 412 odst. 1 písm. d/ IZ), a když dlužník porušil zákaz nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit (§ 412 odst. 1 písm. g/ IZ; viz směnka ve prospěch UNIONPLAST-GROUP, s.r.o. znějící na částku 135.107,-Kč splatná dne 13.12.2013).

Na výzvu odvolacího soudu ze dne 24.6.2014 (B-75), jež mu byla doručena dne 30.6.2014, aby předložil přehled svých příjmů za období od 1.1.2013 do 30.6.2014 a předložil listinné důkazy, z nichž bude zřejmé, kolik za uvedené období zaplatil k rukám insolvenčního správce na oddlužení plněním splátkového kalendáře, reagoval dlužník podáním bez data (B-79), v němž toliko uvedl, že ode dne 1.2.2014 je vedený na úřadu práce a že své závazky vůči insolvenčnímu správci již uhradil. Na podaném odvolání dlužník trval s ohledem na slib o oddlužení ze dne 14.4.2014, kde se samosoudkyní píše-pokud dlužník uhradí částku 14.157,-CZK insolvenčnímu správci KOPPA, s.r.o. před dalším jednáním a to do 26.5.2014 bude oddlužení povoleno . K tomu dlužník připojil rozhodnutí o podpoře v nezaměstnanosti ze dne 21.2.2014 a výplatní pásky za rok 2013, z nichž je patrné, že splátky pro oddlužení měly v lednu a únoru 2013 činit jen 182,-Kč (tyto však insolvenčnímu správci nebyly poukázány), když v ostatních měsících nebylo lze z nedostatečného příjmu dlužníka strhávat ničeho.

Ze zprávy insolvenčního správce odvolací soud zjistil, že v období od 1.1.2013 do 30.6.2014 obdržel od dlužníka tři mimořádné splátky, a to ve výši 16.000,-Kč (květen 2013), 2.405,-Kč (červen 2013) a 14.157,-Kč (květen 2014), z nichž zapravil jen své nároky na odměnu a paušální náhradu hotových nákladů a na pohledávky věřitelů nic nezbylo. Věřitelé byli uspokojováni jen v období od 30.6.2009 do 30.11.2011 a na své nezajištěné pohledávky obdrželi plnění v poměru 100 % (Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR), v poměru 61,99 % (GE Money Auto, a.s.), v poměru 65,09 % GE Money Bank, a.s.) a v poměru 77,15 % (T-Mobile Czech Republic, a.s.) jejich hodnoty (průměrná míra uspokojení věřitelů činí 76,06 %).

Pokud jde o odvolací argumentaci dlužníka založenou jen na tom, že dodržel slib a insolvenčnímu správci doplatil dlužnou částku 14.157,-Kč před jednáním konaným dne 26.5.2014, z čehož usuzoval, že tím napravil, co doposavad zanedbal, konstatuje odvolací soud, že takový názor nesdílí. Je tomu tak především proto, že důvodem pro zrušení oddlužení nebylo to, že nároky insolvenčního správce nebyly zavčasu zapraveny, ale tyto důvody spočívaly v celém rejstříku porušování podstatných povinností dlužníka podle schváleného způsobu oddlužení podle § 412 odst. 1 písm. a), b), c), d), g) IZ, jak uvedeno shora.

Protože správnost zjištění soudu I. stupně postavených na zprávách správce o stavu insolvenčního řízení a na obsahu insolvenčního spisu nebyla odvoláním ani jiným způsobem zpochybněna, je odvolací soud přesvědčen o tom, že postupu soudu I. stupně, jenž rozhodl o zrušení schváleného oddlužení podle § 418 písm. a), c) IZ (z důvodu, že dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a že v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníkovi po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti) a o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nelze vytknout žádné pochybení. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 21. srpna 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová